Skins

Seriál, který dokáže zaujmout, rozesmát i rozesmutnit a přitom se vždy vyjadřuje k aktuálním radostem a strastem mojí generace. Chvílemi možná až moc zkratkovitě, ale stále poměrně přesně. Věrohodnosti napomáhají i výborně zvolení herci (i ten Dev Patel je ve výsledku mnohem snesitelnější než ve Slumdogovi), kde pochopitelně zaujme hlavně Nicholas Hoult, jehož postava prochází asi největším a nejméně klišovitým vývojem. Jinak se ale Skins všelijakým těm klišé nevyhýbají a motiv překvapení se opravdu při sledování moc často nedostavuje. Naštěstí na tom ale seriál postavený není, takže se ve výsledku o velké mínus nejedná. Seriál navíc příjemně ubíhá a první dvě série pro mě byli otázkou pár dní. Největším plusem je ale z mého pohledu fakt, že v podstatě každý díl má uzavřenou dějovou linku a tak s odpovědí na některé dříve položené otázky nemusíte čekat x dílů (nebo dokonce řad - zdravím J.J. Abramse). Hodnocení: 1. řada 4*, 2. řada 4* (24.04.2010)

Skins neukazuje mladé tak jako v jiných seriálech, kde se neustále řeší vztahy, co si na sebe obléct, kdo s kým a různé další zákeřnosti. Skins nabízí tak trochu kontroverzní, ale za to realistický pohled na mládež. Příběh ani děj není nějak složitý. Ukazuje svět mladých takový jaký opravdu je. Na první pohled se může zdát, jakoby nikdo z nich neměl nic lepšího na práci než jen drogy, nikdy nekončící párty či sex. No stačí trochu nakouknout pod pokrývku a ukáže se, že pravda je jiná. Problémy postav jsou reálné a lehce je zpozorujete i mezi lidmi s kterými se běžně vídáte. Ať už jde o pocit osamělosti, vnitřní problémy, různá tajemství, hladání vlastního místa či snaha o začlenění se. Dospívání není vždy procházkou růžovou zahradou a je opravdu těžké najít sám sebe. A o tom Skins jsou. Seriál nám neukazuje pouze pěkné chvíle plné štěstí a radosti, ale i ty ošklivé a nelítostné stránky života. Postavy, stejně tak jako děj, působí skutečně a člověka si rychle získají. Každý z nich má nějaké problémy, i když se tak na první pohled vůbec nemusí zdát. Každá z generací je něčím jedinečná a odlišná od těch ostatních. Nikdo není stejný, a každou generaci tak tvoří směsice různorodých charakterů. To máme 6 sérií, ve kterých se nám představily tři různé generace. A potom poslední 7. sérii, kde se vrátili 3 postavy typické pro svoje generace. Seriál Skins si na nic nehraje, nic přepřikrášluje. Je realistický, otevřený a vmnoha směrech i vulgární a právě tím, si podle mého dokázal získat tolik příznivců. Co se týká oblíbené generace, tak tou je a vždy pro mě bude 2. generace. Pokaždé se mi stalo, že jsem minimálně jednu postavu v každé generaci nějakým způsobem nemusela, ale v této se mi to nestalo ani zdaleka; všichni jsou tam buďto tak roztomile naivní, přiblblí a nebo úžasní. V mém srdci jediné místo patří jedné postavě a tou je Cook. Dost zvláštní osobnost, která má v sobě nejen kus nenapravitelného devianta, ale také lásku, radost, soucit a pochopení, které střídá bolest a utrpení. Cook je podle mého jedna z mála skvěle napsaných postav a to hlavně proto, že člověk ani nemusí nic moc vymýšlet, ale pouze stačí čerpat z reality každodenního krutého života jednoho životu napospas odsouzeného teenagera. - "Nothing good ever stays with me, absolutely nothing." (09.04.2017)

typicky britsky osobitý seriál o partě teenagerů, který je místy dost přitažený za vlasy, ale jako celek stojí pevně nohama na zemi, takže vůbec není problém se do většiny postav a jejich strastí či radostí vcítit.. kvalitativně jsou první i druhá série na podobné úrovni, ačkoli se obě sezóny dost liší, zejména právě tím, že v té druhé je spousta situací hnána příliš do extrémů daleko za hranice uvěřitelnosti, i když je fakt, že to seriálu nijak výrazně neškodí.. největším problémem je tak mírně kolísavá kvalita jednotlivých dílů, jelikož se střídají výborné epizody, které člověk zhltne, ani neví jak, s těmi slabšími, u kterých to dá trochu víc práce.. finále druhé série pak dost symbolicky naznačuje, že všechno jednou končí, čímž se po dvou sériích loučíme s touhle bandou, aby její místo zaujala nové generace.. no a já po vzoru hlavních hrdinů se seriálem taky končím, jelikož si nechci zkazit chuť po vlastně dost vydařených dvou sezónách.. 4* P.S.: tohle sedlo v závěru druhé série jak prdel na hrnec.. a tohle ve finále té první ostatně taky.. :) (02.05.2013)

I quite like it. Vtipný mi přijde, že herci vypadaj pořád jako 14 děti, přesto spolu bydlej, cestujou, vydělávaj si sami, žijou bez rodiny... Scénář ale bezvadný, spousta zvratů, který dokonce dávaj smysl, vtípky, drogy, rozumný debaty téměř - někdy i filosofickej crap zodpovědně nezodpovědnejch... Na to, že je hlavních charakterů tolik, divák zvládá sledovat osudy všech. A sympatie pro určitý role se mění jak na houpačce, well done. (If they dont like it, fuck'em) / 1. série - střeštěná, ulítlá, prochlastaná, prohulená, prosouložená, prostě šílenství / 2. série - lehce dospělejší / 3. série - Trochu mě zaskočily téměř kompletně nové tváře, až mě to málem donutilo přestat koukat, ale tak po 4 dílech jsem si Skins zase začla užívat. / 4. série - Jak už je asi zvykem Skins, 2. část příběhů party je o něco serioznější a vážnější a zase někdo umře :-// Don't like. Perfektní postava - Panda. / 5. a 6. série mě asi chytla za srdíčko nejvíc, tihle labilové mě hodně bavili, perfektní mi přišla příšerná Franky a farm boy Alo, plus samozřejmě nechyběla další smrt. A já jsem teď smutná, páč nemám na co koukat. (08.04.2012)

Velmi barvitý seriál o teenagerech, který zvládá zdařile kombinovat lehkou nadsázku ve formě neutuchající oblibě v drogách, pařbách a sexu s věrohodným vykreslením trápeníček skrývajících se v duších náctiletých. Postavy jsou pěkně různorodé, obsazují typické archetypy á la machři a šprti a najde se v nich i zajimavý exemplář lidství. Nutno podotknout, že herecký ansámbl se každé dvě série kompletně obmění a s ním trochu i přístup k celému vyprávění. K prvním dvojsérii nemám výhrad, druhá je neméně zajímavá, ovšem místy malinko přepálená, třetí je o poznání více emo, což je dle očekávání ke škodě věci, ovšem Dawsonův svět to svou kvalitou stále přebíjí. :) Zajímavou pointou k zamyšlení je fakt, že problémy výrostků vždy pramení z nesrovnalostí v rodině, popř. z neschopnosti rodičů... 7/10 (21.12.2014)