Cesta

Neuvěřitelně atmosférický snímek. Film začne a hned se dostáváme do víru všelijakých událostí. Budování napětí, atmosféry a vztah otce se synem - to jsou stěžejní body tohoto skvělého filmu. I když, pár věcí mě na tomto trochu naštvaly. SPOILERY! Kdybych si nepřečetl obsah (který by se měl aktualizovat, mimochodem) tak bych pořád nevěděl, co se vlastně stalo, protože ve filmu to není ani jednou zmíněno. Na jednu stranu je to takhle dobře - divák si může tvořit vlastní teorie a není mu nic vnucováno, na druhou ovšem je celkem blbé, když celý film čekáte na vysvětlení, nebo alespoň na drobný náznak, a ono nic. Taky mi přišla natahována smrt Vigga, ale to je jen taková drobnost, filmu to nijak výrazně neubližuje. Konec SPOILERŮ. Pokud chcete jít na film, tak vám ho můžu doporučit všemi deseti, o tom žádná. Ale připravte se na hodně depresivní film, těžkou atmosféru a na fakt, že se nemusí vše vysvětlit. A i když jsem ve spoilerech uvedl, že se mi pár věcí nelíbilo, křivdil bych tomuto filmu a lhal bych sám sobě, kdybych tu nedal absolutorium. P. S. Myslím, že je zde film dost podceněn (ostatně na IMDb to má 7,7/10 při 16 000 hlasech). (28.02.2010)

Říká se člověk člověku vlkem a v tomhle případě to platí dvojnásob. Minimalistická sonda do života dvou cizinců bez domova, kteří hledají nejenom cestu na jih, ale i jeden k druhému nedopadla úplně nejhůř. Vlastně dopadla nad očekávání výtečně. Snaha užívat si malé věci utopené v provazcích deště, jež smývá krev na cestě. Oba pronásledování stínem minulosti stejně tak jako přízrakem budoucnosti. Všechno je lží, jen smrt je skutečnou. John Hillcoat namíchal atmosféru z níž je cítit, že i kyslík musí být řidší. Předkládá obrazy, které divák znalí předlohy poznává, ale ve filmové řeči nemají až takový tah na bránu, jaký má ona literární předloha, což může být ve výsledku na škodu. Nicméně je to podívaná intimní a podobně depresivní jako předloha, což se v tomhle případě velice cení. Navíc má Hillcoat jedno eso v rukávu a tím je dokonale padnoucí hudba Nicka Cavea. (05.03.2010)

Depresívna, post-apokalyptická road-movie pešo, po vlastných. Hillcoat sa teda neserie a po prekvapení spred štyroch rokov nesklamal ani pod tlakom napätých očakávaní. 'The Road' sa v mojom hľadáčiku objavila už dlho pred premiérou, pretože Vigga mám rád a najmä sa mi páčil Hillcoatov štýl v spomínanom 'The Proposition'. Jeho ultrašpinavé, umazané prostredie sa objavuje aj tu, ale ešte vo väčšej miere a s ešte väčším dôrazom na realistickosť drsného, pochmúrneho inferna temnej budúcnosti. Film začína poriadne zrezka a šupne nepripraveného diváka in medias res, priamo do epicentra celého príbehu. Začiatok preto pozitívne kvitujem, nerieši príčiny katastrofy, nehľadá sprisahania. Príbeh je prakticky len realistickou púťou otca a syna naprieč neľútostnými podmienkami vyhasnutého sveta. Napätie snímku rozhodne nechýba, dramatické a smutné okamihy takisto. Postavy vo filme sú bezmenné, takže nerieši ani charaktery iných postáv, než dvoch hlavných, Kodi Smit-McPhee ale castingových agentov svojim výkonom určite nezahanbil. Viggo herecky znova obstál a občas mu skvelo zasekunduje vedľajšia postava, ktorú hrá nejaké zvučné herecké meno. Piatu hviezdičku strhávam za príliš odfláknutý (len-aby-uspokojil-amerických-divákov) záver. 85%. (14.01.2010)

Kde jen mám začít? Podle mého skromného názoru má Cesta náběh na velice kvalitní film, ale bohužel se někde něco zvrtlo. Tíživá postapokalyptická atmosféra ztvárněná v několika odstínech šedi a zahalená strachem z neznáma a nejistoty, která jim daná situace nabízí, mě nutila se krčit pod peřinou a zhluboka dýchat. Pomalu ale jistě jsem začala chápat, že takovýto svět začne lidi měnit, ale hlavně dělit na dvě skupiny – kořist vs. predátor. A nejenže Vám z tohoto faktu začne být zle, nutí Vás přemýšlet, do které skupiny byste se zařadili Vy. Kromě celého surového začátku začnete litovat hlavní hrdiny, hlavně syna, z toho důvodu, že nepoznal nic jiného. Celé jeho dětství spočívá ve hře na schovávanou a kruté reality show „Kdo přežije“! Jenže celý tenhle skvělý začátek má jeden velký problém, a to je právě ta zmiňovaná Cesta. Jste sice smíření stejně jako hlavní postavy, že cesta nebude skýtat žádný východisko, ale doufáte, že při putování dostanete to, po čem toužíte. A nějak si nejsem jistá, jestli toho dosáhli hrdinové, divák určitě ne. Bohužel stále bojuji s názorem, zda je výhodou či záporem, že film nemá žádné vysvětlení a je jen na Vás, jak se k tématu postavíte. A samozřejmě největším mínusem filmu je konec (jestli se tomu dá říkat konec). SPOILER Když pominu smrt Vigga, kterou jsem opět nepochopila, bohužel nejsem lékař a nevím co všechno stačí k tomu, aby Vás tenhle svět zabil, tak mě dozajista naštval ten happy end? Sice pro chlapce nenašel svět plný jídla, ale zajistil mu novou rodinu a naději, hurá!! Kousek mého asi zlého já stále doufalo, že ta poslední kulka bude použita. A tak teď bohužel nemůžu použít připravovanou závěrečnou větu: „Viggo měl jsi poslechnout svou ženu a skončit to hned na začátku, svět Vás stejně dostal!“ KONEC SPOILERU Nemůžu si pomoc, ale film slibující nezapomenutelný zážitek se ztratil někde v půlce cesty. (06.05.2010)

Scénář: Joe Penhall .. Zvládnuté. Od jistot, kterými jsou Viggo Mortensen, hudebník Nick Cave a především adaptace proslavené předlohy po nedůvěřivě obsazený post režiséra, jenž svojí prací naštěstí přesvědčil. Podobně jako v knize je téměř vše, co se okolností spalující katastrofy týče, zahalené rouškou nejasností a tajemstvím a vlastně jediné, co je rozpracované svévolně, je dění okolo ztráty matky. Žádné zbytečné okázalosti anebo efektní akční momenty navíc se naštěstí nekonají. Jde o strohé ovšem působivé putování anonymních osob postapokalyptickou pustinou, jejich vzájemné pouto i rozdílné pohledy, kde mi jen ten neustále z temného nebe padající popílek a častější nalezení jídla chybělo. Cesta nekončí. Cíl je stále v nedohlednu. (12.01.2010)