Dobré ráno, Brno!

Prušinovskému náramně svědčí, že má o Kolečko míň, a poslední dobou jednoznačně ukazuje, kdo byl v dřívějším tandemu pissálků lopatistických seriálů a filmů vkusný a vtipný kreativec, a kdo slizký bulvární trapák za každou cenu. Toto je osobitá, místy třeskutá a veskrze příjemně sarkastická sonda do rekta Českého koncesionářského bandity s perfektním štatlovým Genius loci a s novým nekorunovaným králem nonšalantního brněnského mámtovpičismu – old kosem Kolaříkem. Ale taky ostatní ansámbl, aji Mucha, byl zjevně pičlivě vybraný, veskrze uvolněný a vůbec těžce v ólrajtu, a té afektované, místy až děsivé maďarské barakundě napřesdržku jsem ani na chvíli neuvěřil, že to jen hrála. Ta to musí mít od přirození. Po dlooouhé době vkusný a originalní shitcom z našich lůzrů a hnojů, tudíž velmi doufám, že nějaká ta roztomilá karikaturka příliš nepodráždila některému z korektních soudruhů z předsednictva hemoroidy a bude to utěšeně pokračovat! (28.02.2023)

Rozepsal jsem se u posledního dílu, který byl absolutním zklamáním. Ovšem ten předposlední byl zase dokonalý. A teď si vyberte. Já bych možná sérii ukončil po tom sedmém pokračování a hotovo. Potěšilo mě obsazení Vladimíra Hausera. EDIT po druhé sérii: Opět nám zábava osciluje, ale smál jsem se určitě víc než u jedničky. DIvadlo Daniely Špinar bych v posledním díle prostříhal trochu víc, ačkoliv tam bylo takhle rušivě úmyslně a mělo nebavit. (01.03.2023)

Je sice fakt, že v průběhu těch osmi dílů jsem musel přežvejkat řadu dementních gagů klepajících na dveře infantilnímu, až záchodovému humoru, ale je taky fakt, že v průběhu těch osmi dílů se ty víceméně epizodické třicetiminutovky semkly do poměrně svébytné mozaiky svérázné nadsázky, sympatického nadhledu a charakterů napsaných s překvapivým citem (přestože v začátku všichni působí jako prázdné karikatury)... A vedle těch fórů debilních je tam i stejně početný zástup fórů setsakra povedených.. Čtyři rudé hvězdy co tady mrdnu jsou sice s odřenýma ušima, ale uznávám, že Dobré ráno, Brno! je pro mě ve výsledku příjemné překvápko... Čekám na druhou sérii. (07.03.2023)

Bohužel se Česká televize opět předvedla a za peníze koncesionářských poplatníků ukázala, na co reálně asi tak má. Jan Prušinovský od dob Okresního přeboru předvádí jednu hrůzu za druhou. A po takové ubohosti jakou byl Trpaslík a šílenosti typu Most! představil další. Dobré ráno Brno si dalo za cíl v první řadě urazit všechny složky českého obyvatelstva. A čím jich urazí víc, tím lépe. Následně pozuráželi i své vlastní diváky. Vrcholem Prušinovského rádoby humoru je vulgarita. A opět platí, že čím víc ji použije tím lépe. Nejsprostší vulgární slova, urážky nejhrubšího zrna, nejperverznější narážky či scény. Většina žen v jeho podání jsou afektované husy, které jsou ochotny roztáhnout nohy kdykoli je potřeba. Mužští jsou dvojích povah. Buď tvrďáci, co si neberou servítky, nebo naopak měkké bábovky, které se hroutí při každém problému. Zbytek jsou alkoholici. Ostatně chlastat v práci je nejspíš běžná deviza pracovníků Čt, tvrdí alespoň Honza P. Skoro se děsím toho, s čím tento člověk může přijít dál, protože vulgárnější, ostřejší nebo perverzenější už být nemůže, to by se musel stát nacistou nebo točit porno. A to asi, doufejme, nechystá. Ačkoli...jak se ukazuje, Česká televize už zábrany ztratila a střízlivý odhad toho, co může být vysíláno v televizi a co je už za hranicemi lidé v ní nemají. Takže...co přijde příště? Reálně asi nic, co bychom nečekali. Urážet se bude dál, jen se to bude dělat zase zaobleno v jiném tématu a prostředí. (01.03.2023)

Obsazení skvělý, následná smršť rozhovorů s Kolaříkem očekávatelná, brňáckost nenásilně podaná např. i v půvabném železničářském úvodu 7. dílu. Bezkolečkovost Dobrého rána má silné plus v absenci neživotných šustivých dialogů a naivních typizací, mínus pak v samoúčelnosti hoven v kabelce, rutinních kuřeb na pracovišti apod.  Vlastně v žádném dílu nesmí chybět nějaký dějově výrazný buď fekální nebo oplzlý motiv. Samoúčelné je to ale možná jen zdánlivě, mámť tu venkoncem podobný zážitek jako s dejvičáckým Dabing street, totiž  divácké rozpaky v průběhu a náhlé vyjevení smyslu celku v posledních (zde dvou) dílech. Vyjevení jaksi nehmatné a éterické, dodávám pro případ, že by nějaký všetečka po mně chtěl toho smyslu výklad. (13.03.2023)