RocknRolla

Všechno, co potřebujete vědět o životě se nachází uzavřené mezi čtyřmi stěnami krabičky cigaret. Vaši nejlepší přátelé představující ale zároveň i jeden z hřebíků do rakve. To co, začíná sladce končí hořce. A to, co začíná hořce končí sladce. Nový film Guye Ritchieho začíná velmi sladce. Skvělou stylově animovanou titulkovou sekvencí předznamenávající velký návrat ztraceného syna, který se ztratil na své režisérské cestě, když vypustil do světa tragické Trosečníky, jenž dokonale předvedly Madonnin poločas rozpadu a nahé pozadí Adriana Gianniniho. Děj RocknRolly je patřičně zamotaný a scénář nepřináší nic převratně originálního ale způsob, jakým jej Ritchie převedl na plátno je přinejmenším velmi příjemný. Může se zdát, že na komedii je to málo vtipné a na gangsteru zase málo násilné ale díky hereckému obsazení jsem se nenudil ani chvilku. Opět jsou ve hře peníze plus jeden ztracený obraz. Ritchie znovu předvádí odvrácenou podobu dokonale naleštěného Londýna coby metropole plné úspěšných businessmenů. Ale v pozadí vždycky tahá za nitky někdo daleko mocnější. To je možná také důvod, proč nakonec nepůjde Rocknrolla do českých kin. Když snímek začínal sladce, skončí hořce? Na to si už udělejte obrázek sami. Ritchie vítej zpět. 8/10 (19.01.2009)

Nekonečná lavínová smršť absolútne skvostných a majsterských dialógov s lahodne skombinovaným anglickým slangom. Dejovo je to ďalšia krásna kombinácia náhod s dokonale vypracovaným pocitom, že táto šialená historka sa môže prihodiť komukoľvek, kedykoľvek. Ritchieho, možno nie najdrzejší, ale stále dostatočne drzý a správne krutý film na to, aby si znovu zaslúžil piatu hviezdičku, pretože aj po technickej stránke sa v jeho portfóliu jedná o jednoznačného kráľa. Prvé minúty pripomínajú, akoby to Guy rozbehol na istotu a riadil sa svojim nezmeneným starým štýlom. V nasledujúcich minútach som preto hľadal chybičky, či neviditeľné kopírovanie svojich vrcholných diel. Našiel som však len hromadu pôsobivo vycibrených hlášok, stopercentne nefalšovanú atmosféru bizarnej gangsterky a plno svojráznych a osobitých postavičiek, ktoré si vzali do parády skvelý herci. Herecký real RocknRolla bol však bezpochyby Tom Wilkinson. 95%. (18.01.2009)

Guy Ritchie opět to samé jen trochu jinak. Podfu(c)k a Sbal prachy a vypadni jsou pro mě stále trochu jinde nejen vtipem, ale i stylově mi sedli více. RocknRolla je podivný film, v kterém jsem tak dlouho čekal, až zjistím, co skutečný RocknRolla dokáže, až jsem to nezjistil:). Gerard Butler má však nakročeno velmi silně mezi nejlepší a nejdrsnější herce současnosti a s jeho hlasem a charisma se není čemu divit. Kromě něj mě potěšila snad jen krásná Thandie Newton. Co se týče děje... čekal jsem čekal jsem až jsem toho opravdu moc nedostal. Klasické schéma, které by mohlo být klidně i komplikovanější, se vším všudy. Ritchie dokáže točit stylově, to ví každý, bohužel občas nedokáže najít správnou míru mezi stylem a kvalitou. V RocknRolle jde trochu na hranu, kde mu to zachraňuje vtip a herci a pro někoho i RocknRolla, který mě moc neoslnil a čekal jsem, že předvede o hodně víc. Celkově stylový film s humorem, který mezi ostatními filmy Guye Ritchie působí jen jako "další verze" zajetého konceptu. (20.02.2009)

Chtít od tohoto filmu další klon prvních dvou Ritchieho filmů je chyba. Mnohem blíže než k rozjuchaně vtipným hláskařům má RocknRolla k Layer cake Matthewa Vaughna, tzn. brnká se na méně odlehčené struny, zato s důrazem na postavy a vrstvení provázaného děje, který opět táhne k ‚velkému‘ konci. Úprk od Luca Bessona i Madonny Guyovi evidentně svědčí a i když celá ta stará parta tak nějak nostalgicky chybí, cholerický Wilkinson, úlisný Roden a temně charismatický Strong vás rádi vezmou mezi sebe. Nechejte se pozvat, tahle ‚slezina‘ stojí za to. 4 a ½. (19.01.2009)

Nový tým, staré triky, ale hlavně už poněkud dospělejší pohled na svět, který přidává na váze drogovým dýchánkům a šíleným nápadům. Stačí se podívat, jak se zvedla věková kategorie postav a člověk se nediví, že jediná "klukovina", kterou Ritchie ve filmu vyvede je surrealistická honička s dvojicí nesmrtelných ruských gangsterů. Ale řeknu vám, výskal jsem při ní nadšením a zbytek filmu jel na spokojený volnoběh, pořádně z kopce. Ritchie to v sobě pořád má a jestli je RockNrolla jen takovým opatrným návratem do příjemně vytopeného londýnského podsvětí, pak věřím, že nás čekají velké věci. Přímé pokračování nezní špatně. Slupnul bych ho jako malinu i v případě, že by se v něm celých sto minut promenádoval před kamerou Mark Strong s vybitou bouchačkou a nabitým pohledem č. 2. Ten kluk má v očích silnější rentgen než Kabir Bedi. Chci víc. S Ritchiem nebo bez něj. Chci víc téhle britské rozpustilosti, která ač zestárla, je pořád na míle daleko od hollywoodské sešněrovanosti nebo francouzského lážo plážo stylu. (24.01.2009)