Jméno růže

„Trpčí než smrt je žena.“ William z Baskervillu (16.01.2023)

Mlaďounkej Christian Slater působí v této přehlídce ohyzdných františkánů jako boží smilování. Spíše nežli k bohu je toto opatství blíže k peklu skrze dokonalou prasečí masku Rona Perlmana alias hrbáče. 60% (07.01.2024)

Po tom, akým bestsellerom sa stal vynikajúci román Meno ruže od Umberta Eca, bolo len otázkou času, kedy sa táto predloha aj sfilmuje. Šance sa chopil Francúz Jean-Jacques Annaud a musel od začiatku vedieť, že má pred sebou veľmi ťažkú úlohu. Nevýhodu mal v tom, že Meno ruže je dokonalé dielo a hocijaká veľká zmena by mu ublížila. Je interpretovaná veľmi zložitým spôsobom (pretkávaná rôznymi výrazmi v latinčine a starogermánčine) → akoby písaná rukou františkánskeho mnícha žijúceho v 12.storočí. Literárni vedci mali problémy určiť aj žáner predlohy. Je to historický román? Stredoveká detektívka? Alebo filozofické dielo? Film sa teda dal natočiť rôznymi spôsobmi. Annaud sa vydal cestou detektívky. Je to vlastne príbeh Sherlocka Holmesa a dr.Watsona z 12 stor. Annaud narazil i na problém častých a rozsiahlych filozofických úvah, ktoré tvoria podstatnú časť knihy a ktoré ju zároveň robia výnimočnou. Už dopredu bolo jasné, že na plátne pre veľké filozoficko-teologické úvahy o vzniku sveta; o kacírstve; o tom ako správne vyložiť znenie Biblie atď. miesto nebude. Ale keďže chcel udržať správneho ducha knihy, sem tam sa vo filme objavujú niektoré filozofické premisy či teologické dišputy. Pochváliť ho ale treba za herecké obsadenie, kde aj v tej najmenšej úlohe hrá charizmatický a svojou fyziognómiou jedinečný herec. Vynikajú hlavne Volker Prechtel a nezabudnuteľný Ron Perlman. Celkovo sa nedá Annaudovi nič vyčítať. Z predlohy vyselektoval všetko, čo sa dalo použiť vo filme + niečo ešte doplnil. Určite patrí tento film medzi tie najlepšie, čo kedy boli natočené v Európe. (20.09.2005)

Hodně lidí tu píše, že proti originální předloze Umberta Eca je ten film nic. Ale ta knížka je tak neskutečně složitá, že doporučuju nejdřív shlédnout film a pak se teprve pustit do čtení. Opravdu smekám před Jean-Jacquasem Annaudem a scénaristou Andrew Birkinem, jak dokonale dokázali převést Ecův román do filmové podoby, vzít z něj to nejlepší jádro a přitom nijak nepoškodit celek. Jméno růže považuju za nejlepší učebnici filmových adaptací, kterou by si měli ostatní režiséři snažící se slavné knihy přetavit v úspěšné filmy prečíst nejméně dvakrát. (09.01.2007)

Nevím jestli je na příběhu něco pravdy, ale film ukazuje jací byli a jací jsou křesťani. Je vidět, že křesťanství a výra v boha je slepá, nebo aspoň já to tak cítím. Samotný film mi nepřišel nějak zajímavý. Spíše něco obyčejného. (20.01.2007)

Och mistře Eco! Samé ovace na vaše jméno!! Tak jako Ecova kniha, tak Annaudovo zpracování si zaslouží světové pozornosti. Tady Connerymu sedí role na míru. Jak říká moje teta : "Tady už není takový slizák jak byl v některých Bondech". I když mě někdy stále vrtá hlavou, kde takové hnusné a typicky středověké ksichty pro některé role vyhrabali?? (30.09.2007)

Film by nebyl až zas tak špatný, kdyby se nesnažil být na motivy něčeho tak dokonalého, jako je Ecova kniha. Myslím si, že z ní bylo vybráno právě to slabší - detektivní zápletka hledání tajemného vraha mnichů - a ani poměrně dobrý výkon Seana Coneryho v hlavní roli tomu příliš nepomohl. Konec filmu pak od detektivní linie knižní předlohy naprosto ujíždí a film přechází do klasicky amerického akčního konce. Co mě ale dorazilo naprosto bylo to, že v Budově, která je podle knihy (nejsem si jist, zda je o tom i ve filmu zmínka) starší než okolí, jsou gotické klenby a okolní budovy jsou románské. I proto jen 2*. (18.11.2007)

Opravdu parádní film, od začátku až do konce se něco děje. Nechybí tu nic, nic není ani zbytečně navíc, vše korunuje výkon Conneryho jako všemi mastmy mazaného františkána. (22.12.2008)

A nemuselo to dopadnout tak zle, kdyby si Annaud misto projizdeni tisice opatstvi a stavby knihovny poradne precetl knihu. Perfektne udelane, ale jednovrstevnate s durazem na erotickou scenu, ktera se stala ustrednim bodem (pak uz je to ale lautr o necem jinem...). A co me nahnetlo nejvic je jak chudi tlaci vuz v blate a bohati sedi uvnitr, to snad by ani Otakar Vavra... proste to tam nepatri... (05.01.2009)

