Hřbitov pro cizince

Začína sa mi rozrastať počet televíznych filmov, ktoré boria predsudky voči televíznej tvorbe ako niečomu menejcennému. Tým sa nechcem púšťať do špekulácií ohľadom súčasného seriálového megaboomu, iba mi ide o to, že aj lacné televízne filmy sú občas pripravené s maximálnou precíznosťou. Hřbitov ako po scenáristickej, hereckej, tak aj režijno-kameramanskej stránke nie je nikde odfláknutý. Čo ma potom mrzí je fakt, že tento námet nebol spracovaný pre kino a nebol tak dostatočne ohodnotený. A ni verejnosťou, ani kritikou. 90% (19.05.2015)

Dějová linie příběhu má strhující dialogy, v nichž je hlavní hrdina i příznačně ironický - "Dvakrát mě sestřelili, tak přežiju i třetí sestřelení." "Na kolo nedošlápneš, tak to zkoušíš na mě." Prostřihy s dobovými plakáty nebo písněmi působí poprvé zajímavě, ale postupně odvádějí zbytečně pozornost. (19.05.2011)

Dávno před Bočanovou ZDIVOČELOU ZEMÍ natočil Jaroslav Dudek podle scénáře Jiřího Hubače tento televizní film. Film, na kterém je sice jasně vidět, že se opravdu šetřilo na kameře, interiérech, exteriérech, ovšem kvůli samotnému obsahu to ani tak nevadí. To téma je mrazivé a pravdivé. Pravda, která měla být utajena, ale naštěstí po čtyřech desetiletích vyšla najevo. Ukázala, jaké kurvy byly komunisté a nechápu, že i dnes více jak 30 let po sametové revoluci tahle strana zlodějů, lhářů, násilníků a vrahů tu stále je. Hřbitov pro cizince neukazuje přímo ty největší zvěrstva jako Bočanův seriál. Ukazuje spíše degradaci čsl. hrdinů na firemním poli, kteří bojovali v Británii za 2. světové války a popisuje i to, jak komunisté mystifikovali lidi od pravdy, proč jim piloti z řad RAF tak vadili... "Vaše svoboda není naše. Stačí se kouknout , co tvoji angličtí chlebodárci dělají v Německu nebo Korei." [1639. hodnocení, 109. komentář, 84%] (04.12.2020)

Po revoluci 89' skončil v Československu tzv. 'komunistický ráj'. Vše se obrátilo a stejně tak, jak se před tím pomlouvalo vše imperialistické a buržoazní, nyní se začalo hlasitě útočit na činy bolševické. Známe komunistické snímky tohoto druhu převážně z 50. let, kdy např. pan továrník štval pracující lid do úmoru a hbitě je vykořisťoval. Kdo byl ve straně byl propuštěn a již nikde nebyl zaměstnán. Takový snímek 'Botostroj' budiž příkladem. A ať se to někomu líbí nebo ne, tento televizní film se s nim v ničem nezadá. Jiří Hubač si vzal téma ve své době hodně vyzdvihované a to téma o československých letcích za války létajících v anglickém RAFu. I na ně byla po 'Vítězném únoru' uspořádána štvanice a o tom celý tento snímek je. Máme možnost sledovat, jak hlavní postava ztvárněna Jiřím Bartoškou byla v rámci reorganizace a restrikce propuštěna s Čs. aerolinií a postupně štvána tak, až si ve finále sáhla na život. Což o to, příběh je zajímavý, o jehož reálnosti nechť diskutují historikové. Snímek jako takový je televizní, tedy zcela nenáročný. Dříve se tomu říkalo televizní hra. Jiří Bartoška tu ztvárnil svoji postavu tak, jak ho po léta známe. Nic překvapujícího. Naopak překvapením je Josef Dvořák, který se zhostil vážné role a to role kamaráda hlavní postavy. A zhostil se toho skutečně nad míru dobře. Škoda jen ohromné kýčovitosti scény na pražském hradě. To nadšení dosti hatí. Co dodat. V dnešní době snímek svojí výpovědí má sice svoje místo, ale nemuselo se tak rázně tlačit na pilu. Kromě pronásledování a štvaní se tu o postavách už nic nedozvíme a to je poměrně chyba. Úkol snímku je jasný, proto to mé počáteční porovnávání s filmy z 50. let. (29.06.2015)

Až do zhlédnutí tohoto filmu jsem Josefa Dvořáka považovala za šaškujícího vodníka, zde prokázal, že je velmi dobrý herec. Hřbitov pro cizince se mi líbí především proto, že si vybral téma, které mohlo sklouznout v sladkobolné špinění doby minulé. To ale nečiní, nesnaží se prvoplánově něco, či někoho hanět, naopak vyzdvihuje. Vyzdvihuje a vzdává hold letcům RAF. Tento film by si měli povinně pustit autoři té věci s názvem Tmavomodrý svět. (15.05.2011)