V moci ďábla

Samotnou scénou vymítání dává Scott Derrickson na prdel i Williamu Friedkinovi, ale tím pozitiva nekončí. Je sice pravda, že soudní pletky jsou rutina, která ale skromnějšího diváka neurazí, tudíž hlavní devízou je samotné randevous se silami temna, které je natočené tak dokonale, až by si u Derricksona měli nechat producenti kdejakých remakovaných duchařin dopřát menší technické školení. Režisér výborně pracuje s kamerou, hudbou i zvuky, takže u mnohých pasáží velmi příjemně mrazí. Z herců to jasně táhne famózní Tom Wilkinson, ale nad kreací Jennifer Carpenter padá brada. Škoda jenom toho opatrnického přístupu k církvi samotné, více kontroverze by nebylo na škodu. I když je fakt, že raději takhle, než pozérské výkřiky do tmy, jako jinde. Ve výsledku překvapivě chytrá a zručná záležitost, která sice těžké spaní nezpůsobí, ale v jistém slova smyslu potěší. (22.07.2008)

Film o posednutí, který je jiný než ostatní a to díky soudnímu prostředí. Pokud máte rádi filmy z právnického prostředí, tak by se vám tohle mohlo líbit. Na můj vkus to bylo málo hororové a právě se toho řešilo moc u soudu, ale chválím, že se tvůrci vydali jinou cestou, než je u podobných projektů zvykem. (06.01.2016)

„Ak raz uvidíte temnotu, nosíte ju v sebe do konca života.“ V MOCI DIABLA ponúka silné herecké výkony (Carpenterová, Wilkinson), trocha nudnejšie súdne scény, ale o to pôsobivejšie retrospektívy (nesmie chýbať žiadny trademark satanských hororov: vyháňanie diabla, pomenovanie šiestich démonov, čudné pohyby). Snímka vás prinúti zapochybovať, zamyslieť sa. Na klasiky žánru (ROSEMARY MÁ DIEŤATKO, VYHÁŇAČ DIABLA) nemá, i kvôli tradične odpornej Laure Linneyovej, ale nemôžem dať menej, ako (troška nadnesených) 80%. P.S. Určitá povedzme INŠPIRÁCIA skutočnými udalosťami tu je, ale nie veľká. (19.08.2006)

O třídu lepší než Vymítač, ve kterém není ani kapka racionálního vysvětlení a divák musí věřit v nadpřirozeno ať už se mu to líbí nebo ne. V moci ďábla je mnohem variabilnější a snaží se na věci koukat z různých úhlů pohledu. Právě tomuto aspektu šikovně pomáhá soudní rovina v přítomnosti, díky které můžeme naslouchat i alternativním názorům lidí ne přímo zainteresovaných na inkriminované osobě. Téma je to celkově nesmírně zajímavé a rovněž velmi dobře zpracované. Scény vymítání jsou neskutečně výbušné a strhující (kam se hrabe Vymítač) a diváka spolehlivě přišpendlí k sedačce. Stejně působivé jsou i hudební motivy Christophera Younga, díky kterým vzniká ta pravá nervydrásající atmosféra. V neposlední řadě zde však máme i herecký koncert v podání Laury Linney. Závažný film o závažném tématu, na které však jako jeden z mála nahlíží s chladnou hlavou a to se cení. (25.06.2006)

Tak musím priznať výrazné sklamanie po dopozeraní tohoto filmu. Zaradenie deja do súdneho procesu bolo zo začiatku celkom zaujímavé ako aj pohľad na prípad z dvoch strán, no bohužiaľ scenárista zo seba nevypudil nič nové čo by sme už nevideli a celkovo potenciál filmu zostal až zarážajúco nevyužitý. A hlavne ma sklamalo meno v kolónke režiséra, pretože to čo natočil predtým bola riadna divočina – Hellraiser Inferno (2000) (28.11.2005)