Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

Desgenais 

všechny recenze uživatele

Po shlédnutí nového sestřihu dávám o hvězdičku víc. Nový sestřih je (paradoxně) o půl hodiny kratší a je to DOBŘE!! Jen mám pocit, že samotný Budař s Morávkem nevěděli sami co točí. Zbytečně dlouhá expozice si rochní v urážkách a masturbaci a když se začne něco dít, není na to náhle prostor, mnoho zajímavého se ke škodě věci odehrává zkratkovitě či křečovitě. Možná měli oba scénáristé zapnout více autocenzuru, nechat si nějaké nápady pro příště a více se držet obou dějových linií (třeba ta Krajčo+Borová je vyloženě odfláknutá). Film by pak byl kompaktnější a tím i lepší. Zpomalené obrazy v dešti na závěr působí jako pěst na oko a já nevím, co si mám myslet, zda to tvůrci myslí vážně nebo ne. Závěr v krematoriu je ovšem brilantní, stejně jako několik dalších scén. Milovníka brněnských divadel potěší i spousta malých ale výrazných rolí (Vyorálek, Jeništa, Drozda, Jelínek...). ()

hrona 

všechny recenze uživatele

,,hele nešlap nelámej, jo,, Film chvílemi dost vtipný, chvílemi dost praštěný. Přes to, napodruhé už jsem se i smál forkům, u kterých jsem napoprvé bezmála kroutil hlavou. Zejména Josef Mareš v podání Richarda Krajča mě pobavil daleko víc, než původně. Je pravdou, že divák na tento styl musí být opravdu velmi dobře naladěn a mít na tento druh humoru chuť ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Aniz bych pred zhlednutim filmu vedel, ze se jedna o stejneho rezisera, ktery natocil Nudu v Brne, poznal jsem to velice brzy. Divaky se snazi nalakat na stejny typ humoru. Uz dlouho jsem nevidel vetsi kravinu, je to az absurdni, co se ve filmu vsechno deje-nedeje. Obe hvezdicky davam za Budare, ktery me jeste nezacal nudit a pri nekterych scenkach me dostaval do kolen. ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

"Víš, že je možný bejt závislej na televizi?...Já ti říkám bojuj s tím ty vole!" Špetka neurvalosti, lidské tuposti, krutosti a pořádná nálož humoru v podání dvojky Jana Budaře a (především zpěváka) Richarda Krajče. Mělo to svůj náboj a několikrát jsem se skutečně nasmála, ale bohužel tomu tak trochu něco chybělo. Jan Budař společně s Miroslavem Donutilem a pár dalšími znělými jmény, mě opět utvrdili o svých hereckých přednostech, kterým je třeba věnovat svou pozornost (i na úkor občasné psychické újmy způsobené českou kinematografií jako celkem). Potěšila mě znělá hudba od Jana Budaře. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

NEŠLAP NELÁMEJ!!!!! .... ..... ......... ......... ........... ........... .......... ......... ............. Z Morávka jsem měl pocit už u Nudy v Brně, že se svými postavami nesoucítí, a že se jim vysmívá. V tomhle případě to platí taky. Druhá výtka směřuje k tomu, že samotný příběh, na kterém je film postavený (Z revizora Dalajlámou) je slabý, takže film spíše zachraňují jednotlivé veselé momenty, které ale dokážou pobavit - třeba "Dneska peru bílý", scéna masturbace v uniformě, vše spojené se Zagorkou, objednávání přestárlých prostitutek ("No tohle je ale nehoráznost") a některé další ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama