Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Budaře mám rád, je to univerzál na vše a Krajča coby frontmana Kryštofa také. Prvních dvacet minut této komedie je celkem slušných, bohužel pak už tomu trochu dochází dech, jako by si tvůrci nevěděli rady co dál... Zatímco Nuda v Brně byla skvělou záležitostí se silným příběhem svázaným řadou jednotlivých osudů, zde se příběh točí jen kolem Hrubeše a Mareše... nějak mi tam chybělo něco víc. Možná by snímku prospěla kratší stopáž, takhle to už ke konci lehce nudilo, i když se člověk občas musel usmát... * * * ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

"Víš, že je možný bejt závislej na televizi?...Já ti říkám bojuj s tím ty vole!" Špetka neurvalosti, lidské tuposti, krutosti a pořádná nálož humoru v podání dvojky Jana Budaře a (především zpěváka) Richarda Krajče. Mělo to svůj náboj a několikrát jsem se skutečně nasmála, ale bohužel tomu tak trochu něco chybělo. Jan Budař společně s Miroslavem Donutilem a pár dalšími znělými jmény, mě opět utvrdili o svých hereckých přednostech, kterým je třeba věnovat svou pozornost (i na úkor občasné psychické újmy způsobené českou kinematografií jako celkem). Potěšila mě znělá hudba od Jana Budaře. ()

Reklama

Mythago 

všechny recenze uživatele

Nevím, zda to tvůrci zamýšleli, ale já jsem v tom viděl nádhernou a zároveň i smutnou metaforu k dnešnímu světu. Mareš - příroda (respektive země), která se sebou nechá dělat skoro všechno, jelikož se moc ani bránit nemůže. Je manipulována, přizpůsobována a ničena aniž by něco dělala. Hrubeš - člověk, jenž se bez výčitek a hany přisere na zemi a dělá si v podstatě co chce, aniž by se ohlížel na následky svého konání. Myslí si, že on je něco víc a jemu všechno patří. Pak sice zjistí, že tomu není úplně tak, jenže to už je příliš pozdě na jakoukoliv záchranu. Ať už to tedy byl nebo nebyl záměr tvůrců, za mě to nemůže dostat nic jiného než plný počet. Dialogy byly sice úplně tupé a nesmyslné, ale v tomto případě mi to nijak zvlášť nevadilo. ()

cross 

všechny recenze uživatele

***1/2 - Komediální drama s velmi dobrými hereckými výkony, několika vtipnými scénkami, zábavnými dialogy a mírně přešvyhlou stopáží. Kdyby tvůrci ubrali na 90 minut, mohlo to být za ****, takhle film ztrácí především v třetí čtvrtině tempo a začíná trochu nudit. Každopádně trochu nevyvážená směska žánrů i stylů - jako divák nemohu jednoznačně doporučit, ale ani zatratit... ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Často o tomto filmu čtu, že ho někdo tak úplně nepochopil. Můj případ to není, mně ten film řekl hodně, i když občas trochu šílenou (ale zábavnou) formou, a neměl jsem s ním sebemenší problém. Akorát tempo někde v půlce trochu povolí. Zde jsem našel několik scén, které bych vzhledem ke zkrácení stopáže s klidem vypustil. Konec mi to ale vynahradil. Moc se mi líbil. Stejně jako výkon Richarda Krajča. Jan Budař mi občas trochu "nesedl", ale vzhledem k tomu, že hrál v podstatě hajzlíka, tak jsem to spolkl. Rozhodně to ale není film pro široké publikum (viz. Nuda v Brně). ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno