Hlídač č. 47
Drama / Thriller
Česko, 2008, 108 min
Režie:
Filip RenčHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Karel Roden, Lucia Siposová, Václav Jiráček, Vladimír Dlouhý, Norbert Lichý, Zdeněk Dušek, Vladimír Kulhavý, Zuzana Šavrdová, Luboš Veselý, Veronika Forejtová, Emma Černá, Martin Myšička, Jindřich Bonaventura, Milan Riehs, Petr Pelzer, Ján Sedal, Jakub Kohák, Jiří Chlumský, Tomáš Šolc, Michal Slaný, Rudolf Kubík, Jiří Bábek, Vladimír Čapka, Jan SvěrákObsah
-
Distribuční film České televize, který vznikl na motivy románu Josefa Kopty. Scénář k filmu Hlídač č. 47 je poslední scenáristická práce známého televizního autora Eduarda Vernera, který zemřel v roce 2003. Eduard Verner ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, který, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Josef Douša je železniční hlídač, který jednoho dne zachrání mladého muže před skokem pod vlak. Zachráněný muž se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. K tomu všemu ztrácí hlídač Douša načas sluch. Ačkoliv se mu sluch za určitý čas vrátí, předstírá Douša i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády... Velký lidský příběh oslovil i zkušeného a talentovaného režiséra Filipa Renče, kterému se scénář Eduarda Vernera dostal do rukou před několika lety. Režijní scénář Filipa Renče a Zdeňka Zelenky podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
Distribuční film České televize, který vznikl na motivy románu Josefa Kopty. Scénář k filmu Hlídač č. 47 je poslední scenáristická práce známého televizního autora Eduarda Vernera, který zemřel v roce 2003. Eduard Verner ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, který, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Josef Douša je železniční hlídač, který jednoho dne zachrání mladého muže před skokem pod vlak. Zachráněný muž se ovšem po incidentu zamiluje do Doušovy manželky. K tomu všemu ztrácí hlídač Douša načas sluch. Ačkoliv se mu sluch za určitý čas vrátí, předstírá Douša i nadále svoji hluchotu, aby zjistil, co si o něm, i o tušeném vztahu jeho ženy k Ferdovi, lidé říkají za jeho zády... Velký lidský příběh oslovil i zkušeného a talentovaného režiséra Filipa Renče, kterému se scénář Eduarda Vernera dostal do rukou před několika lety. Režijní scénář Filipa Renče a Zdeňka Zelenky podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. [44. MFFKV 2009] Komentáře uživatelů k filmu (465)
-
Houdini
Český Lev 3 : Herec HR - Karel Roden, Herec VR - Vladimír Dlouhý, Střih + 2 nominace: Kamera, Zvuk(1.2.2009)
-
Gemini
Filip Renč dal dohromady řemeslně velmi profesionálně zvládnutý film, a k tomu dal skvělou hereckou příležitost Karlu Rodenovi. Ten nezaváhal a jelikož už mám dost "hereckých koncertů" a "životních výkonů", řeknu jen, že se stal nosníkem celého snímku a obdařil diváka zážitkem skvělého herectví. Bude to ode mě ovšem dost nefér, protože nevyzdvihnu emoce cloumající divákem při větě "...jenom ruce si umýt." nebo při samomluvných scénkách určených právě jen pro diváka, a to stejně nebude zdaleka vše, co by se z tohoto zaslouženě Lvem oceněného představení Pana Herce slušelo připomenout. Renč tentokrát vyčaroval skvělou atmosféru, budiž mu za to chvála. A když jsme u chvály, byl by hřích nevzpomenout číhosi