Světová válka Z

Předchozí Forsterův počin KAZATEL KALAŠNIKOV při své o něco málo víc než než dvouhodinové stopáži precizně dodržoval pravidla hollywoodského načasování a výstavby, když byl rozdělen do čtyř půlhodinových aktů a od patnácté minuty s každou další půlhodinou docházelo k dílčímu bodu obratu ve vyprávění. Vznik SVĚTOVÉ VÁLKY Z provázely ale problémy v podobě střetu režiséra a herecké hvězdy, scénář byl několikrát přepisován, natočená druhá polovina se přetáčela a dotáčely se scény do úvodu. Produkční problémy vysvětlují, proč je poslední Forsterův snímek tak strukturně rozpadlý. Při skoro dvouhodinové délce je na místo standardních čtyř rozdělen do tří aktů (35, 30 a zbylých víc jak 40 minut), která mají držet pohromadě díky postavě Gerryho a zapojením motivů z jeho osobní linie (rodina, návrat k ní)._____ Netradičně vystavěné a jako celek nesoudržné dílo působí spíš jako procházka historií zombie subžánru - podobně jako fungovalo QUANTUM OF SOLACE, vznikající během scenáristické stávky, ve vztahu k bondovskému universu. První dva akty jsou v rámci zombie subžánry ozvláštňující svým soustřeďováním se na vývojový vzorec vyšetřování na místo putování a příklonem k makroperspektivě. Ovšem s třetím aktem se změní perspektiva z makroroviny do mikroroviny, od vývojového vzorce vyšetřování se upustí nahrazením cíle v profesní rovině (na místo hledání pacienta 0 se objevuje vakcína) a promění se i stylistické strategie (na místo rychle stříhaných akčních pasáží, v nichž se střídají detailní záběry s nadhledy, zatímco se důsledně pracuje s mimoobrazovým prostorem a pokaždé se zesiluje jiný prvek stylu od svícení ke zvuku, se stříhá pomaleji a dění se inscenuje do více plánů). Škoda, protože vypadat kinoverze jinak, mohlo jít o soudržný a výborný film, který se v závěru nevzdává svého politického přesahu adorovaním rodinných hodnot, má nekonvenční zakončení a neodchyluje se od makroperspektivy jakožto hlavního ozvláštnění zombie flicku. Doufám v režisérský sestřih na B-R, po kterém je možné přehodnocení. (02.07.2013)

Se zombies jsem toho moc neviděl, popravdě to ani není moje téma, ovšem tahle kombinace nákazové road movie a nemrtvé vyvražďovačky, která od téměř každého klišé umě uhla, mě bavila královsky a navíc jsem se fakt dost bál. Nebýt konce, který vyšumí (ani patos, ani něco, co by mělo nějakou, respektive silnou všeplatnost, jen rodina), bylo by to za plnej. Takhle těch 90% stačí a já jsem spokojen. (13.01.2014)

Asi druhý nejlepší film s rychlými zombíky po remaku Úsvitu mrtvých. V Dawn of the Dead 2004 běhají nemrtví tak, že i olympijští vítězové zelenají závistí (a někteří Romerovi fanoušci vztekem). Zde jsou ještě o level výš. Šílené sebevražedné stroje, útočící ne ve smečkách, ale rovnou v armádách. Jakkoliv vysoká hradba či zeď je nemá šanci zdržet déle než na chvíli. Nikdy neztrácejí čas: Houfy řítících se obřích mravenců, kousajících na všechny strany, prakticky okamžitě šíří nákazu a nabírají nové rekruty. Svět je ztracen. Co budeme dělat? Zavoláme Bradu Pittovi. Ten má sice momentálně co dělat, aby ve Philadelphii zachránil sebe a svou rodinu, ale až se mu to podaří, snad si najde chvilku, aby zachránil také celý svět. K tomu je třeba podniknout několik napínavých misí, které film přehledně rozdělují na epizody, a dělají tak z World War Z v podstatě akční seriál. Jinak je to ale zase ten starý známý Den Trifidů, v němž kdysi George A. Romero vyměnil rostliny za zombie a způsobil tak jednu slavnou horrorovou revoluci... Hodnocení jednotlivých částí "seriálu": Philadelphia - Newark: 4/5, Korea: 4/5, Jeruzalém: 5/5, Letadlo: 2/5, Wales: 3/5... Myslím, že Světovou válkou Z dosáhla evoluce zombií svého vrcholu, a doufám, že v budoucnu si tvůrci tohoto subžánru zase vzpomenou na termín "walking dead", jehož opětovným uvedením do praxe by snad mohli získat čas i k budování nějaké té atmosféry. [Poznámka pro Obituse: Mám pocit, že Brad jednou mrknul. Ale ruku do ohně bych za to nedal.] (07.09.2013)