Tak jsem nakonec to Ecovo pětisetstránkové postmoderní dílo přečetla a s politováním musím konstatovat, že já za geniální považuju úplně jiné knihy. Ano, jsem kulturní barbar a myslím si, že kdyby Annaud natočil skutečně věrnou adaptaci Jména růže, vznikla by – v tom lepším případě - nějaká čtyřhodinová meditace na téma „jak náboženství ovlivňuje lidské myšlení a světové dějiny“, kterou by všichni opěvovali, ale málokdo by ji doopravdy chtěl vidět. A proto jsem ráda, že se místo toho můžu dívat na středověkou detektivku s hutnou atmosférou, fantastickým soundtrackem a skvěle vybranými herci. Ani ten Christian Slater to nepokazil, i když na takové roli se toho ani moc pokazit nedalo. (25.01.2009)

Knihu jsem nečetl, ale co se týče filmu, tak ten je natočen precizně. Syrový a chladný středověk se svojí drsnou atmosférou a geniálním castingem. EDIT: Knihu jsem četl a film viděl dvakrát. Kniha je naprosto jedinečná a stojí za přečtení, je ovšem nereálné převést ji do filmové podoby. Annaudův film je velice zjednodušeným a přímočarým detektivním příběhem, který má výbornou středověkou tuhou atmosféru (viz. výše), na které má podíl i zajímavá Hornerova hudba. Sean Connery je správný děda "všechnoví", papežští papaláši spravně nesympatičtí a mniši správně odpudiví - casting byl neuvěřitelný. A přesto, že je film strašně zjednodušený a prakticky žádná věc tam není více rozvedená (akorát vzhled a chování postav), tak je paradoxně tak dobře natočený, že kdo nečetl knihu, tak se i tak může bavit výborným filmem (viz. já při prvním zhlédnutím). A i když je tam mnoho věcí upraveno a kniha je opravdu jen "zhruba" předloha, tak se mi to líbilo i napodruhé. (24.05.2010)

Jaký může být film, který vznikl až na základě sedmnácté verze scénáře? Odpověd je jednoznačná. Režisér hodně stál o to, aby to za něco stálo a ono to opravdu za to stojí. Annaudovi se podařilo ve skromných evropských filmových podmínkách natočit opravdový velkofilm, ba co více, film s perfektní atmosférou dané doby a také zásadní myšlenkou o nesmyslnosti fanatického náboženství (jakéhokoliv) , ve jménu kterého se vraždilo, trestalo, popravovalo a pravda zůstávala hluboko skryta. Sean Connery je zde naprosto vynikající, vůbec celé obsazení je geniální. Už jen tváře herců vypovídají o jejich charakterech naprosto přesně. Muzika Jamese Hornera je přesně taková jaká má být ve filmu, nenápadná, přesto výborně dokresluje danou atmosféru. Slavnou předlohu Umberta Eca jsem nečetl, ale po tomto filmu mne velmi láká, byť mnozí zde tvrdí, že předloha několikanásobně převyšuje snímek a ten je pouhým jejím slabým vývarem. Na závěr bych chtěl jen říci, že málokdy se skvělá předloha podaří přenést na filmové plátno ku obrazu nadšených čtenářů, protože lidská fantazie je nekonečná, ale film se musí omezit na jisté výrazové prostředky, na které má vliv spoustu faktorů, včetně stopáže. Je proto třeba přistupovat k filmovému umění jinač, protože dle mého názoru je mnohem těžší natočit vynikající film než-li napsat vynikající knihu. Spisovatel pracuje sám se svou fantazí, v podstatě ničím neomezen , ani časem , ale filmový režisér s několika desítkami až stovkami "spisovatelů", z nichž každý se chce na filmový pás podepsat a za zády má producenty, kteří se jen dívají na hodinky.. (26.05.2011)

Tento film nemá chybu ani hluché místo, herecké mistrrovství Seana Conneryho, nepříjemný F. M. Abraham i další hráli také výborně. Mám-li porovnat knihu s filmem, tak film si s předlohou v ničem nezadá, řekl bych, že je jejím doplňkem, nutno ovšem knihu číst dříve než film. Příběh záhadných úmrtí v poněkud strašidelném klášteře a jeho začlenění do hanebného období katolické církve s procesy proti lidem s nepohodlnými názory, Svatá inkvizice, proti níž si nikdo netroufal vystoupit, to všechno budilo napětí diváka od začátku až do konce poměrně dlouhého filmu. (25.03.2018)