Pána, nepozvednout kalich a nepřipít panu kostelníkovi Vladimíra Dlouhého na zdraví a též mu nepogratulovat ke krásně vybroušené zarážce na knížky. Pokud jde o zbytek herecké sestavy, už to tak slavné není. Václav Jiráček sice perfektně zvládá svou úlohu a je divákovi (no dobře, tak mně) sympatický jako program jisté echt české Arbeitspartei, ale bohužel to není výsledek jeho hereckého umu. Lucia Siposová to pak odnáší ze všech nejhůř, až by jí bylo jednomu líto...kdyby opravdu nebyla tak marná. Je to možná smůla, ale obzvláště v konrastu s excelujícím Rodenem vypadá jako Ivan Trojan v ligovém mači za Bohemku. To vás ovšem nesmí od Hlídače odradit - pozitiva velmi výrazně převažují. A i kdyby tomu tak nebylo, stál by film za zhlédnutí kvůli samotnému Josefu Doušovi Karla Rodena. 80%(4.2.2010)
-
Tosim
Vlaky...sníh...vlaky... Souhlasím s chválou technické stránky, částečně i Rodena, ale co je do (na české poměry) hezkých obrázků, když při skoro každém dialogu (zvlášť ze začátku!), to trhá uši naprosto maximálním způsobem. Nakonec nevíte, zda jsou scény komediální, či ne a ta Lucie Siposová by měla asi jít fakt spíš vařit. Filip Renč - u mě stále nejpřeceňovanější český režisér současnosti. 50%.(3.2.2009)
-
Radyo
Psát o skvělém herectví Karla Rodena je stejně zbytečné, jako snažit se přelít vodu z kbelíku do kbelíku cedníkem. S Rodenem mnohé filmy vstávají i padají, jiným zase dodá šmrnc a některé povznese až k výšinám. Tenhle film je jen lehký nadprůměr, a to ještě jen právě díky Rodenovi - originál jsem neviděl, ovšem tohle Renčovo podání mě neoslovilo. Ale Karel, Karel je opět lahůdkový...(24.7.2010)
-
Malarkey
Nechápu jediný důvod, proč by tenhle film měl mít tak (průměrné) hodnocení. Já jsem z kina odešel maximálně spokojený, a měl jsem radost, že jsem mohl podpořit právě takový film jako je právě tento, protože si to minimálně zaslouží, na úkor toho co slýchávám, že návštěvnost na něj je vcelku průměrná. Trošku to připomíná Je třeba zabít Sekala, ale jinak je to naprosto jinačí příběh, i když podstata je obdobná. Krajina je velmi věrně ztvárněná a hezky se na to kouká. Klidně bych si v té vesničce představil příběh odehrávající se jako zajímavý historický seriál na pokračování, což nakonec není, ale i tak musím chválit, chválit, chválit. Jsem rád, že Karel Roden se občas objeví i v nějaké české produkci, protože takové herce jako je on, český film rozhodně potřebuje. Dále bych rád pochválil Vladimíra Dlouhého. Dlouho jsem ho nikde neviděl, ale hrozně příjemně se mi na něj koukalo, až překvapivě hezky. Jsem rád, že ve filmu se objevili celkově herci, které ve filmech jen tak neuvidím, je to zase trošku něco jiného. Jen škoda, že to Renč nedokázal dotáhnout opravdu až do konce, až do dokonalosti. Vždyť ty záchvěvy války, těch mohlo být daleko míň, ke konci už mě neskutečně otravovali, čekal jsem vlastně na závěr a musel jsem si to všecko protrpět. Nakonec jsem se do konce dokodrcal a vše dopadlo tak jak jsem si představoval. Takových filmů, jako je Hlídač č. 47 bych si přál víc, škoda jen, že jich je právě tak málo. Rozhodně nelituji, že jsem na něm byl v kině, kdybych mohl, klidně bych na něj šel znova.(9.12.2008)
-
AngelAngie
