Gamer

Duo Neveldine + Taylor se kompletně utrhlo ze řetězu. Někdo by řekl, že ztratili soudnost, ale já bych řekl, že oni přesně vědí, co vytvořili, resp. co tím chtějí říct. Nahrazení skutečné reality tou virtuální, nebezpečnost těchto sociálních pokusů (aneb Facebook 4ever, že…) Nemyslím, že jsou vizionáři, ale přece jen se dívají dál do budoucnosti a představují si, jak by to mohlo být. Pokud bych měl přirovnávat, je tento film mixem Běžícího muže a Death Race. Je těžké tento bizarní snímek nějak charakterizovat, nevím, jestli bych ho doporučil svým známým, ale vím jedno. U jedné projekce nezůstane. Zatím zde nechávám 4 hvězdy, přece jenom jsem se místy nudil. A během úvodní sekvence jsem si připadal, jako bych hrál CoD 4 - Modern Warfare. A ten zběsilý střih ten pocit ještě umocnil. P. S. Zlatíčko Alison Lohman byla i na malé ploše dostatečně okouzlující… :-) (22.11.2009)

Tak, stačilo. Crank 2 som zhltol aj s navijákom, Gamer už je bohužiaľ nepozerateľný videoklipový bordel bez gradácie či napätia, ktorý navyše nemá nadhľad a v tej "myšlienkovej rovine" len vŕši jedno klišé na druhé. Zopár nápadov v akčných scénach fajn, zvyšok zbytočnosť. Chlapci potrebujú spomaliť a ukľudniť hormóny. (11.10.2009)

Pravidlo stanovené fanoušky hlásá, že „videoherní filmy jsou na pytel“, ale současně existuje také hrstka uznávaných adaptací (Mortal Kombat, anime Street Fighteři a Fatal Fury). To neříká vůbec nic o filmech samotných, ale naopak odhaluje velmi mnoho o fanech. Zakládají si na vymezení se vůči masovým konzumentům, ale přitom patří k nejvíce konzervativním segmentům trhu. Hollywood už definitivně pochopil, že pochlebovat jim znamená tučné výdělky. Pokud jde o videoherní filmy, chtějí fanoušci, aby se věrně držely předlohy a hlavně nevymýšlely cokoli netradičního – jak ukazuje absurdní uznání brakově pitomého "Mortal Kombatu", ale odstřelení nápaditých ("Silent Hill"), hravých ("DOA", " Super Mario Bros.") či subverzivních a sebereflexivních ("Street Fighter") adaptací. Není tedy žádným překvapením, že se na vrcholné dílo dua Neveldyne/Taylor snáší apriorní kritika. Nejedná se o vykrádačku „Běžícího muže“, ale naopak o jeho tvůrčí aktualizaci pro dobu hyperrealistických videoher a sociálních sítí, která pod zdánlivě prostinkým a chaotickým povrchem skrývá sofistikovanou variaci na kyberpunkovou ideu o spojení těla a technologie, které posune člověka na nový (ne lepší, ani horší) vývojový stupeň. Příznačně se zde spojuje pohled hráče, který je ve virtuálním prostoru hvězdou, ale v realitě nicka, s hlediskem fyzicky zdatného člověka, který je mistrem na bojišti, přičemž až jejich symbióza zajistí naprosté vítězství. Formální zpracování přináší geniální filmové ekvivalenty zážitků z virtuálního prostoru internetu a především hraní FPS arénovek typu "Unreal Tournament" či "Quake 3", kde smrt protivníka hráč vnímá pouze jako frag, ale nepozastavuje se nad aktem samotným – tomu odpovídá frenetický pohyb kamery a rychlý střih, jimiž se pozornost v okamžiku zásahu ihned přesouvá jinam, k dalším potencionálním cílům. Takže jen směle vstříc „nadintepretacím týkajícím se otisku videoherní kultury na plátno (...) a úvahám o anarchii nebo punku“, protože právě ty jsou základ tvorby Neveldina/Taylora, která samozřejmě není pro každého a obzvláště filmovým fanouškům adresuje jeden s gustem vystřižený fuck-off za druhým (zde mimo jiné opět grandiózními cameo rolemi, které tentokrát jdou proti statutu svých představitelů - Milo Ventimiglia jako zhovadilý úchylák, Lloyd Kaufman coby vypatlaná figurka bez vlastní vůle či kaskadérská hvězda Zoë Bell, jež nemá nejmenší šanci se předvést a jen plní funkci kannonenfutteru). --- více v recenzi na Aktuálně.cz. (21.09.2009)

No jedno tomuhle béčku rozhodně upřít nemůžu a to, že při akci sem se cejtil, jako když pařim nějakou 3D akci a místo mega drsnýho Grarda Butlera všehny ty šmejdy kosim já, ale přece jenom tuhle nabušenou akci trochu kazí příliš zběsilá kamera, i když to mi po chvilce přestalo vadit, na to zas tak háklivej nejsem, ale bohužel mi vadil Hall, kterýho mam sice v Dexterovi fakt rád, ale tady byl takovej divnej úchlnej geniální záporaček a moc mi to nesedlo, chtělo to někoho lepšího na závěrečný vyřízení účtů, ale i tak dobrý béčko. (23.11.2009)

Kruté potvrzení toho, že první Crank byl jen šťastná náhoda. Pánové Neveldine a Taylor totiž dokázali podupat celkem slušný potenciál Gamera do země a zanechali jenom nesympatický hnusný film. Celý je to takový šedivý, lidi buď vypadají hnusně nebo se chovají hnusně a všude je to samý fuck nebo nahá ženská. To bylo sice v Cranku fajn, sem to ale vůbec nepatří a jestli tim chtěli chlapci ukázat nějakej obraz společnosti, tak jsou asi na hlavu. A přitom tam pár slibných nápadů bylo, třeba takoví reální Sims. Jenže zrovna tenhle příklad tvůrci úplně pohřbili. Příběh je taky béčkovej a akce se snaží bejt tak zběsilá, že někdy ani nevíte kde se Gerard Butler zrovna nachází. Takže akce je taky mizerná. Aspoň, že ti herci v čele s Butlerem a Michaelem C. Hallem to zachraňujou, i když nemají moc co hrát a myšlení některých postav je někdy vážně na hlavu (Kyra Sedgwick). Prostě Gamer je zklamání na celé čáře a místo slibné sci-fi vzniknul naprosto odtažitý film. Tímhle u mě Neveldine s Taylorem skončili. (25.09.2009)