Bílá paní

Hele, Bílá paní! Váš občanský průkaz! To vypadá na rejdy Vatikánu a imperialistických rozvědek! V kontextu doby rozhodně plný počet, jelikož s nadhledem a humorem je popsáno to, co v tragické rovině předvedly filmy Ucho, Smuteční slavnost nebo Všichni dobří rodáci. A poněvadž těch blbů nahoře máme stále dost, tak tenhle film vůbec nestárne. Všichni ti rudí, dnes modří, se vysmívají pravdě stále a myslí, že nad ní zvítězí. Jak bláhové a pošetilé....Jinak si dovolím polemizovat s názorem, že jde o roztomilou protikomunistickou blbůstku. Nejde, páč jinak by a) neskončila v trezoru, b) nehodila by se tak neskutečně na dnešní dobu. Závěrem snad dodat, že dnešní scénáristé, režiséři i herci by se mohli na tomto filmu učit, alespoň by neplodili ty současné příšernosti. (07.02.2011)

Na tú dobu si tu režisér dovolil pomerne dosť. Nádherná otvorená i skrytá satira vtedajšieho politického systému a ľudskej povahy. Miestami humorné, miestami vážne, tak správne vyvážené. A fantasy prvok tiež príjemne prekvapil, najmä to vcucnutie do obrazu bolo zábavné a pekne zrealizované. Silný nadpriemer. 85/100 (07.10.2019)

Komedie, ze které mrazí. Někde na půl cesty mezi filmovým podobenstvím a absurdním divadlem. Dialogy Karla Michala, mimochodem velmi záhy po natočení už exulanta, jsou brilantní: "A kdo to zaplatí?" - "Co chcete zaplatit?" - "Instalaci vodovodu." - "No jak to? Vždyť jste říkal, že jste ho nedělali." - "Teď řek předseda, že jo. Já jsem se mejlil, sem člověk..." - "A von vám to tajemník nezaplatil?" - "A kdo by to platil, když jste to objednali vy?" - "Já vím beton, že ho nedělali..." - "Tak fajn, tak já jdu a těm lidem řeknu, že jsme to nedělali." - "Tak moment, to by bylo klamání veřejnosti. Vodovod jste měli v plánu, hotovej je, tak jakýpak škádlení. Podejte si fakturu, dostanete to proplacený..." Podskalský sice není žádnej režisér od Boha, ale povedlo se mu slušně udržet napětí mezi komediální linií a odvážnou alegorií. Závěrečný vstup na most, který neexistuje už je jen třešnička na dortu! (23.02.2015)

"Na co potřebujeme strašidla, když máme národní výbor?"...., .... "Vždyť tady žádnej most není!  Furt s tou pravdou...drž hubu a plav!!". Jasně trezorová záležitost, plná narážek na poměry socialismu. Dnes už je to jen vtipné a absurdní, ale tenkrát bylo obrovsky odvážné takový film udělat. Přestože je až po okraj nacpaný tehdejšími hvězdami... včetně těch, které byly v přízni strany, cenzory to neobměkčilo. Zvlášť v první půli bylo těch rýpanců požehnaně. Ale aby bylo jasno, Bílá paní není jen politickou satirou, ale i velmi dobře zpracovanou fantasy-komedií s výbornými triky. Společně se Světáky a Nocí na Karlštejně, je Bílá paní jasným důkazem, že Podskalský byl jeden z našich nejlepších režisérů. (26.09.2023)

Toto je neskutečně půvabný filmeček, který se škodolibou ztřešťeností a cynickým nadhledem kritizuje společenské poměry a zřízení komunistické vůbec. Skoro všechno je jen přetvářka a šalba. Říkat pravdu je nebezpečné. Líní byrokrati jsou obdivuhodní ve své okázalosti při hře na dělání práce a tím zlepšují podmínky pro život v báječné komunistické společnosti. Jsou zde perly v dialozích, které už v současné době vykouzlují úsměv ve tváři. I když stále z toho něco přetrvává. Nebo kolik lidí má opravdu potřebu říkat pravdu? Vždyť tady není žádný most! Ty a ta tvoje pravda! Drž hubu a plav! Vždyť to není pravda! on to ví, ale nemůže to říci, ať žije předseda! Musíme s tím opatrně, aby lidi nezačali moc přemejšlet. Kastelán Jindřich Pupenec (dobrý Vlastimil Brodský) si stojí za pravdou, i když je za ní většinou trestán. A nakonec i povýšením se dá člověk umlčet. Předseda MNV František (skvělý Rudolf Hrušínský) je nádherný představitel komunistického funkcionáře, který i neúspěch dokáže zahalit do hábitu úspěchu komunistické strany. A ten nádherný projev na balkóně, kterým paroduje Ádu. Tajemník MNV (skvělý Miloš Kopecký) je ctižádostivý ve své touze po kariérním postupu ve straně a zprvu odmítání věcí pod vlivem předsedy proměňuje ve svůj trumf pro blaho obce a větší slávu strany. Bílá paní Perchta (Irena Kačírková) je vyvolána za jednoho úplňku partou opilců větou: Věř a komu věříš měř. A začala plnit skromná přání uklízečky Blažkové (Darja Hajská). Před zneužitím jejích schopností je odstaněna silou, která nechce za žádných okolností podlomit víru v tak skvělé společenské zřízení, kde nic starého nemá místo k životu. Další zajímavé postavy: servírka Andula (Jiřina Bohdalová), která v roli Bílé paní pěkně zavařila Pupencovi, pracovník zvláštního oddělení ministerstva školství a kultury Alois Kudrna (dobrý Josef Bek), který měl fascinující odjezd z Komonic po prvním střetnutí s Bílou paní a jeho stav byl na pokraji nervového zhroucení z toho, že imperialističtí nepřátelé by mohli mít navrch, referent dr. Tomeček (Čestmír Řanda), kterého Bílá paní na chvíli uvěznila ve svém obrazu, psychiatr Boukal (Václav Voska), který si jediný užíval se živou Bílou paní, Pupencova manželka Anežka (Vlasta Chramostová), ředitel školy (Vladimír Hlavatý), horlivý komunista, který vlivem Bílé paní trochu obrací, a přednosta úřadu na ministerstvu (Ilja Prachař), který si za každé situace věděl rady. Nádhera a skvost, pravda a půvabný ironický humor. (10.02.2011)