Odysseus

Mizerná televízna adaptácia starogréckeho eposu, ktorej jediným výrazne pozitívnym znakom je slušná vernosť Homérovej predlohe. Okrem toho a hŕstky zaujímavých vedľajších postáv je Odysseus číre televízne zlo. Dopozerať túto príšernú trojhodinovú báchorku s mdlou výpravou, smiešnymi trikmi, nezáživne prerozprávaným dejom a patetickými dialógmi v podaní prehrávajúcich hercov znamenalo urputný boj aj pre takého milovníka fantasy dobrodružstiev akým som ja. (4/10) (20.11.2011)

Tenhle tv film, produkovaný pro Hallmark, považuji za jeden z těch opravdu zdařilých. Líbí se mi i po letech a nejspíš líbit nepřestane především díky věrnosti své předloze, ale i výpravě a hereckému obsazení, na které se mi pořád hezky kouká. Miluji antiku a řeckou mytologii. Řečeno metaforou, jako mají teď někteří Tolkiena, já měla básníka Homéra, ale i pana Petišku. P.S. Dnes je ovšem mým favoritem řecký bůh Kairos. Sympaťák, kterého preferuji i v obecné rovině životaběhu:-). (06.02.2016)

Takhle důstojná adaptace Homérova eposu si zaslouží hvězdu navíc, i když objektivně vzato je to tak na čtyři. Ale jen to, že se někdo rozhodl adaptovat jeden z nejklasičtějších příběhů všech dob, respektive se nezaleknul takového podniku, by se v mých očích mělo nějak ocenit. I s nižším rozpočtem je dvojdílné "sandálové" fantasy velmi vtahující, s výbornými herci (hlavně Assante je castingová trefa do černého) a celkově krásně vystihnutou podstatou řeckých bájí. Původnímu hrdinskému eposu je to v rámci fabule velice podobné (tvůrci filmu šikovně spojili několik dobrodružných epizodek do jedné, aby ušetřili časem). Jediné, co mě trošku mrzí, je opomenutí části se sirénami, ale vzhledem ke kolosálnímu rozsahu eposu je to naprosto pochopitelné. Sečteno a podtrženo, parádní adaptace. (13.04.2020)

Laciné - ale někdy méně je více. Armand Assante rozhodně hraje dobře. Nudné to opravdu není, i když stopáž vypadá vražedně. Triky nejsou žádná hrůza. A bylo moc dobře, jak do děje zahrnuli i samotné bohy. To bylo dobré. (To úplně chybí v moderní a rozpočtově znýčkané "Troji"). Konec je fakt brutus. Překvapil mě. Učebnicová ukázka manželské oddanosti. (Já osobně bych zůstal u Kalypsó). (11.06.2012)

Na Hallmark vskutku ucházející... Kdybych ale použil tatáž slova k ohodnocení stavu lodi na otevřeném moři, posádka včetně kapitána by jistě nadšena nebyla... Ovšem v porovnání s gigantickými bouřemi a jiným smrtelným nebezpečenstvím, kterým Poseidon "odměnil" Odyseovu sebechválu, by se takový stav lodi nutně musel zdát téměř bezvadný, a to každému námořníkovi bez vyjímky. Je zajímavé, že o "trochu" později přišel jiný Řek, zvaný Archimédés, se zákonem o tělese ponořeném do kapaliny. Ještě zajímavější ovšem je, že Archimédův zákon vystihl již autor této básně. A vlastně již tehdy viděl (což nás po zásluze přivádí k otázce: Kdo že je tu vlastně slepý?) jeho platnost i v oblasti, kterou Archimédés očividně neviděl, a proto jí, ani i kdyby chtěl, nemohl věnovat pozornost. Tedy v lidském srdci. Ucházející srdce, ať už z důvodu velké pýchy, předsudku, či jiného poklesku, klesá ke dnu stejně jako ucházející loď. Změnu stavu pak může způsobit jen změna stavu mysli, například projevená pokora. Srdce, které ucházelo a šlo ke dnu se pak snáze dostane na hladinu, a je-li pokání dostatečné, tak až do krajiny zalité sluncem... A stává se tak vskutku "ucházejícím"... ... ... Přiznávám, autoři tohoto díla mají můj obdiv za ne až tak marný pokus vyjádřit poezii obrazy. Jsou-li však obrazy v zásadních pasážích doprovázeny slovy v souladu s původním zněním básně, stává se dílo unikátem. Zejména v samotném závěru to vyšlo znamenitě... :) (09.08.2015)