Sametoví vrazi

Žánr českého filmu jaksi zakrněl u (polo)lidových komedií a malých příběhů obyčejných lidí (případně šílenců :). Natočit ve zdejších podmínkách, kdy prakticky neexistuje finanční podpora ze strany státu, akční krimi, bylo velmi odvážným kouskem. Jako skákat bungee se starými popruhy a tedy nemít jistotu, jestli neskončíte třeba na dně Orlické přehrady. Režiséra a scénáristu Jiřího Svobodu popruhy nezklamaly – odvážně skočil tam, kde se z českých režisérů odváží skákat málokdo a svou rekonstrukci několikanásobné vraždy z počátku 90. let pojal skutečně se vší pompou. Na druhou stranu, skok je to sice pěkný, ale příliš hluboký. V případu tzv. Orlických vražd figurovalo poměrně hodně jmen. Vrazi, jejich rodiny, oběti, jejich rodiny, vyšetřovatelé – tihle všichni ve filmu jsou a navíc ještě mnoho osob, jejichž úlohu jsem tak úplně nepochopil. Postav je jednoduše mnoho – je jich mnoho na dvouhodinový celovečerák a je jich mnoho také na dvoudílný televizní projekt. Už dlouho jsem neměl v jednotlivých charakterech a jejich cílech takový guláš. Má snaha o uspořádání si souvislostí byla navíc narušována představováním stále nových a nových postav. Nadto jsem se nemohl zbavit dojmu, že Svoboda z natočeného materiálu vybral jenom scény, kde se něco děje a jaksi pozapomněl přidat scény, kde se něco vysvětluje. Pokud takové scény nikdy neexistovaly, problém bude ve scénáři. Další vadou na kráse jsou mizerné postsynchrony srovnatelné s nějakým nedůležitým německým krimiseriálem vysílaným kolem druhé v noci. Ať se tedy herci snaží sebevíc, to, co jim leze z úst si nikdy nerozumí s jejich mimickým svalstvem. Michal Dlouhý je umírněný drsňák, Jan Dolanský je excentrický psychopat (někdy až na hranici parodie), Alice Veselá je potěchou pro oko. S ženskými hrdinkami je to zde vůbec zvláštní, vztahy hlavních hrdinů k nim se dějí výhradně na fyzické bázi, množstvím (nikoliv rozsahem) souloží připomínají „Sameťáci“ erotický snímek. Zajímavý je rovněž slovník zapadající do drsného ladění filmu, jako expresivní věty typu „A kluka sis ušukala s kým?“. Trošku přehnaná je naopak míra vulgarismů (Dlouhého neustále opakování věty „Kurva, neser mě!“ je ke konci až iritující). Sametoví vrazi by se dali přirovnat k parabole – od těch nejlepších okamžiků se postupně propadají někde daleko pod průměr, aby ke konci zázračně nabrali nový dech a zmohli se k opětovnému vystoupání do výšin. Na české poměry je to nebývalé akční film, má pěknou kameru a místy i velmi schopnou režii, ale pořád je to ten malý český film, kde, když má být zdemolováno nějaké auto, pak jedině oprýskaná škodovka, kde je nedostatek děje vynahrazen dostatkem výstupů schopným herců, kde mnoho věcí nefunguje zdaleka tak bezchybně jak jsme zvyklí u filmů zahraničních. Snaha tu byla, možná až příliš velká, někdy i méně znamená více, zvlášť s podobně omezeným rozpočtem. 55% Zajímavé komentáře: zputnik, mm13, Hopper, JayKey (06.11.2006)

Že by vzkříšení českého filmu?Po Snowbordacích už druhej českej film co mě doslova přikoval k sedadče(Snowbiardaci vtipem,tento film napětím).Herecké výkon jsou vynikající hlavně duo Dlouhý-Dolanský.Výborně natočené a atmosféra by se dala krájet.Akorát že je to až příliš natahované a ke konci až moc dlouhé.I přesto je to ale vynikající český film na který jen tak nezapomente (12.02.2005)

„Dokonáno jest.. Radujme se!“ Jako czechploitation z divokých devadesátek plné sociopatů, násilí, vulgarit a sexu si to rychle získalo moji provinilou pozornost. S nástupem anachronismů, dramaturgické bídy, uvědomělého dua kriminalistů Jaryn & Pepek a melodramatických projížděk na vozíku v dešti však o ni zase postupně přišlo. Tohle by se za komunistů nestalo, viďte, pane Svobodo.. (10.03.2021)

Svižně ubíhající a solidně zahraná krimi, která si bohužel v některých místech hraje na něco, čím není, představuje příliš velké množství postav a každou chvíli si pomáhá samoúčelnými sexuálními scénami. Přesto v době vzniku důležitý důkaz o tom, že to s mizérií českého filmu není tak kritické a směrovka, po které se vydal nejeden Svobodův následovník. (09.12.2006)

První dvě třetiny filmu jsou až překvapivě dobré. Na české poměry se nevídaně často stříhá, mění úhly kamery a i ten příběh je dost povedený. To se již bohužel nedá říci o třetině závěrečné, ve které zřejmě tvůrci chtěly dohnat vše co v prvních dvou nebylo a tak je tato část filmu vyplněna všemi nešvary současného českého filmu. Být vrazi tak o čtyřicet minut kratší, jednalo by se po delší době o domácí snímek, kterému bych možná i byl ochoten dát čtyři hvězdičky. Jo a abych nezapoměl. Z Jana Dolanského se opravdu začíná stávat velice zajímavý herec. (11.01.2005)