Vzpomínám si na časy kdy zombíci nebo co to je za hovada, byli tak pomalí, že než se z hrobu dostali k živýmu člověku, stačil bych přečíst všechny knížky Václava Klause pozpátku a zombík by ještě pořád pajdal někde na silnici. Leč doba se nám zrychlila a pro zombíky to platí několika násobně. Dneska jsou rychlý jak kráva co má v prdeli trysky. Celej tenhle biják má neskutečně vyrovnaný rychlý akční scény a scény pomalé, kecací s prostorem pro výborný herecký projev Brada Pitta. Obzvláště začátek, kdy je Brad v roli táty ochránce je radost pozorovat jeho gesta, je vidět že Angelinka si pro svoje óbr faganstvo vybrala fakt dobrýho taťku. Když jsem zmínil scény s tempem šneka a nazval je kecacíma, vůbec to neznamená že to je nějaká nuda, naopak u mě převažovali nad těma akčníma, protože u těch si kameraman bohužel asi připomínal svůj dlouhodobý pobyt na houpačce nebo když si v dětství hrál ze zoomen dalekohledu a bohužel se mu tohle všechno vybavilo právě při natáčení akčních sekvencí zetkový války. Na druhou stranu mám proto jistý pochopení, protože ty akční scény jsou záměrně dělaný v obrovským tempu, kterou podporuje výborná hudba, nulový dialogy, prostě bum, bum, prásk, prásk případně ham, ham. Ve filmu jsem nenašel jediný hluchý místo a výškový záběry na řádící zombíky ve městech jsou naprosto skvělý. Zkrátka tady v tom filmu nuda žádnou party nepořádá. (26.06.2013)

Tak jak jsem právě napsal u Metra, který jsem viděl včera. Tolik podobnejch chyb aby člověk pohledal. Film má několik výbornejch scén, který samy o sobě by stačily na slušnej zombie survival, díky globálnímu pohledu je ale potřeba tyhle jednotlivosti nějak pospojovat, a to pojidlo je namísto kvalitního materiálu často jen nějakej naplácnutej vosk. Tak předně tu máme obvyklý důraz na rodinné hodnoty, "když budeme držet při sobě, tak" a podobně, místy přemoudřelé děti (ten přistěhovaleckej kluk v Newarku), a místy poněkud nevěrohodnou psychickou rovinu. Tak například počátek chaosu byl udělanej slušně, ovšem přišlo mi divný, že v podstatě nikdo se nediví ničemu. Všichni hned od začátku zkušeně zdrhají, drancují obchody a podobně, a v podstatě je to jen rodinka hlavního hrdiny, kdo zpočátku kouká na to všechno trochu vyjeveně a netuší co se děje. Na scénáři je vidět, že se v něm různě škrtalo, přepisovalo a přetáčelo. Ostatně do dvou třetin vede Gerryho vyšetřování úplně jiným směrem, než k čemu se pak otočením stránky scénáře stočí. Jistě, i ve vědě se stává, že původní předpoklady se nepotvrdí a výzkum něčeho dá objevit něčemu jinému. Ale má to nějaké svoje důvody a zákonitosti, tady je z dějový linie až příliš vidět, že se původní poslední třetina filmu ustříhla a jelo se nanovo. Nedá mi to si nerejpnout do mnoha technických kiksů, z nichž nejvíc do očí bijící je tento. První Gerryho letadlo se během letu proměňuje z Antonova An-12 na Lockheed C-130 a nazpátek. Budiž, obě letadla jsou prakticky přímé analogy s téměř totožnými výkony i celkovou koncepcí. Ovšem vidět ruskoukrajinského Antonova v barvách US NAVY byl celkem zajímavej zážitek, kterej se téměř vyrovnal tomu, když jsem viděl tohohle čtyřmotorovýho drobka startovat z paluby letadlový lodě. Nota bene když si člověk uvědomí, že na ní musel taky předtím přistát. Abych jen nekritizoval, to ukázání nakaženejch coby jakýsi hmyzí komunity bylo velmi zajímavý. Škoda, že to globální hledisko nakonec slouží jen jako variace na pohádku o kohoutkovi a slepičce. Tak ty tři dám, ale chce to mít takovou věc pod výrazně vyšší autorskou kontrolou. P. S. Ještě jeda věc, co spojuje ty dva filmy - v obou má někdo z hlavních postav astma a v obou je na tom postaveno zdramatizování situace. (26.06.2013)