Výrazně slabší jak originál z 37, ale stejně i tak velmi dobrý. Obsadit Karla Rodena do hl. role byl vynikající tah a to nejen pro jeho profesionalitu, kterou nemůže popřít nikdo, ale spíše pro charakter, který měl zahrát a gestikulaci, kterou Karel zvládá bravurně. Příběh hlídače železnice, který se sestrou své bývalé lásky, která zahyne a se kterou má nyní vztah, žije v zapadlé vesnici a zachrání život sebevrahovi Ferdovi. Ten se zamiluje do jeho partnerky a má s ní poměr. Oproti původní verzi zde byla změna ta, že v nové je partnerkou Douši sestra jeho bývalé lásky a dostal větší prostor kostelník, kterého hraje V. Dlouhý. Poté byl i zcela změněn konec. Původní verzi by měl vidět každý, ať už se mu tahle nová líbila nebo ne.(7.12.2009)
-
Radek99
Tak Filip Renč přece jenom umí točit filmy... Psychologické rovině románu Josefa Kopty sice zůstal dosti co dlužen, ale svůj zploštělý románový ponor rozvrstvil v působivém příběhu vojenského vysloužilce Františka Douši, který je státem odměněn za své služby místem vechtra, železničního hlídače. Z filmu zcela nevymizel ani fakt, že autor románové předlohy byl významným představitelem legionářské literatury, flashbacky ozřejmující trauma první světové válka jsou podstatnými pilíři snímku. Stejně jako mrazivě zimní atmosféra evokující skrytou podstatu venkovského života, tolik odlišnou od Hálkovské idylky, vynikající klavírní hudební doprovod a herecký výkon Karla Rodena. Hlídač č. 47 je překvapivě dobrým a silným filmem, minimálně na poměry české polistopadové kinematografie...(coby remake původní filmové adaptace z roku 1937 nemohu hodnotit, protože jsem ji ještě neviděl)(12.9.2010)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $432,616║(26.4.2009)
-
Bluntman
Česká kinematografie se dostává z krize stejným způsobem, jakým se z ní vzpamatovala ta hollywoodská: natáčením adaptací slavných knih, pokračování a předělávek i přiváděním starých známých hrdinů do nové doby. HLÍDAČ Č. 47 je toho jako adaptace oceňovaného psychologického románu Josefa Kopty, představitele legionářské literatury, a předělávka Rovenského a Svitákova filmu z roku 1937 ukázkovým příkladem._____ Přestože se jedná o nejlepší Renčův film, nejsem si jistý, komu je vůbec určen a kdo z diváků může (d)occenit, nakolik důsledně je adaptace románu z 20. let a předělávka filmu z 30. natočena za užití formálních prvků oněch dob. Téměř neexistující práce s hloubkou ostrosti, snímání v polocelcích v několikasekundových záběrech, nadužívaním flashbacků motivovaných nájezdem na hrdinovu tvář, neustále se opakující hudební motiv a nadbytečné užití voice-overu, vypravěčská doslovnost a stylistická jednota, divadelně přepjaté herecké výkony s deklamativními dialogy... to vše se dá brát buď jako velice důmyslná nápodoba charakteristických formálních znaků filmů z 30. let, nebo jako rušivá nepatřičnost, která dává za pravdu těm obviňující HLÍDAČE Č. 47 z televiznosti._____ Osobně mám ale problém s tím, že Filip Renč nedovede natočit povedený žánrový film, protože z muzikálu mu vzejde výborná vizuální složka, která je zajímavější a poutavějśí než ta hudební, z romantické komedie pro ženy mu vyjde misogynní a hloupá podívaná a z dobrodružné akce na vodě nechtěně (?) vtipný hixploitation bez akčních scén. Jeho nejnovější počin je tak psychologickým dramatem, ve kterém po psychologii není stopy, protože postavy nejsou dostatečně prokreslené, jejich motivace jsou jednorozměrné a povrchní, a na drama chybí nosný konflikt a jeho pořádnější propracování. Ale oceňuji, že neustále zkouší nové věci a čeří vody české kinematografie.(2.12.2008)
