Hory mají oči

Vidláci útočí! Cravenovy první Hory jsem si dlouho nechal unikat v obavě, že bizarnost a křepčení jsou v zásadní přesile nad vším ostatním. Měl jsem totiž zkušenost s katastrofálním druhým dílem. Naštěstí se mé obavy ukázaly jako liché a Hory mají oči byly příjemným překvapením. Craven svou rodinku degenerovaných kanibalů naštěstí nestylizuje jako soubor šklebících se klaunů ze špatného cirkusu a těch pár přebujele rozjařených dementních výstupů se dá v pohodě odpustit. Pozvolna vzrůstající míra syrové krutosti sice nikdy nedosáhne na maximum, přesto celý film prostupuje až nepříjemná atmosféra primitivního zla, které chápe pojem milosrdenství doslovně, tedy jako chutné srdce osmahnuté na cibulce. Představa podobného zážitku spolehlivě děsí. Prostě ano, tohle se může stát i vám, stačí špatně odbočit v Beskydech. (25.10.2015)

Wes Craven pokračuje v krutojízdě a po násilnickém THE LAST HOUSE ON THE LEFT valí do diváka další explotační kousek v podobě řádění zdegenerovaných vidloňů kdesi v americké poušti, kde díky plánované zastávce po cestě na Floridu zůstává trčet početnější rodinka Carterových v karavanu s nepojízdným autem. Poušť není žádná sranda a vyrazit pěšky na míle daleko pro pomoc chce trošku kuráže, navíc když se okolo potloukaná banda krvežíznivých zdegenerovanců. Craven diváka nešetří a pere do něj znásilnění, vraždění, náznaky kanibalismu a pestrou snůšku násilností s decentním množství gore scén v podání útočníků, kterým pro diváka nevévodí jejich kápo (otec klanu), ale charismatický Michael Berryman v roli Pluta. Dílko velmi těží z prostředí vyprahlé pouště, která jen umocňuje bezmocnost napadené rodinky. Pomalejší rozjezd tvůrce vyvažuje následnou akcí nejen v podobě útoků vidloňů, ale i houževnatého odporu členů rodiny Carterových, jejíž šance na přežití nejsou nijak valné. Snímek kromě vynikajícího námětu disponuje také dějovou nepředvídatelností, díky níž si drží diváka v pozoru až do samotného finále. Hodnotím čtyřmi poctivými hvězdami. (19.05.2011)

Craven stále ututláva inteligenčnú nízkosť tam, kde začal a neprináša okrem naturalizmu veľké možnosti uplatnenia strachu. Teda jeho teleportné stelesnenie sťa hôr a samoty využíva celá rada béčkových tvorcov a šibrinkovanie s rôznymi kamerovými uhlami je účelné. Hory majú oči je preto ekvivalentom bláznivých psychopatov, ktorý svoju hlúposť a sexuálnu frustráciu odbavujú na nevinnosti zaseklých turistov uprostred sveta nikoho. A protipólom, ktorý pre temné hory predstavuje neistota teritória, ktorá labilnejšieho jedinca obklopuje. Lenže on ju združil a zakčnil, čoho výsledkom je brutálny nárez, miestami ťažko neprístupný. Keď si ale predstavím, čo všetko sa natáča dnes, prižmúrim. (26.08.2016)

Když budu porovnávat s remakem z roku 2006 tak u mě jasně vítězí tahle starší verze(a to je co říct protože žeru gore efekty a plno krve ve filmech)Remake je sice brutálnější a krvavější,ale tohle má pořádně hutnou atmosféru která mě držela pořád v napětí.A rozhodně zábavnější zabijáky než modernější verze.Za mě vítězí stará škola a kdo to ještě neviděl tak vřele doporučuju.Samozdřejmě jen fanouškům žánru. (09.05.2015)

V tomto případě fakt platí, že remake předčil originál (já vím, stávají se i horší věci), protože tam kde jsou Ajovi Hory, co mají oči děsivé, brutální a hlavně prostě zábavné, jsou ty od páně Cravena takové... nijaké, bez šťávy, bez krve... Navíc ti degeni, co tam po těch horách běhají, tu vypadali jak nějací členové motorkářskýho gangu ( jen s o něco mastnějšíma vlasama... no i když :-), takže moc strachu taky nahnat nedokázali (no i když :-). Ale na Halloween jako když najdeš, o to spíš, když se na tebe z knihovny šklebí tebou vyřezaná tykev, che :-) (03.11.2014)