Ani Ecova kniha mě nechytla, protože dumání nad církví a teologií není mou oblastí zájmu. ačkoliv si Eco krásně hraje se čtenářem a dokázal dobu přiblížit v celé komplexní šíři, tak jsem neměl pocit, že bych si z knihy něco podstatného odnesl. Dnes už těžko říci proč. Možná jsem se v tom nedokázal dobře orientovat, ale na druhou stranu nemám pocit, že by to byla obtížně pochopitelná kniha. Spíše pro mne to specifické intelektuální bohatství nebylo tolik hodnotné. Uznávám však úroveň tý knihy. Je to opravdu bohatý román. Jen velký vzdělanec ho mohl napsat. Film je však zredukován na detektivní zápletku, jenž v knize nehraje prim. Ta je pouhou kostrou, na kterou Eco navlékl informativní hloubku střebověku, který tam nebyl prezentován jednotvárně jako období temna. Film tohle nebere v potaz a ve výsledku je to velmi slabé pokoukání, které diváka nemá čím oslavit. Nepranýřoval bych adaptaci proto, že se nedrží předlohy. Odklon může být k dobru samotnému filmu. Tohle ale nemělo smysl. Kvůli strojenému filmařství tomu chybí jakákoliv atmosféra. Connery se na roli Viléma hodí, ale jelikož film není komponován jako konverzační drama, tak se nemohl moc předvést. Mladý Slater v roli učedníka Atza je naopak mimo. těžko říci proč ten užasný ksicht a neustále otevřená huba. Ta trocha zajímavosti, kterou si film z předlohy zachoval, kostými a kulisy vystačí na jednu hvězdu, kterou dávám zbytečným, velmi slabým filmům. (17.05.2020)

Eco a'la Indiana Jones a príchuťou Harry Pottera. (25.02.2023)

Spíše 3 a půl, s knihou se to nedá srovnat. také je mi jasné, že kdo nečetl, tak se ve filmu vůbec nevyzná... (14.03.2005)

Jméno růže je podle mě jeden z nejlepších filmů vůbec. Knihu jsem před filmem nečetla, ale po něm jsem se k ní dokopala-nepřečetla jsem ji..tím nechci nijak shazovat knihu samotnou,ale jak už zde někdo řekl-po filmu se kniha stává nestravitelnou a během jejího čtení máte pocit asi takový jako ti mniši ve filmu, co četli to...co neměli. Takhle na mě film působí 100% nemám k němu žádné výhrady. Jenom ta samotná atmosféra! wow! Dneska už se takové filmy vůbec netočí. (20.06.2005)

Opat tvorcovia predviedli znamenity casting a vyberali jedna divne stovrenie po druhom. Spracovanie nesfilmovatelnej knizky je znamenite a Jean-Jacuques dokazuje svoje prednosti zamerane viac na kvalitu nez kvantitu. Surovost a chlad stredoveku nam dava pocitit plnymi duskami v akej uvolnenej dobe dnes zijeme. Vzdelanost sa dostava kazdemu, dokonca i narodnostnym mensinam, ktore si budu narokovat na vacsie ustupky, socialne vymozenosti a poddajnost sucasneho systemu..............Detektivny pribeh nas stiahne do svojeho deja hned od uvodnej vrazdi az k finalnemu rozuzleniu nevieme kto je vrahom so svojimi motivami. Opis doby opat famozne vykresleny a neludskost, mraziva atmosfera, krasa okolitych kulis i prirody a nadherna hudba nas sprevadzaju pocas celeho filmu. Connery je charizmaticky herec a tato uloha mu naozaj bola sita namieru. Nemam co by som mohol vytknut, nadherna podivana...99% (02.12.2005)

Není to Ecova kniha. Film, stejně jako kniha má různé prostředky projevu, z nichž plynou jeho klady i zápory. Oproti jakékoliv knize je každý film limitován svou stopáží. A na to často adaptace knižních předloh naráží jako na těžko překonatelnou překážku. Není to případ jen Jména Růže, ale i dalších více či méně, horizontálně či vertikálně mnohovrstevnatých knih (například Pána Prstenů atd.). Ty tam jsou díky stopáži dlouhé (v knize mnohostránkové) dialogy jednotlivých postav, narážky na různé historické události či propracovanost charakteru ješitného Viléma z Baskervilu. Jakkoliv chápu většinu změn, které byl nucen film podstoupit, změna Vilémova charakteru a značné! zjednodušení detektivní zápletky mě u filmu dost zamrzela. Zatímco v knize je Vilém člověk chybující, a do poslední chvíle se ubírá svými dedukcemi špatným směrem načež mu ke konci, k jeho velkému překvapení, dopomůže náhoda, ve filmu získává základní představu o pozadí zločinu již v první třetině. Mimo jiné i touhle změnou dochází k značnému sploštění Vilémova charakteru. Stává se z něj jen další Colombo, který pomocí intuice a dedukce odhalí vraha, ale divák, snažící se nahlédnout pod povrch, může najít spoustu dalších možných cest a řešení, kudy se jeho dedukce mohly ubírat. Nicméně, film je pěkně natočen; je podmanivý, atmosféricky temný a do poslední chvíle se člověk nenudí, takže (protože se jedná o film, a jak už jsem podotknul, ten je limitová svojí stopáží) se všchny nedostatky oproti předloze dají s pochopením přejít. Proto * * * * (21.11.2006)

Vynikající historická detektivka, ale nesrovnávejte ji s knihou U.Ecca. (31.01.2007)