-
tron
„Hlupáku. Bojovat. POŘÁD jenom bojovat.“ Karel Roden je jeden z najlepších žijúcich českých hercov; stačí mu stáť v zábere a je skvelý, vôbec sa nečudujem, že padol do oka zahraničným skúseným filmárom (Guillermo del Toro) – herci ako on ani nemusia hrať a už hrajú a zároveň sa režírujú, čo tiež nie je pre režisérov zaťažujúca okolnosť. Takisto Renč je dobrý, má na konte JAZDU, REQUIEM ZA BÁBIKU i mojich obľúbených REBELOV. Režíroval bohužiaľ aj čudné NA VLASTNÉ DOBRODRUŽSTVO – a bohužiaľ HLÍDAČ Č. 47 v mojich očiach patrí na tento čln. Rodenovi pasívne postavy nepristanú (čo ale nič nemení na tom, že Josef Douša bude asi vnímaný ako jedna z jeho najlepších postáv), Siposová je pred kamerou afektovaná kačica a za kamerou ani vedieť nechcem. Jiráček, no, ťažko povedať, negatívne postavy asi nemajú práve dvakrát ohromovať sympatickosťou, ale jeho je taká veľká, že ani vo vojne sa také možno nevyskytujú, je extrémne odporná a divák stratí čoskoro trpezlivosť nielen s ňou, ale aj s rozčuľujúco neakčným Rodenom. Je tu toho priveľa, od nevery po lásku, cez sexom posadnutého farára cez vojnu, od ja neviem čoho po ja neviem čo. Nebyť Rodena, snáď ešte lepšieho (!) Vladimíra Dlouhého, zimnej výpravy a hŕstky scénok („zdravotná komisia“), bola by to slabota.(27.5.2011)
-
Jossie
Jedna * za Rodena a ta druhá za Dlouhého. Zbytek hereckého osazenstva za nic nestál, nevěřila jsem nikomu ani slovo, prostřihy do války vypadaly velmi násilně zasazené, hudba mě vyloženě rušila, režisérské berličky typu - povídám si sám se sebou, aby hloupý divák pochopil, o co jde, mě vyloženě vytáčely...popravdě jsem to dokoukala do konce jen kvůli Rodenovi a Dlouhému.(13.9.2010)
-
igi B.
Ach jo. Ano, >fotografie< poutavá, pěkně nasnímáno, žádný problém, to bych snad i ryze za řemeslo čtyři hvězdy dal! Ale jen pěkná kvazimoderní klipová kamera nedělá film! Protože zbytek je želbohu (když už tam ten kostel musel být - viz níže...) zase jen tušašsky typické blábolící přehrávání a deklamování hlášek dle vypoceného scénária s nadužíváním grimas a trhavých pohybů coby hereckým projevem našich chudožniků a... A prosím - to se ptám rejžisejra - co to je za debilní klišé, že strojvůdce vidící na kolejích ležící postavu houká a houká a nebrzdí a vlak pak klidně jede dál? Tak s tím se běžte pane Renč vycpat, jestli jste chtěl natočit >dobrý< realistický film. Ano, tahle provařená kravina běžně užívaná u odpadové produkce rádobynapínavých béčkových akčních sraček všelijaké provenience mě už v úvodu filmu rozladila tak, že pak už samozřejmě jeden jenom hledá mouchy. K tomu divný zvuk, kdy má člověk zvláště v dialozích pocit, jako by se díval na předabovaný film a víc už zase škoda slov... °-/ . . . Jo, jednooký hluchý(;o) hlídač, hrající si na velké umění mal(omocn)ými prostředky mezi slepými ajcnčudláky. A k tomu vespod taková ta >pěkná< hudba s neoriginálním motivem, piánkem se nic nezkazí, že - a víc už zase nic... Nemá to cenu... - - - P.S. A sakryš - to se odehrávalo někde za polárním kruhem, že