Hezké chvilky bez záruky

Má to situace a dialogy jako ze života? Ovšem, a je to největší klad toho filmu. O to víc mě ale mrzí, jak moc ten film zabíjí sám sebe tou bezdějovitostí, neskutečně mdlými a splývajícími postavami a hlavně otravnou filmařskou stránkou, která jako by vypadla z počátků dogmy 95. Ono taky Chytilové v novém tisíciletí přeskočilo z té digitální kamery a tady je to vidět ještě mnohem víc, než u Vyhnání z ráje, protože tady mě ty úhly kamery přišly ještě víc samoúčelné a nekoukatelné a na pohled vyloženě hnusné. A už jenom to mi dost zkazilo dojmy, protože mě to s každou další scénou iritovalo stále více a od půlky filmu jsem až začínal mít problém to dokoukat. Nehledě na to, že to byl záměr a že to takhle hektické a "šílené" prostě být mělo, ale k čemu mi to je, když z toho filmu vůbec nic nemám? Vlastně ani nevím, co mi tu chtěla Chytilová říct - že život stojí za hovno a manželské vztahy obzvlášť? Hm... no... to je, no... to je hodně "hluboké", to víte že jo. Ale teď bez vtipů - po zhlédnutí Chytilové posledního filmu jsem z toho slabého vyznění tak zklamaný, že až přemýšlím, že Vyhnání z ráje tu třetí hvězdu konečně dám. Tohle je prostě takový sled osudů, nějak propletených, dost svérázně natočených, ale zajímavé a podnětné mi to přišlo jen o maličko víc než Panelstory - takže skoro vůbec. 2* (04.11.2022)

Chytilové rukopis je nezaměnitelný, ale neřekl bych, že to je přednost. Téměř každá žena v tomhle filmu se chová střeleně, zatímco téměř všichni muži v tomhle filmu jsou pro změnu "blbá sexistická prasata"... O hereckých výkonech sice mluvit lze, ale způsob jejich podání připomíná reportáž ze zkoušky divadelního představení. Těkavý obraz ani podivně sterilní zvuk nedokážou zprostředkovat víc než jen základní informaci o tom, co a kde se děje. Nezanedbatelný fakt, že film je také estetická záležitost, že jeho nejsilnější zbraní přesvědčivý UMĚLECKÝ výkon, režisérka zároveň programově ignoruje a současně něčeho takového vlastně vůbec není schopna (jak dokládají filmy, kde se o to alespoň snažila). Základním výrazovým prostředkem Věry Chytilové, minimálně v tomto filmu, je evidentně řev, základní situací naprostá neschopnost naslouchat druhému. Oproti Chytilové starším filmům překvapivě ubylo feminismu, neboť v tomhle filmu si nerozumí ani ženy mezi sebou a celý "filmový vesmír" se zde mění v jedno nekonečné kolbiště. Ten film mi ovšem přijde notně nepravdivý a vykonstruovaný. Ne, že by člověk takové věci sem tam nezažíval, ale tvrdit, že to je jediný životní pocit je asi stejně nepravdivé, jako tvrdit pravý opak, totiž, že svět je dokonalé místo k životu a všichni lidé jsou milí a harmoničtí... Možná, že kdyby to byla reportáž, bylo by to skoro stoprocentní, tedy samozřejmě pokud by byly dialogy přesvědčivější a nepůsobily jako podivné obludárium a sbírka absurdních výroků... Jako film to ale jednoduše nefunguje, a to navzdory některým poměrně slušným hereckým výkonům (Válková-Janěková, Bareš, Hofmann, Kraus, Jana Pehrová-Krausová) i výborné filmové hudbě... Celkový dojem: 55% (26.09.2006)

Proč? Proč vznikl tento film? Pro koho? Přestane už Chytilovou bavit těkavá kamera? Nemohu si pomoci... nečekal jsem žádný zázrak, film mně neobohatil, ale ani neuškodil.... a jak jsem řekl na začátku... postrádám smysl tohoto filmu... Ani nepobavil, ani neměl vyjadřovací hodnotu, ani neměl poselství... Takže proč? Film pro film? Sám nevím... (10.01.2008)

Velkým minusem tohoto snímku Věry Chytilové je roztěkaná kamera, která působí až moc roztěkaně (připomíná filmy Tonyho Scotta), místy se mi dělalo i špatně. Jinak se ale režisérce podařilo do hodiny a půl vměstnat velké množství postav, jejichž střípky života nám sděluje pomocí psycholožky Hany. Přes poměrně krátkou délku se bohužel film zdá býti příliš dlouhý, až uměle natahovaný. Ale pobavit určitě umí.. (30.04.2007)

Ač mi nefilmové experimenty sedí, tady to nefungovalo. Člověk - muž - se u Hezkých chvilek vlastně nemá s kým a ani s čím identifikovat. Ano, postav a děje tam je spousta ale ty jen tak vplují do a zase zmizí. No a hlavní postava Válkové - Janěkové... Chápu Chytilovou, a chápu, že ženy to berou zase jinak, ale za mě prostě ne. (05.02.2011)