Ať přiletí čáp, královno!

Jedna z nejhorších a nejnudnějších českých pohádek. Příběh je v podstatě o ničem, uvařený z vody. Jeho lepší části jsou jen napodobováním zápletek lepších nebo všeobecně známých pohádek, zbytek nedává příliš smysl. Celý děj je zmatený, diváky nečeká žádné dobrodružství ani zajímavý příběh. Možná až příliš dlouhou stopáž vyplňují dlouhé, nesmyslné a trapné, rádoby zábavné dialogy o ničem, které jsou hlavně pro děti příliš složité a po chvíli začnou nudit nejen je. Velká část pohádky je také vyplněna písničkami, úroveň mnohých z nich značně zvyšuje politický podtext. Některé písničky filmu přidávají, jiné naopak ubírají. Po čase ale opět začíná většina z nich nudit svou délkou a také tím, že během písniček se kamera zaměřuje téměř výhradně na zpívajícího herce ve stále stejných úhlech. Princ a ztracená dcera jsou navíc značně nesympatičtí. Film příliš nezachraňují ani slavná herecká jména, a zapamatovatelných výkonů je spíše pomálu. Všechny pokusy o zábavné a vtipné scény vyzní většinou trapně a do ztracena. Při zdlouhavých nedějových dialogových scénách si divák nutně začne všímat nelogičností. A že jich je. Například rozhodnutí prince zbavit se dcery, místo aby si ji prostě nechal a za rok si pořídil další dítě, jeho následná změna názoru následovaná pokusy ztracenou dceru objevit, nebo to, že ani Matěj, ani chudá pradlena nevrátili dítě zpátky rodičům, když o něj zase stáli. A ve filmu si jen trochu pozornější divák všimne i spousty chyb, jako když ve filmu pětkrát zopakují, že je středověk, přičemž interiéry i oblečení zapadá bezpochyby již do novověku. Tahle pohádka si nejspíš vytvořila svou vlastní alternativní historii, do níž zjevně zapadá i topení a elektrické osvětlení, jež jsou k vidění hned v několika záběrech zámku. A když oko v této nudné pohádce nemá na čem spočinout, začne si prohlížet přezdobené a podivně zbarvené kostýmy a klobouky. Princezny nosí většinou jasně růžovou, asi jako desetileté holčičky, co si na ně potom hrají, zatímco král sousední země Matyáš jakoby se pokoušel na sebe navléknout všechny barvy duhy, takže připomíná klauna, co si hraje na papouška. Úplně zbytečná a podprůměrná pohádka, která evidentně vznikla prostě proto, aby byla. (11.08.2017)

Co si budem, zázrak to není, ale na vynucené pokračování to ujde. Andrlová se konečně zpívá sama, na Vladyku, jako prince, jsem si zvyknul a víc prostoru Nárožnému jen a jen prospívá. Škoda, že zbytek je dost o ničem a i ty písničky jsou na můj vkus až příliš zmožkovější. Už mi prostě není 10 let na na nanana to už se moc dívat nepotřebuju. (14.03.2023)

Tohle pokračování první pohádky se nepovedlo. Bylo to vaření z vody a podle mně to bylo o ničem. Mělo zůstat jen u dobrého konce první pohádky a zbytečně netočit další, která mi jako pohádka teda nepřišla. Spíš to bylo trapný a vnučka byla chudák, když se nenarodila vlastně jako kluk a musela se schovávat před nejbližšími ze své rodiny. (14.02.2024)

Rok se s rokem sešel a David je úplně stejné hovádko, jako byl celý první díl, když nepočítáme těch posledních pár minut. Kostýmy jsou pro mě pořád nepochopitelné, ale film příjemně utíká a písničky jsou poslouchatelné. PIGY rádio z nich podle mě úspěšně čerpá dodnes. A jsem ráda, že už nechali zpívat Andrlovou. (27.12.2022)

Hláška: král: - "... A naše okamžiky zatím padají do propadliště času. To zní skoro básnicky, Pravčický, zapiš to!" komoří: - "Nemáme, udělali jsme ho maršálem, Vaše veličenstvo." král: - "Tak my už nezapisujeme? A proč?" komoří: - "Vaše veličenstvo ráčilo říci, že to stejně k ničemu není." král: - "To že jsem řekl?" královna: - "Jistě, veličenstvo." král: - "No ale to snad zní pěkně, ne?" komoří: - "Do propadliště času, Vaše veličenstvo, to je verš... Ale jaký, jaký! Skvělý!" král: - "Ale nech toho, prosím tě, pořád jenom zdržuješ a naše okamžiky zatím padají do propadliště času! No ale, perla to je! Pravčický, zapiš to!" komoří: - "Nemáme, udělali jsme ho maršálem, Vaše veličenstvo." král: - "Tak my už nezapisujeme? A proč?" (24.12.2012)