na paňmamince nic a v zimě počala a hnedle ještě v zimě porodila? Nebo šlo o nějakou >uměleckou< zkratku coby zrychlený televizácký těhotenství? Nebo zase nějakej ten scénáristicko-režijní zkrat? Svatá prostoto! A kde je teda žánr sci-fi komedie? - - - P.P.S. A ta modlidba (...ve scéně z kostela k závěru) zní ve skutečnosti "In nomine patris et filii et spiritus sancti", ten váš "...fílius...sanktus..." (a dokonce dvakrát!! - žádný přebrept!) si nechte pro ošpiritovaný televizácký sanktusáky! . . . Fakt přemýšlím, je-li Renč jen takové hloupé protekční jelito, nebo opravdový pisskulturní ignorant a debil. Zdejší bezmyšlenkovitě nevnímající a povrchně adorující stádo jakbysmet... Amen! - - - - - (Poprvé viděno 7.2.2012 na >vyhlídané tv č.1< , hodnocení 5910., komentář zde jako č. 4(2)7. - 7.2.2012)(7.2.2012)
-
canakja
Od sekalových dob první trochu slušnej film český produkce. Renčovi se tu ponurou atmosféru sice nepovedlo vystihnout úplně tip ťop a navíc může děkovat všem bohům za rodenovu účast, přesto mě potěšil. Film o tom, co se stane, když se vztahem znuděná a nenaplněná ženština octne na vesnici, kde je aspoň jeden statnej jinoch. Pro výpravčího doušu štěstí v neštěstí - mohlo jich bejt třeba deset. Film bohužel končí "hepáčem", ale to nevadí (SPOILER lepší by bylo, kdyby vraha nedopadli a ten se uhnízdil v posteli svého předchůdce /SPOILER). Válečný výjevy a doušeho samomluva mi přišly trochu navíc, jeho hluchota zas trochu nevyužitá; ferda je vcelku hnusnej, čímž svůj špatnej výkon jakžtakž kompenzuje(26.12.2009)
-
molotov
Příjemné překvapení a rozhodně ne ztracená hodina a půl. Každopádně nic moc veselého, rodiče na to asi čtyřikrát jako na Mamma Miu nepůjdou, ale jednou by se jim to asi líbilo. Scény z války jsou slušný, sice nijak originální, ale svůj účel plní. Téměř celý film nonstop hraje hudba a pořád sněží. Je fajn, když má český film konečně nějakou stylizaci, kterou drží celou stopáž. Co se týče příběhu, tak je strašně poznat, že jde o zpracování románu. Dialogy naštěstí nešumí papírem tak často, jak je u českých filmů zvykem. Nejhůř je na tom postava hrobníka, která mi celou dobu přišla taková divná. Film ovšem stojí a padá na výkonu Rodena, který je skvělý. Zhruba v polovině jsem si říkal, že byl děj potřeboval trochu nakopnout a taky se tak stane, když hlavní hrdina začne předstírat hluchotu, přestože už slyší. Od té chvíle na mě film působil mnohem víc. Sečteno a podtrženo dobrý film, který rozhodně patří mezi ty nejlepší letos u nás natočené.(21.11.2008)
-
Darren
Z jednoho z mých nejočekávanějších českých filmů z poslední doby se vyklubalo možná vůbec to největší utrpení. Nevydržel jsem to do konce, to se přiznávám hned na začátku, ale to, co trio Renč, Jiráček, Siposová předvádělo, se prostě vydržet nedalo. Pan Renč si o sobě zjevně moc myslí, natočit film z prostředí horské odlehlé vesnice z počátku 20. století videoklipovým stylem je vážně na facku, natočit to ještě tak nabubřele cool (rádoby), pak už rovnou na pěst. A ti dva neherci prostě neumí hrát. V tomhle filmu to umí vlastně jediný Roden, chudák.(14.10.2009)
-
Morien
