Paříži, miluji Tě

U tohoto druhu povídkových filmů, které natočí několik různých režisérů, bývá nejčastějším problémem rozdílná kvalita jednotlivých povídek. V případě Paříži, miluji Tě, je tento kritický bod silnější tím víc, že režisérů byla celá armáda a prostor pro jejich vyjádřní tím pádem velmi omezený. Zdaleka ne každý dokázal na miniprostoru vytvořit smysluplný příběh s pointou. Někteří tvůrci nenabídli divákovi víc informací o svých hrdinech, než kolik by se dověděl z předložené fotografie. Několik povídek bylo opravdu pěkných, ať už šlo o zfilmované anekdoty typu upíří historky nebo o příběh nešťastného Steva Buscemiho, kterého jeho přítel Joel Coen nechal pěkně potrápit. Kladem filmu je určitě herecké obsazení, to je v podstatě luxusní a je jenom škoda, že jednotliví herci neměli možnost v rámci svých výstupů ukázat víc. Jediné, co spojuje tuto změť mikropříběhů, je Paříž, ale ani ta vlastně nehraje hlavní roli, protože většina příběhů by se mohla odehrávat v podstatě kdekoli. Celkový dojem: 65 %. (10.03.2009)

Miniatúrne príbehy variujúce lásku na mnoho podôb v uliciach, kaviarňach a domovoch Paríža, mesta láske zasvätenému. Vďaka úspornej stopáži sa priemerné poviedky pomerne rýchlo vytratia z pamäte, takže každý si môže vybrať z nadpriemerného zvyšku osobných favoritov. Minimalistickú majstrovkú skratku podľa mňa dosiahli Coenovské trampoty amerického turistu v metre,zamyslenie Waltera Sallesa a Daniely Thomasovej nad údelom matky: au-pairky, či Tykwerova poviedka o peripetiách vzťahu slepého chlapca k presvedčivo skúšajúcej herečke. Ideálne kino pre tých, ktorým láska nie je ľahostajná. (11.12.2006)

#88 Nemůžu si pomoct, ale příběhy z malebné Paříže mě přece jenom oslovily o něco méně, než ty Newyorské. Kdybych hodnotil zvlášt, tak nejvíc se mi líbila Coenovka a Nataliho vampíří láska v Sin City hávu. Celkově to ale pro mě mělo daleko slabší vyznění, než výše zmíněná, americká verze. Paříž je úžasná a stylová hudba, která jí je vlastní tomu pak dodává ještě větší kouzlo ale ani s takovouhle dechberoucí atmosférou mě různorodé příběhy nenadchli tak, jak jsem čekal. Možná je to spíš moje chyba, protože očekávání byla vysoko, ale i přesto jsem rád, že jsem si na tyhle dvě romance konečně našel chvíly. (25.06.2011)

Žádný z příběhů není vyloženě špatný, ale většina není nikterak výrazná. Některé mě vyloženě nebavily (Chometovo pantomimické peklo, Nataliho upírská úchylárna a Doylovo kadeřnictví - wtf?), některé byly vážně dobré (Cuaron, Van Sant, Coixet) a některé prostě průměrné (Chadha, Coeni). Naštěstí je v tu i sedm dokonalých a velmi intenzivních minut Toma Tykwera, bez kterých bych si na celý film za týden nevzpomněla. (21.01.2009)

Skvostný povídkový film koncipovaný jako pocta městu nad Seinou, 18 filmových střípků, z nichž se pomalu, ale velice působivě skládá poetická mozaika odrážející náladu a chuť kosmopolitního města (pohříchu ale s převažujícím vlivem rastru amerického, který však městu propůjčuje zajímavé konotace - hlavně tedy v závěrečné povídce - deníku americké turistky - pošťačky z Denveru). Leitmotivem všech 18 minipříběhů je vztah muže a ženy a s ním spojená láska ve všech jejích fázích a podobách - od letmosti a sotva postřehnutelných počátků po tragické i rozverné konce... Jediným příspěvkem, který mne nebavil (a jehož smysl uvnitř konceptu snímku jsem nepochopil) byla podivné asijské extempore o kadeřnici - bojovnici a jejích metamorfózách, naopak vrcholů bylo hned několik - vtipná a stylová Coenovská variace na násilí v metru, Père-Lachaise Wese Cravena, který vtipně oživuje ducha v Paříži pohřbeného Oscara Wildea, Bastille od Isabel Coixet s postmoderně vševědoucím vypravěčem a lidsky silným příběhem, Place des fêtes Olivera Schmitze s lidsky hlubokým vhledem do složité komplexnosti osudů lidí na okraji společnosti či přistěhovalců, Faubourg Saint-Denis německého mága Toma Tykwera, který osobitě žongluje s významy a rychlostí filmového času a formálními postupy videoklipu dosahuje maximálního efektu a účelnosti, a především Tour Eiffel Sylvaina Chometa coby poetický příběh městem se pohybujícího mima, jehož krása a křehkost mne doslova ohromila... Tenhle film je tak různorodý, má tolik vzájemně se vylučujících ingrediencí, až někde vzadu objevíte jeho krásnou, univerzálně fungující chuť... Jděte na něj, pochutnejte si... Podobné filmy: New Yorku, miluji Tě!, Láska ve městě, Povídky z New Yorku, Noc na Zemi, Amélie z Montmartru (10.09.2008)