Katyň

Film pre tých, ktorí ešte aj dnes volia komunistov v Polsku, Česku, Slovensku a samozrejme v Rusku. Ako môže byť dnes ešte niekto tak naivný? Film je ale najsilneší iba v záverečnej pasáži, predchádza mu pomerne nudné rozprávanie príbehov obyčajných ľudí. Velkofilm to určite nie je, keď som dal Untergangu alebo Ryanovi štyri, tu musím ísť o hviezdičku nižšie. Pre poliakov ale absolútna bomba. Dokáže niekto na Slovensku natočiť podobný príbeh zo slovenskch dejín? Napríklad o procesoch v 50tych rokoch? Možno prestaneme voliť komunistov raz a navždy. VIDENÉ ZNVA: Žiaden artový zázrak to síce nie je, ale téma je veľmi silná a Wajda vie, že bez príbehu jednotlivcov to jednoducho nejde. Dejinná udalosť, ktorá si vyžadovala zobrazenie na veľkom plátne a v tom je aj najväčšia sila inak tradične akademicky natočenej snímky. (03.09.2009)

Snad větší zrůdnost, než katyňský masakr sám, bylo to, že se mnoho let pravda nesměla říct. Válka si vždy vyžádá oběti, ale mělo by být dost na životech, nemusejí být obětována ještě srdce pozůstalých. Závidím všem, komu film připadal málo dramatický a utahaný, na koho padl byť jen stín nevědomí o konci blízkých, prožívá film od první do poslední minuty a trne. Ve světle tragédie v Katyni se člověku intuitivně nechce věřit závěrečné zprávě o leteckém neštěstí ve Smolensku o 70 let později. (02.08.2017)

Kdo čeká heroicky zaměřený válečný spektákl "á la" vojín Ryan, bude zklamán. Přesto zde hrdinové jsou, respektive hrdinky - trpící a čekající na své syny, muže a bratry, aby v míru opět trpěly pro pošpinění památky svých mrtvých obrovskou lží, na kterou odmítají přistoupit. Muži, o kterých film vypráví, nemaji ani tu možnost si své hrdinství vyzkoušet. Přežijí jen ti spolupracující, ale výčitky a stud jim po válce nedávají mnoho nadějí na šťastný život. U tohoto syrového snímku prostého příkras a velkých gest mě napadlo, jestli by se vůbec měl vyučovat dějepis, počínaje dvacátým stoletím a současností konče. Není to všechno jedna velká lež, kde se jen přehazují strany podle potřeby a aktuální politické situace? Možná by se měla stanovit nějaká lhůta, ve které by se přečkalo, až jak se to vyvrbí. Smutný film. (19.02.2009)

Hodně problematický film. Natočen je poměrně dobře a navíc ukazuje událost, na kterou se už dávno zapomnělo. Přesto však mi tento film připadá jako neskutečná snůška žvástů. Připadalo mi, že z nás tvůrci dělají v první polovině blbce, že nevíme jak to doopravdy bylo s Katyní, a proto onu slavnou scénu vytasí na závěr jako šokující konec. Bohužel zapomněli, že za těch předchozích 100 minut už dávno nemám myšlenky na to, jak to dopadne, ale na to, za jak dlouho to už skončí. Příběh žen důstojníků je taky originalita jako hrom. Prakticky od chvíle, kdy se dozvědí, že důstojníci jsou mrtví, tak hned všechny vědí, že to spáchali Rusové. Takže nějakou šokující vypjatou scénu s ukázáním pravdy zde nečekejte. Polská kinematografie má jeden hodně velký kaz a tím je jejich národní naivita. Prakticky ve všech historických filmech jsou Poláci ti utlačovaní, ti ukřivdění a ti, kteří mají vždycky pravdu. Tím nechci zpochymňovat onen masakr, ale spíš děj filmu, kdy třeba Rusové jim tam začnou pouštět lživý dokument, přičemž všichni začnou skandovat, že to je lež, což není reálné a to mě právě u Poláků sere. (28.06.2010)

Historie masakru v katyňském lese je v Polsku velmi známou tragickou událostí, u nás je známa jen pár zasvěcencům. V roce 1940 bylo v Katyni povražděno 12000 polských důstojníků. Hromadné hroby byly objeveny v roce 1943 a zprávy o tom ihned naplnily na pár týdnů denní tisk. Němci psali o sovětských vrazích a Sověti zase obviňovali nacisty. Sovětský svaz se k odpovědnosti přiznal až na konci 80. let! Já jsem se na film těšil s tím, že si Poláci jistě dají záležet a film pro mne bude nevšedním zážitkem. Začátek filmu pro mne však byl obrovským zklamáním. Film se vyvíjel velmi pomalu a nedynamicky. Nicméně závěrečná dvacetiminutovka, při které se mi tajil hrůzou dech celkový dojem trochu napravila. (13.03.2008)