Hadi ve vlaku

No konec! To bola kravina, ehm hadovina. Vedel som, že idem pozerať odpad, ale toto predčilo všetky očakávania. Had zožerie vlak a záhadne zmizne. Strašný herci, ani jeden sympatický. Nenávidím roztrasenú kameru a toto bol fakt horor čo sa týka vizuálu. Hady sa určite za svoj výkon hanbiť nemusia tí to zvládli. 0 z 10. (16.04.2013)

na film Hadi v vlaku jsem se těšil už jak sem kdysi shlédl trailer bohužel se jedná o zklamání. 3/4 filmu tam pořád někdo zvrací a umírá a jen občas se objeví nějaké gore (docela krvavé ale amatérské). Vrchol filmu příjde na konci kdy se ta ženská promění v velkého hada (proč zrovna v tak velkého je my záhadou když celou dobu z ní vylézají jen malý :-) a příjde nejlepší scéna jak had požírá vlak. Provedení téhle scény je úplně strašné ten had je gumový až to bolí a ten vlak vypadá jak nepodařený model malých dětí. Scéna pokračuji nicméně daleji přeživší se dostanou na konec vlaku a had mezitím celý vlak sežere a zajímavé že u konce se zastaví a oni přemýšlí zda skočit :-) nakonec skočí a jakýsi týpek toho hada odpálí kamsi do vesmíru fakt mazec :-) Ta 1 hvězda je za ten konec protože to jsem se nasmál nehorázně. P.s. jako bonus několik hlášek mám ráda hady dělají my dobře :-) nebo kde mám své hady chci zpět své hady :-) (08.11.2010)

Je to sice šílenost na entou, ale zase je to celkem koukatelný. První co mě zajímalo, bylo jak se asi hadi dostanou do vlaku. A musí se nechat, že je to celkem originální ala Vetřelec. Pak se seznámíme s poměrně malou skupinkou lidí co cestuje vlakem (na to , že ve vlaku byl jídelák a lúžkový vagon, tak byl vlak prakticky prázdný) Co mě asi nejvíc zarazilo, že vůbec nazavírají dveře což je naprostý nesmysl, všude na světě se zavírají před jízdou dveře s výjímkou možná v Indii, kvůli přeplnění. Za výtku hlavně první polovina filmu, je takový táhlý nezážívný děj, prostě to nemá spád. Mimoneustálýho zvracení hadů a slizu se nic moc neděje. Naštěstí jsou tu k mámí i pěkný prsa. Spoiler-Konec s obr hadem je už kokotina non plus ultra a zvláště taky tolik přeživších. (03.05.2011)

Pekny obal, ale to este neznamena, ze aj film bude na slusnej urovni a bude sa to dat pozriet bez frflania. Coho dokazom je aj tento megafilm od preslavenej firmicky The Asylum :) Zena v stave prekliatia, ktora sa zvijala ako dobity pes na zemi, mi uz pekne liezla na nervy, ked len dookola prosikala, ze ma bolesti od hadov v tele. Zvracanie v podobe zelenej zelatiny s nadychom limetky a nasledne vyvrhnutie maleho hadika von z ust ma po case uz dost otravovalo a nudilo. Jej dobrosrdecny spolocnik v podobe nejakeho podomoveho zaklinaca, ktory jej akoze pomahal mi akoze nahanal respekt pred nim, cim je, hlavne ked ten svoj magicky prasok fukal do tvari svojim spoluobcanom z Juznej Ameriky, ktory boli vo vlaku na cierno ma pekne pobavil :) Ked uz konecne ukazali prvy utok hadov na ludi, tak ma to prekvapilo, ze zabery boli aj troska do gore zmyslania. To som fakt necakal, ze sa na taketo nieco pokusia tvorcovia filmu. Mile prekvapenie pre mna. Ostatne utoky hadov stali za prd, pretoze poriadne nic neukazovali, len samotne zabery na hadov a to bolo asi aj vsetko. Az pri konci filmu sa to troska rozbehlo, ked ta grcajuca zenska sa zacala premienat na hada. Po dlhych spicakoch v jej ustach a posadnutym spravanim po hadoch sa to bleskovou rychlostou premiestnilo na pretransformovanie na obrovskeho hada, ktory hltavo zacal zrat vlak, ako zmyslov zbaveny. Konecna zahuba nadrozmerneho hada bola uboha a moc sa mi nepacila, vyzeralo to take odflaknute :( Celkove resume filmu znie dost slabo, ale uz som aj videl horsie filmy ako je tento megahoror:) (12.06.2014)

Má rodina v osmdesátých letech minulého století pobývala v malém mexickém městečku nedaleko hranic s USA, otec se tehdy živil jako námezdní dělník a moje matka pracovala jako posluhovačka v haciendě dona Mervise. Já a mí početní sourozenci jsme si často hrávali na rozlehlém pozemku Mervisových a v té době jsem se seznámil s Peterem. Chlapec to byl neduživý a zádumčivý, ale jako jediný syn starého dona měl mnohá privilegia. Jedním z nich byl i přístup do zbrojnice. Často jsme si s Peterem odtud půjčovali rozličné zbraně a po zuby ozbrojení jsme s klukovskou nevinností děsili obyvatele města. Na jedné z takových bezstarostných toulek, tentokrát s nabitou RPG-7, se nám však stala nepříjemná nehoda, která měla za následek naše odloučení a Peterovi způsobila duševní otřes, ze kterého se dodnes nevzpamatoval.. Cílem naší cesty byl tentokrát starý opuštěný důl s již nepoužívanou železniční tratí, kde jsme chtěli vypálit několik střel z naší erpégésedmičky. Dorazili jsme na místo a Peter celý dychtivý ihned odpálil první raketu přímo proti zejícímu vstupu do domnělého dolu, píšu záměrně domnělého, protože jaké bylo naše zděšení když se v ústí temného vchodu těsně pře dopadem střely objevila světla přijíždějícího vlaku. Nebyli jsme totiž na správném místě a Peter tak odpálil protitankovou střelu do ústí tunelu na plně vytížené trati do Mexico City. Následky byly nedozírné, 154 mrtvých, 54 těžce a 65 lehce zraněných osob, škoda na majetku 10 milionů pesos. Peter díky intervenci dona Mervise nakonec skončil jen v ústavu pro duševně choré, mne čekalo dlouhých deset let v mexickém nápravném zařízení pro mladistvé delikventy a má rodina byla z Mexika vyhoštěna. S Peterem jsem se pak už nikdy nesetkal, ale vím, že tato událost byla příčinou rozvoje jeho schizofrenie. Po propuštění z léčení ho jeho otec dostal na studia filmové režie a získal pak pro něj místo u filmové společnosti Asylum, kde Peter tvoří pod příznačným pseudonynem The Malachi Brothers. V hlavě mi pořád zní poslední slova, která pronesl těsně před dopadem toho nešťastné odpáleného projektilu : Ona ho sežere !.... (04.02.2014)