Copak nemám právo prožít věci jako všichni ostatní? Mezi českými filmy poslední doby věc, kterou nemůžu shodit se stolu se slovy další! Z kina jsem odcházela poměrně uchvácena, nicméně po nastudování knižní předlohy mé nadšení ochladlo. Došlo ke zlimonádovění celého příběhu a také k podstatné změně pointy. Ne že by ovšem poselství knihy nějak ovlivňovalo kvalitu filmu, to ne, nicméně film možná právě kvůli tomu vyznívá trochu banálněji a tuctověji, což jsem věděla i bez znalosti předlohy, ale neuměla jsem si říct proč. Příběh manželské (ne)věry by mohl být i naléhavější než tohle. Roden a Dlouhý jsou dobří herci, Siposová a Jiráček jsou pohlední lidé, u tohoto rozvržení bohužel zůstává. Samozřejmě bych to brala raději tak, aby byli míň manekýni a víc herci.(14.1.2009)
-
TheRaven
První polovina filmu pro mě byla jen těžko stravitelná, ale přibližně v polovině nastává jistý zvrat, od kterého se celý děj začíná jevit mnohem sympatičtěji a až překvapivě příjemně, takže nebýt té nudné úvodné sekvence, hodnotil bych lépe. Dalším problémem byla silná nepřesvědčivost mnoha postav, až na Rodena a Dlouhého, samozřejmě. Na dobrém dojmu nepřidala ani nějaká ta logická chybka, ale to se prostě stane. Na druhou stranu, abych jen nekritizoval, musím ocenit Renčovo zaměření na různé detaily, hlavně v pozadí, které snad dodají filmu trochu na symbolice. (FNR Písek 2009)(9.8.2009)
-
Bebacek
Herci nejsou špatní, ale celé je to takové přepjaté. Především ten konec je nesnesitelně patetický. A ta hudba...kdyby se na ni Renč vykašlal, udělal by líp. Syrovost by Hlídačovi sekla mnohem víc. Takto je to takové melodramatické rozjímání postrádající psychologickou hloubku. Slabší průměr, ale Vánoce se blíží, tak budu hodná.(16.12.2008)
-
Fr
Milostivý Bože, netrestej mě víc, než trestáš jiné. A dej mi sílu, abych svůj trest unesl..... Příběh o lásce a zradě připomíná staré filmy pro pamětníky. Lidé tam často měli tragické osudy. Já ty filmy neměl rád! Tohle není příběh pro mě (ani tu knihu bych dobrovolně nečetl). Jinak se domnívám, že F.Renč odvyprávěl to co chtěl, herci odehráli co měli. VLASTNÍ OSUD NEZABIJEŠ! Howgh. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **(7.2.2010)
-
castor
Píše se rok 1920 a na české straně Krušných hor se píše jeden na první pohled zajímavý příběh. Jenže to by Filip Renč nemohl v některých momentech zklamat. Třeba v otravné doslovnosti, podivně zvolené hudbě nebo ve výběru herců. Zatímco výborní a poctiví Vladimír Dlouhý a Karel Roden coby těžce zkoušený člověk jsou svými zarputilými výkony jednoznačnou ozdobou režisérova asi dosud nejambicióznějšího snímku, další herce nedokáže vyburcovat k zajímavějšímu podání. Přitom Lucia Siposová a Václav Jiráček hrají tak důležité role, důvěru nejen divákovu ale jednoznačně zklamali. Samotné postavy někdy jednají zcela nepochopitelně, což by v celkovém vyznění nemuselo tak vadit, kdyby.. Kdyby Renč dokázal pořádně dramatizovat a poskládat příběh do srozumitelné formy. Nosnost příběhu pak jednoznačně ruší válečné epizodky, kterých měl režisér zřejmě dostatek a chtěl je jakkoliv do příběhu napasovat. Ono celé je to tak trochu nevyvážené. Je sice hezké okouzlovat se padajícími vločkami a nebát se balancování na hraně patosu, jenže to by se nemohlo kašlat na příběh. Nicméně je potřeba zmínit, že právě výborná výtvarná stránka ovládá většinu filmu a veškerá ladění do zimních barev je moc příjemné na oko.(14.9.2010)
