Byl jednou jeden král...

Já, jakožto člověk vyrůstající na Pokémonech a jim podobných záležitostech, na tyhle klasické české pohádky moc nejsem. Abych byl ještě přesnější - vůbec nejsem. Navíc to dnes, v době nejmodernějších technologií a triků působí více než směšně. Věřím, že kdybych se narodil o 50 let dříve, tak tuhle pohádku chápu a hodnotím zcela jinak. Stojím si však za tím, že tahle pohádka je hodnocena, tak jak je hlavně proto, že je tu spousta pamětníků. Opravdu nevěřím, že má v sobě nějakou vyjímečnou kvalitu. Ač si ve filmu zahráli oblíbenci české kinematografie dob minulých Werich a Burian, bohužel musím hodnotit, tak jak hodnotím. Odpad, to není jen proto, že jsem se jedné scénce s výše zmíněnými zasmál. Jinak to byla prosto prostá nuda.* (15.11.2011)

"Byl jednou jeden kráľ..." a ten kráľ sa volal Jan Werich. Populárny, mimoriadne talentovaný herec, dramatik, scenárista, príležitostný spevák, jeden z najvýznamnejších predstaviteľou medzivojnovej divadelnej avangardy... všestranný umelec. V tejto filmovej variácii na známu rozprávku o tom, že soľ má väčšiu cenu ako zlato a že niet nad úprimnú lásku vlastnej dcéry, si pán Werich zahral hlavnú mužskú úlohu. Klasika českej rozprávkovej kinematografie. *** (16.12.2010)

Každé dítko ví, že sůl je nad zlato. A velmi pravděpodobně právě díky této pohádce, která je tentokrát servírovaná na werichovském talíři. Prakticky žádná postava není zlá, příběh se odehrává v milém prostředí a to vše je podepřeno brilantními nezapomenutelnými dialogy, z nichž většina je dnes již kultovní. Snad proto je Byl jednou jeden král mou nejoblíbenější pohádkou a asi i nejoblíbenějším českým filmem. (19.05.2002)

Moja najobľúbenejšia česká rozprávka. Proste krásne Maruškine modré oči, troch princov, opitého kuchára, dobrú starenku, záhradníka, hudobníka a ich dve rozmaznané princezné, najlepšieho kráľa na svete- Wericha a perfektného komika Buriana (naj scénka- "co mi lezeš do snu?") by som mohol pozerať dookola a stále by som sa bavil. (16.03.2008)

Kdyz jsem byla jeste mladym mladetem, nebyl to salek meho caje. Rozhodne jsem tuto zalezitost nevyhledavala, nebavilo me to. Ovsem dnes se casy meni stejne jako lide i jejich vkus. Jsem uchvacena primo uchvatne uchvacujicim zpusobem. Werich s Burianem si platnem primo protancili zlehka velkolepou cestu umenim. Ta souhra, ten vykon, ten pocit a umeni zaujmout, ta dokonalost herectvi, humoru, gest a revu je jako nekonecna davka poezie, endorfinu a heroinu dohromady. Totalni herecka bazen. Dokonale dialogy, bez jedine chyby. Dej ma stavu i balanc, smrnc i vkus. Neurazi, potesi, zahreje a rozesmeje. Ba dokonce smichy do kolen vas dostane. "Ja ze jsem tajtrlik, ty jses tajtrlik. Za prve nevim, co to je a za druhe me to urazi!" Vsechny sceny zahrane duem panu hercu se staly legendou a verim, ze jeste deti nasich deti i dale se u toho budou usmivat :))) (24.10.2012)