Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Obrazy ze života na Starém Bělidle ve filmovém přepisu klasického díla Boženy Němcové... O první filmovou verzi Babičky se v roce 1939 vážně zajímal přední avantgardní divadelní režisér Jiří Frejka. Po bezohledné štvanici fašistického tisku se však svého záměru vzdal ve prospěch tehdy sedmadvacetiletého Františka Čápa. Ten natočil pečlivý přepis, který byl viditelně inspirován obrazovými ilustracemi Adolfa Kašpara. Poetická kamera Karla Degla se uplatnila v exteriérech Ratibořic a Starého Bělidla, které bylo výtvarníky Ferdinandem Fialou a Jiřím Duškem pečlivě restaurováno, stejně jako mlýn a Viktorčin splav. K celkovému dojmu přispěla také hudba Jiřího Fialy. Největší předností však byly herecké výkony. Plzeňská herečka Terezie Brzková ve své druhé filmové roli vytvořila babičku krásnou, laskavou a moudrou. Dalším objevem byla mladičká Nataša Tanská v roli Barunky. I další herecké obsazení bylo na vysoké úrovni – Světla Svozilová hrála paní Proškovou, Marie Glázrová byla aristokraticky krásnou paní kněžnou, Viktorku s výraznou expresí ztvárnila Jiřina Štěpničková. Divácký ohlas byl obrovský a film dodnes těší tisíce diváků při každém televizním uvedení. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (24)

  • Helena Růžičková si jako jediná zahrála i v barevné verzi, v černobílé verzi hrála jako čtyřetá vnučku babičky a v barevné hrála mlynářku. (Zdroj: kniha Český bijhák). (M.B)
  • Ve scéně, kdy myslivec (Gustav Nezval) pronásleduje Viktorku (Jiřina Štěpničková), dvojice herců ve skutečnosti nenatáčela společně. Jak Nezval přiznal, během 3 dnů natáčení se s kolegyní nesetkal. (Zdroj: Černobílé idoly 3) (M.B)
  • Miloš Havel svým oblíbeným režisérům jako vlivný producent umožňoval točit filmy s velkými rozpočty, které navíc ještě překračovali. Jedná se tedy o nejdražší filmovou Babičku v historii, přesto byla vysoce zisková. Její výroba stála 2,1 milionů korun a výnos činil přes šest milionů korun. Film sice Němci opakovaně cenzurovali, ale návštěvnost kin pro ně nakonec byla rozhodující. (Cucina_Rc)
  • Při natáčení přeskočila jiskra mezi Jiřinou Štěpničkovou a v té době ženatým Gustaven Nezvalem, což vyústilo v milenecký vztah. (Redyx111)
  • Doktor Vladimír Němec, vnuk Boženy Němcové, pochválil tvůrce s jakou pietou k dílu i osobnosti spisovatelky byl film vytvořen. (Olík)
  • Babiččin kostým i její celková herecká maska odpovídají imaginárnímu portrétu, jak ho vytvořil Adolf Kašpar. (Olík)
  • Kvůli natáčení museli filmaři v Babiččině údolí opravit několik staveb, přes potok položit dobovou lávku nebo betonový jez předělat na dřevěný. (Olík)
  • Natáčení filmu trvalo šedesát dní. (Olík)
  • Režisér František Čáp nemohl dlouho najít představitelku titulní role. Sjezdil téměř všechna protektorátní divadla, až si vybral tehdy pětašedesátiletou Terezii Brkovou, pro kterou to byla teprve druhá filmová role. (Olík)
  • Jitka Duškovou doporučil do role Adélky její strýc, který tehdy pracoval jako architekt na Barrandově. Karel Hašler z ní byl tak nadšený, že už nebylo potřeba žádného konkurzu. (kosticka7)
  • 1941 - Modrá stuha časopisu Český filmový zpravodaj. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Nataša Tanská měla za roli Barunky stejný honorář 10000 korun jako Terezie Brzková, která hrála babičku. (Kulmon)
  • Gustav Nezval natočil svou roli Černého myslivce za dva a půl dne. (Kulmon)
  • Film sa začal natáčať presne 1. septembra 1940. (Raccoon.city)
  • Až do roku 1942 trval súdny spor o údajné porušenie autorských práv. Majiteľka firmy Bohemiafilm podala žalobu, v ktorej tvrdila, že vo filme bolo použité niektoré časti zo scenára, ktorý bol jej majetkom. Spor prehrala. (Raccoon.city)
  • Komunistickí strážcovia ideologickej čistoty povolili premietať Babičku v televízii iba po vystrihnutí scény procesie. (Raccoon.city)
  • Dňa 15. novembra 1940 sa konala slávnostná premiéra, ktorej sa zúčastnil aj spisovateľkin vnuk, doktor Vladimír Němec. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama