Mé druhé já

Pro mě je tenhle film hodnotitelský oříšek. Na jednu stranu mě docela bavil, užíval jsem si Jodie a její výkon (znovu potvrdila, jak moc výbornou herečkou je). Ovšem těch „ale“, kterých během filmu narostlo jako hub po dešti. Jistě, kdo nezažil, těžko může usuzovat, nad čím asi tak tento násilnou tragédií postižený člověk přemýšlí…přesto, není na nákup zbraně jedna neúspěšná návštěva policie+otravný záznamník detektivů málo? A pak hned na to další totálně vyhrocené události jako „obchod“, „podzemka“…„auto.“ Snad každý divák se musí nad takovými náhodami minimálně pozastavit (v opačném případě je zcela odmítnout). A pak je tu detektiv, jakkoliv sympatický, tak totálně nevyrovnaný (ne co do herectví jeho představitele, ale postavy jako takové); na některé věci přichází (spojuje si je) až obdivuhodně rychle, jiné zas slepě přehlíží…znovu to zrovna moc důvěryhodnosti nevyvolává, a to nemluvím o maximálně diskutabilním závěru (kterému se však nedá odepřít slušná porce napětí). Výsledné hodnocení je na pomezí ¾*, ale za ten odporný kalkul (v podobě psa) na konci se přece jenom já osobně přikloním k nižší variantě (tu vyšší bych však také chápal). „Co děláte, když nemůžete spát?“ – „Nic.“ – „Není to těžký? Nedělat nic?“ – „Ne, dá se na to zvyknout.“ (28.08.2014)

Rozpad křehké snoubenky Jodie na polochlapskou Batwoman s kapucou a automatickou pistolí má příliš comicsové rysy, to infikování temnotou připomíná třetí díl Pavoučího muže. New York jako město, které nikdy nespí, se mění v město nočních můr. Vizuálně a zvukově se ta proměna podařila u obou a přes psychologickou neprovázanost a z obou kapes čouhající nerealističnost nalezneme ve scénáři momenty, které inspirují k pochybami nad etickými systémy, spravedlností, soukromou pomstou a procedurální rovinou práva. Zvláště zvrácený závěr, který jakoby prolezl tunelem z úplně jiného filmu...Hlásím jeden dlouhodobý efekt: bojím se v noci chodit tunely a podchody, házím zpátečku, když se na konci něco ozve a jinak se křečovitě chytám za ruku:) (25.10.2007)

Brave One, revenge movie v psychologicky propracované podobě, táhne kupředu hlavně civilně destruktivní Jodie Foster s postupně budovaným odhodláním které, podporované lehce narušenou morálkou, nedokáží zastavit ani zástupy násilníků, ani detektiv po ní celý film pátrající - kdyby ve filmu zůstalo jen u zpočátku celkem svižného sledování, nádherně prostorem plující kamerou, duševně zničené ženy schovávající se za zbraň před svým strachem z města kdysi milovaného, teď však úplně cizího, kombinovaného s detektivkou s ní spojenou, bylo by všechno v pořádku. Jenže pak film zpomaluje a zpomaluje, jako by chtěl být tím nejpomalejším na světě... a najednou z polospánku diváka vytrhne vyvrcholení filmu, které je dějově tak strašně mimo, že jsem i přes jeho šílenou jednoduchost měl potíže pochopit co se vlastně stalo. 7/10 (01.09.2008)

Pár měsíců po premiéře, hodnocení pomálu, pětek poskrovnu a oslavná řeč veškerá jedna, ale co to znamená? Že kolik lidí, tolik chutí a přesto, že zmermomocňovat nikoho nehodlám, musím se vypsat z toho, že The Brave One je skvělý film bez ohledu na fakt, že Jordana mám v srdci a Jodie obdivuju. Spolu zařídili, abych Erice a jejímu chování po tom, co byl její spokojený vesmír rozmetán na prach, rozuměla a aby se mě dotkla její ztráta, šílený strach a pak potřeba zadostiučinění. Jak by taky ne, když Jodie otiskla do své tváře i nejmenší odstín emoční škály. To si pak může dát i scénář pohov, i ty vyčítané náhody se přece přiházívají hlavně tehdy, když o to nejmíň stojíte, a že je konec ... nevěrohodný? A víte, že mi to ale vůbec nepokazilo zážitek? (08.02.2008)

Zajímavý film, který vás už na začátku překvapí a zaujme tvrdou realitou, která se v dnešním světě může stát každému. Naveen Andrews ( Sayied ze Ztracených ) jako Dr. Kirmani si tam sice moc nezahraje, ale Jodie v roli rozhlasové reportérky Erici vám to plně vynahradí. Alespoň ze začátku, kdy je tak psychycky rozzuřená, že se snaží odstranit každého, kdo se jí snaží vyděsit, kdo není správný a ubližuje nebo ponižuje ostatní. Už nechce jen nečinně přihlížet. Nejvíce se děsí ale sebe sama, má strach kam až to může vést a že je překvapivě při vraždách klidná. Proto se nejspíše seznámí s detektivem Mercerem (Terrence Howard), který se věnuje jejím vraždám a ten už má jen blizoučko k tomu, aby jí odhalil. Oba hlavní představitelé zahráli na jedničku. Jen ten konec byl poněkud rychlý a pro mě nepochopitelný z jakéhokoliv hlediska ho beru. Neodpovídá jak realitě (kulky ve dvou tělech byly ještě ze zbraně, kterou jí detektiv nepůjčil, tak nevím jak by to poté vzal na sebe) a pak proti všem zásadám detektiva Mercera, které ve filmu řekl. Pro mě tedy tři a půl - 70%. HUDBA od oscarového Dario Marianelli za Pokání a nominace na Oskara za Pýchu a Předsudek. Takže se máte na co těšit. (31.03.2008)