Nepohodlný

(1001) Já teda vím, že pořád blábolím o tom, že budoucnost kinematografie leží ve slučování neslučitelných žánrů, ale když se doprostřed politického/korupčního thrilleru vloží čtyřminutová scéna, během které šedý muž za sklem brečí, protože přes sklo vidí do růžové zamilované minulosti, kde on a jeho růžová zamilovaná žena leží v posteli a říkají si růžové zamilované věci (což už jsme navíc v jednom předcházejícím flashbacku všechno viděli!!!), tak si jako divák připadám obtěžovaná záměrem polidšťovat postavy za každou cenu a manipulovaná k soustředění se na krávoviny místo na ty věci, které jsou důležité. Což se přirozeně projeví mou hněvivostí a pohrdáním směrem k celému filmu. Zkrátka provedení je hodně líbivé, což mě znechucuje, protože při pohledu na třeba Tinker Tailor Soldier Spy lze spatřit, že to jde i jinak. (09.03.2014)

4,5*/5...Po geniálnom Meste Bohov natočill Fernando Meirelles ďalší veľmi silný príbeh, tentoraz (najmä) z prostredia "drsnej" Afriky...Film je nesmierne sugestívny, čomu dopomohli aj fantastické herecké výkony dvoch hlavných predstaviteľov (Fiennes-Weisz) a kamera, pričom pri niektorých scénach mal človek pocit, že pozerá nejaký dokument. Inteligentný scenár, ktorý veľmi pekne a bez príkras znázorňuje nekalé praktiky farmaceutických a "humanitárnych" organizácií na africkom ľude v protiklade s umelo distingvovaným a naškrobeným svetom diplomacie a "veľkých zverov". Constant Gardener je film v ktorom je všetko (láska, napätie, politika,akcia...) namiešané v akurátnych a presných dávkach. Hoci kniha Johna le Carrého, podľa ktorej film vznikol sa údajne nezakladá na reálnych udalostiach, je jasné, že niečo podobné sa deje v Afrike každý deň a absolútne nemožno hovoriť o nejakej mystifikácii... (11.06.2006)

Při sledování tohoto pěkného filmu s výnikajícími Ralphem Fiennesem a Rachel Weisz je velice důležité pečlivě sledovat dějovou linii. Nenechat se ničím vyrušit a dávat velký pozor při postupném pátrání raněného manžela po pravdě. Překousne-li divák tento fakt, či dokonce vyhledává-li podobné inteligentní, náročné a spletité thrillery, celkové vyznění snímku pak nemůže zklamat. Já osobně jsem sice ihned po shlédnutí uvažoval na zlatou střední cestou co se hodnocení týče, ovšem po střízlivém rozležení zážitku v hlavě musím konstatovat, že toto dílko stále více překvapujícího režiséra (Město bohů, Slepota) Meirellese je opravdu skvost. Bohužel ale zatím ještě nejspíše nepatřím do oné skupiny výše zmiňovaných potencionálních diváků, a tak jsem se v ději zejména v první půlce docela ztrácel. Ještě štěstí, že všechny kousky skládačky do sebe nakonec perfektně zapadnou, a já si tak na tento snímek uchovám moc hezkou vzpomínku jako na zručně natočené, inteligentní napínavé drama s parádními hereckými výkony o boji dvou lidí proti zkaženým, chladně kalkulujícím korporacím. (25.06.2009)

Neskutečně protřele natočený thriller, který pod svou základní slupku konspiračního spiknutí inteligentně narouboval nekompromisní obžalobu velkých farmaceutických společností, které na nemocemi sužované Africe vydělávají miliony. Režiséru Meirellesovi se podařilo tuto optiku sociálního tématu zaostřit do takové podoby, aby si i ten nejméně obeznámený divák připadal, že právě rozetnul Gordický uzel a zpravodajský pracovník nemusel i při (neodvratném) zjednodušení celé spletité machinace dostat infarktový záchvat. Dokonale vyvážená směs působivého obsahu, s přehledem zvládnuté formy (autentická ruční kamera) a jako bonus vynikající herecký tandem Fiennes a Weisz. Po Hotelu Rwanda přišla vyspělému světu další nelichotivá pohlednice s podpisem „Afrika“. (05.01.2007)

I přes závažnost tématu se pro mě Nepohodlný stal zdlouhavým, nesdělným a nešokujícím čekáním na neuspokojivou satisfakci s neadresným poselstvím, pro lepší stravitelnost protýkaným bezradnou romantickou linkou, sestávající z prosluněných flashbackových úsměvů Rachel Weisz. Až znepokojivě zapomenutelné... (10.08.2013)