Nebezpečné myšlenky

Michelle Pfeiffer mám coby herečku opravdu rád a ani v tomto školním dramatu si nevedla vůbec špatně, ale bohužel jsem už viděl několik podobných filmů a většina z nich byla přece jenom lepší. Tady více méně vše stálo na hlavní hrdince, která se opravdu snažila, ale chyběly mi tu větší emoce, dusno a především pořádní teen parchanti. Taky jsme dělali ve škole pěkný bordel, ale tyčinku a kolotoče nám nikdo z učitelů nedopřál…no a popravdě nevím, jestli by to fungovalo. Přestože je tento film do jisté míry dost naivní, určitě se na něj dívat dá – ale žádná bomba to není. Píseň Gangsta's Paradise je však nezapomenutelná – legendární… (10.12.2017)

Ve filmových devadesátkách bylo v očích českých distributorů všechno nebezpečné - rychlost (Speed), pády (Terminal Velocity), hry (Wild Things)... Ale opravdu nebezpečné byly jen Nebezpečné myšlenky. Feel good odvar učitelských bijáků jako Džungle před tabulí a Panu učiteli s láskou. Typově dobře vybraná děcka a opravdu hodně tomu dává Michelle Pfeiffer v hlavní roli. (02.08.2013)

"Že chceme umřít? My chceme, abyste Vy umřela."  Jsem pozitivní člověk, takže přeju všem budoucím členům pouličních gangů, aby zemřeli s vědomím, že umí psát, počítat a přečíst si Vergilia v originále. Nicméně jsem tak trochu realista, takže bych s těmito "akademiky" neztrácel čas. Lou Anne se však rozhodla pro trnitou cestu k Nobelově ceně za mír a já jsem jí za to fandil. Její zarputilost se mi totiž líbila a ona vlastně docela taky. Jen toho mariňáka jsem jí tak úplně nevěřil. Jinak samozřejmě souhlasím s panem ředitelem, že klepání na dveře je důležitější než život. To dá rozum. (19.07.2021)

„Vždy máš možnosť voľby.“ – „Nie tam, kde žijem.“ Kto tvrdí, že je to trochu tvrdší remake Pánu učiteľovi z lásky s Poitierom... možno ani nie je ďaleko od pravdy. Aj keď to zároveň blbosť. Nebezpečné myšlienky vedia, kto sú, akú majú tvár, koho chcú osloviť, idú si za svojím a neobzerajú sa na to, čo si o nich kto pomyslí. Je im to jedno. A to je dobre. Už úvodné logo pomaľováva jedna z najlegendárnejších filmových pesničiek 90. rokov: geniálne Gangsta´s Paradise. Ktoré keď počujem, okamžite zimomriavky. Cooliov hit predáva snímku na jednotku a dokonale ju charakterizuje. Drsné ako ponurá ulica, ktorá neberie ohľad na vaše sny a ak sa dáte, okamžite vás rozdupe a skončíte ako feťácka socka alebo v base. Zlé sociálne podmienky, neustála prítomnosť kriminálnych živlov, rezignácia mladých ľudí na dobrú budúcnosť. Ak aj chcete z bahna vybŕdnuť, spravidla vás ku dnu stiahnu paradoxne priatelia, alebo vlastná rodina, ktorá to berie tak, že z básní sa neuživíte. Je to samozrejme stále „iba“ americký film, takže si stačí obliecť drsňácku koženú bundu a razom je z vás miláčik triedy, ale v rámci možností je otepľovanie vzťahov poňaté realisticky. Scenárista Ronald Bass mal doma Oscara za Rain Mana a je to poznať. Nevidí svet čierno-bielo, nie všetko sa skončí dobre a často je chyba nielen na strane žiakov, ale i školského (a iného) systému, ktorý to s nimi vzdal. Ku koncu majú Nebezpečné myšlienky slušný dopad na diváka, ktorý sa postavám dostal pod kožu. Film je chytľavo obsadený. Dzundza je ťažká váha nielen doslova, ale i odzbrojujúcim, nákazlivým prejavom. Ale hlavnou hviezdou je samozrejme Michelle Pfeiffer. Zahrala si tiež vo videoklipe a neviem sa zbaviť pocitu, že v ňom bola elektrizujúcejšia a strhujúcejšia, ako vo filme. Vo filme mi mariňáčku nepripomínala. V klipe áno. Vo filme mi pravdupovediac pripomínala skôr "tetu" (čo je dosť zvláštne, keď uvážime, že vtedy nemala ani 40). Je prekvapivé, že túto komornú a lacnú drámu produkovalo satanské duo Bruckheimer/Simpson. Vycítilo atraktívny potenciál a malo pravdu: na prvý pohľad skromný a nenápadný film za 23 miliónov na celom svete zarobil nekompromisných 180.  Jednalo sa o posledný Simpsonov film; v roku 1996 zomrel a Bruckheimer sa následne utrhol z reťazí a začal robiť najdrahšie hollywoodske megahity (Con Air, Piráti Karibiku). Ak to chcete drsnejšie, vyskúšajte Paragraf 187 so Samuelom L. Jacksonom. (12.12.2004)

Devadesátka jak Brno filmařsky, i obsahově. Kolik zpracování na téma dobrá učitelka s netypickou historií vs zlí studenti střední školy tu už bylo ? Mraky. Dangerous Minds však bezesporu patří mezi ty lepší. Podařilo se výborně trefit devadesátkovou atmosféru na své typické platformě raperských vypalovaček, kostkovaných košil, spousty vulgarismu a jedinečného pouličního Boyz n the Hood stylu, který osobitě a zároveň přesně evokoval náladu tehdejších městských aglomerací USA, zároveň reflektoval životní styl chudých čtvrtí a samozřejmě rasové diskrepance. Určitě se to nevyhne klišé, hlavně na konci se až podezřele rychle stanou ze zlých studentů ti hodní, ale těch tématických úchopů a problémů se tam skrze zábavné a mnohdy napínavé sekvence propírá poměrně mnoho. Navíc Michelle Pfeiffer je neskutečně dobrá herečka v jakékoliv pozici či náladě. (12.09.2017)