Světová válka Z

Už si ani nepamatuji, kdy mi naposledy zombíci proskakovali předním sklem do auta, ale jsem si naprosto jist, že s nimi tenkrát nebyla zdaleka taková zábava, jako s těmito skokany po zdravých krcích, přelézači nepřelezitelných zdí či jen svědomitými cvakači zubama. Byla to zkrátka taková jízda, že jsem ani nestačil uronit slzu nad svou hodinovou mzdou, o kterou mne ouvekslovali u pokladny kina. Tak jsem si alespoň na cestu domů přibalil standardní poučení o lidské proradnosti, protože jen co je zombík kousne, tak ztrácí slušné vychování, začnou se divně kroutit, hýkat a houfně se přidávají na stranu hladových nemrtvých. To by mi mé zásady nedovolily, ale pro jistotu zkusím někde ve městě ulovit nějaký ten AIDS, ebolu a rýmu, abych měl jistotu přežití. (18.09.2013)

Přiznám se, že o tomhle filmu jsem věděl asi jenom to, že Brad Pitt do něj věnoval hodně času a hodně peněz. Říkal jsem si tedy, že by to mohla být slušná hollywoodská vybrnkávačka. A taky že jo. Tvůrci tak nějak zkombinovali plno slušně natočené akce a do toho přimíchali pár filozofických dotazů na téma život a rodina. Závěr celkově mě docela příjemně překvapil. Skoro to vypadá, jako kdyby scénárista přemýšlel, jak udělat závěr a chtěl to pojmout celé tak trošku jinak. Bodejď by ne, když tím největším problémem filmu je fakt, že všechno se točí zase kolem zombíků. No jasně, máme tu nákazu a proč to zbytečně komplikovat, uděláme z lidí zase zombíky. Co by ne...to je dneska děsně v módě. A ještě víc je v módě, když běhaj jak Bolt. To jim totiž momentálně po pojídaní lidí jde nejlíp. No..co naplat. Takhle to dnes holt chodí. (15.10.2013)

Při sledování World War Z jsem trpěl jako zvíře. Ne ovšem "obvyklým" způsobem, ale trýznivou představou, jak dobré dva až tři filmy mohly vzniknout, kdyby si hoši pořádně rozmysleli co chtějí natočit a nezačali na několika místech na cestě mezi psaním scénáře a postprodukcí tak neuvěřitelně blbnout. První půlhodina je na plných pět hvězd - jako čerstvý otec si samozřejmě vlastní občasné fantazie o zombie apokalypse teprve překlápím z verze "sólo survival" do verze "family survival" (což tomu dává nové grády;)), takže moje objektivita není úplná, ale všechno až do okamžiku naskákání do vrtulníku je co do akce, emocí i logiky naprosto dokonalé. Pak se žánr změní na potenciálně zajímavou, ale předvídatelnou naháněčku po světě s hooooodně zalidněnými a zazombíkovanými záběry, a po dalším veletoči se završí koridorovou napínárnou ve stylu Resident Evil, která ale bohužel nemá s bazální logikou příliš společného a ani se nedozvíme, CO tedy vlastně má být "to ono". Braďák ve všech pozicích přinejmenším velmi dobrý, efekty víc než slušné, a vlastně téměř všechny hodnotitelné aspekty mají svoje kvality - ale bohužel to prostě naprosto nedrží pohromadě a působí divně. Nějak se ale nemůžu přinutit shodit to pod červený level. Takže nakonec to asi bude ta sedmdesátka. (03.10.2013)

Světová válka Z může na leckoho působit jako slepenec několika nesoudržných příběhů, který je schopen v pozdější fázi ignorovat to, co dříve považoval za důležité, ale stejně tak na jiného může působit jako barvitá mozaika sjednocená fikčním světem a výbornou atmosférou. Jednotlivé "epizody" se více či méně liší náladou a tempem. Jednou cítíte strach, starost o ty hlavní postavě nejbližší, jindy si užíváte opulentní a vlastně i ryze zábavné záběry na hordy nemrtvých. Pak je tu úzkost ve stísněných prostorách a nakonec ve vyvrcholení plném napětí téměř nedýcháte... Vše perfektně funguje a to včetně rodinné složky, kdy láskyplné pohledy mezi Gerrym a jeho rodinou skutečně podkreslují příběh dalšími emocemi. Málokdy se stane, aby si různorodý film dokázal vzít z každé vody, do které šlápne, to nejlepší, také je jisté, že ne každému se to bude takhle jevit, ale pro mě osobně je WWZ spolu s Braindead nejlepším zombie filmem. 9/10 (11.09.2013)

Naléhavé, dravé, s lehkým myšlenkovým přesahem. Finále je odhadnutelné cca v polovině snímku, ale nijak to jeho dramatičnosti a úctyhodnosti neubírá. Řemeslně brilantní a velmi rychlý film. Tedy styl, který se mi u Forstera líbí už od Quantum of Solace a styl, který mnozí odsuzují. Mám pocit, že tímhle se lehce vymyká dnešní době a spousta lidí to nedokáže vstřebat. Osobně to vnímám jako velmi progresivní aspekt jeho režie. Herecky a obrazově minimalistické, s minimem (depresivní a ponuré) hudby, maximálně syrové a "uvěřitelné". World War má výborný feeling. Nejuvěřitelnější zombíci široko daleko. A taky jedni z mála, co se berou vážně. (05.07.2013)