Veřejní nepřátelé

[imdb: 7.4/10] | me: Výborné obsadenie, dobrý motiv, ... ale predsa nie je to úplne ono. Prečo ? Film by mal mať vlastne všetko ... a vlastne aj má, ale spôsob vykresľovania niektorých momentov a scén ako keby sa zrazu nehodil do celkoveho kontextu filmu. V istých momentoch je film silný a výborný a z ničoho nič sa vyskytne scéna v ktorej niečo ako keby nebolo ok,... ako keby zlyhala logika. Našťastie takýchto momentov nie je veľa. Avšak prechody v rámci deja bývajú trošku zdlhavé (ako keby nepodstatné). No zrazu príde sekvencia nabitých momentov, pričom každá má svoju hĺbku a strháva pozornosť a človek rýchlo zabúda na to nevýrazne. Naštastie, posledná tretina filmu sa už nesie v silnej dynamickej atmosfére a tak film zanecháva príjemný pocit - hlavne vďaka Deepovi (What keeps you up in the night Mr. Dillinger? Coffee ... :)) Mohol to byť však nezabudnuteľný film,... potenciál tam bol. Škoda, že sa tak úplne nastalo. (19.10.2009)

Netradičně natočená gangsterka, především v tom, jakým způsobem se jí (i díky digitální kameře) daří odosobňovat dění na plátně a důsledně bránit divákovi, aby začal výrazněji sympatizovat s tou či onou stranou konfliktu. Jednotlivé vedlejší postavy jsou pouhými figurkami na šachovnici, jejichž účast v přestřelce je redukována na záblesk z Tommy Gunu a následná smrt ponechána bez povšimnutí. A protože Dillinger nemá čas se za mrtvými příliš ohlížet, nečiní tak ani divák. Že je hlavní postava lidovým hrdinou se dozvíme spíše z Deppovy tváře sebevědomého grázlíka, než aby nám Mann strkal pod nos důkazy o jeho popularitě. A když se pro to rozhodne, udělá to nenásilně. Dillinger není supermanem, kterým bychom se toužili stát; naopak on sám se před našimi zraky nechává okouzlovat smyšlenými filmovými postavami a dobovými písničkami. My jsme především zvyklí sledovat hrdiny, kteří tyto příběhy svými činy tvoří a umění ovlivňují; tady se nám dostává důkazu, že se nejedná pouze o jednosměrku. //Vtipné je, že celý obraz mafie, jak ho líčí třeba Kmotr, oblečením počínaje a manýry gangsterů konče, je neodpovídající a ve skutečnosti byl inspirací pro reálné zločince, kteří tento způsob vystupování až na základě zhlédnutí takových filmů začali napodobovat.// (21.10.2009)

Americká odpověď na francouzskýho veřejnýho nepřítele nebyla zrovna moc důrazná. Michale Mann v podstatě upřednostnil reálnost před zběsilýma honičkama, přestřelkama a akcí a to mě osobně moc nesedělo a na konci až skoro zklamalo, jakým způsobem byl Deppovi zatnut tipec. Celý to je navíc snímaný takovou divnou ruční kamerou, která to dělá ne dravější, ale spíš nepřehlednější. Co se týká herců, tak tam žádnej problém neni, obě hlavní hvězdy skvelý a ostatní se tam tak nějak furt střídaj, neni to moc přehledný, ale nevadí to. Celkově to nebylo špatný, ale čekal sem víc (21.07.2009)

Miami Vice nasadilo laťku zatraceně vysoko a bylo jasné, že se mistr nejspíš nepřekoná, smutné je, že se jí svým novým filmem ani nepřiblížil. Veřejní nepřátelé jsou dlouzí, až na drobné momenty ale poněkud chladní. Dobová atmosféra nefunguje, postavy nejsou zajímavé a jsou si podobné, takže se hrozně pletou a za zmínku tak stojí opravdu jen Johnny Depp, slaďounká Marion a čas od času zajímavá hudba (i tu ale umí Mann použít lépe). Digitální kamera mi nevadila, kouzelné obrazy, které by si zasloužily vytípat, vytisknout a rozsvěsit po stěnách ale ve filmu nehledejte. Potěší několik scének typu "čekání na červené", "procházka po policejní kanceláři", nebo finální scéna před kinem. Poslední slova filmu mě ale dojala, to zase jo... (25.08.2009)

Tak jsem byl zase jednou na jiném filmu než většina tady.. Jeden ze symbolů zločinu 20.století John Dillinger potvrdil starou známou pravdu, že kriminálníkem se člověk stane většinou až v kriminále a ačkoliv řádil se svou bandou bankovních lupičů jen něco málo přes rok, nesmazatelně se zapsal do americké historie. Mann si v rámci dramatizace několik věcí přikrášlil a pár lidi nechal zemřít o něco dříve než hlavního hrdinu, ale vše slouží pro dobro příběhu a já musím ocenit režisérův smysl pro perfekcionismus v detailech a taky ho definitivně korunovat na filmového Krále pouličních přestřelek. Digitální kamera mě normálně nechává chladným, ale tady se ten "home video look" snoubený se zvukem náramně vyjímal, především u zcela realistického gunfightu u lesní chaty. Zastanu se Balea, který jakožto cílevědomý agent přesvědčivě postupuje k cíli a svého partu se zhostil se ctí a potřebně chladnou nečitelností. Stejně zaujala i zelená guma z Avataru Stephen Lang v roli speciálního agenta Winsteada a hlavně - bylo hezké zase jednou vidět skvěle hrajícího Johnnyho bez nánosu bledých líčidel.. Některé ptáčky prostě nejde držet v klecích. Bye-bye, Blackbird… (03.03.2010)