Obsahy(1)
HAPRDÁNS neboli Hamlet princ dánský ve zkratce, Nedivadlo, 1980
„Najednou jsem měl před sebou Ivana Vyskočila mnohem vážnějšího, apelativního provokatéra,“ píše o dojmu z Vyskočilovy inscenace jeho dlouholetý spolupracovník, dramaturg, překladatel a nyní děkan DAMU Jan Hančil (jeho CAUSA IVAN VYSKOČIL vychází v Reflexu č. 26/2008). „Hravost zůstala, ale zároveň sebou materiál přinášel mnoho temných tónů, při kterých běhal mráz po zádech ... ... Jedinečný divadelní zážitek dělalo z představení také promyšlené a funkční střídání rolí, využití osobnostního potenciálu protagonistů a sevřená struktura. Přes avizovanou podobu seminárního cvičení měl právě Haprdáns v repertoáru Nedivadla nejblíže divadlu jako inscenaci, a to k divadlu brechtovskému, hravě didaktickému, politickému.“ (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Hamlet z kuchyně, a to doslova! Jednotlivé postavy této tragédie zde hrají kvedlačka, vařečka, cedník, a podobně. Je to dobré komediální divadelní představení, jenom asi nejsem cílová skupina. Viděl jsem záznam dlouhý dvě hodiny. Podle některých komentářů zdejších 90 minut je délka záznamu představení, které vyšlo na DVD a bude to asi sestřihané. Já viděl záznam celé dvouhodinové verze představení a přesto jsem se nenudil. Humor je tu lehce inteligentní a zároveň lehce infantilní, prostě Ivan Vyskočil. Některé manželské konfrontace v královské rodině jsou krásně roztomilé a ze života. ()
Když vidím naprosto bezchybný výkon Vlasty Špicnerové, říkám si, jaká je škoda, že tuhle skvělou herečku režiséři přehlíželi - tedy s čestnou výjimkou Věry Chytilové (Faunovo velmi pozdní odpoledne); těch pár dalších filmů, ve kterých se mihla, bohužel nestojí za zmínku. -------- V titulcích pořadu uvedeno: název Haprdáns neboli Hamlet princ dánský, ve zkratce; režie Jiří Věrčák; divadelní režie Ivan Vyskočil. ()
Divadlo pro (nebojte, i jen částečné:)) intelektuály se smyslem pro humor. Je radost sledovat Ivana Vyskočila, jednoho z nejzajímavějších lidí české divadelní scény, v akci. Ocituje prameny, ktereého ho inspirovaly, přehraje s Vlastou Špicnerovou pro osvěžení Hamleta s kuchynským nádobím a pak už se pustí do své zmodernizované verze, ve které nezapře svoji původní profesi psychologa. Vyskočil si hraje se slovy, tak jak to umí (viz literární tvorba Malý Alenáš nebo Ivan Vyskočil a jiné povídky), pouští se skvělých monologů, mezi obrazy vysvětluje, koulí očima, pobíhá kolem stolu a u toho všeho se potí jako prase:) Celou dobu je tahle hra vtipná, originální a duchaplná. Nic pro Troškaře. Vyskočil se nádherně si rozumí se Špicnerovou, Vyskočilová je tu pak už jen do počtu a dokonce trochu ruší. ()
Většina adaptací Shakespearových her trpí nadměrnou úctou ke klasice, tesá se v nich mramor a ozývá se květnatá mluva. Existuje početná skupina diváků, která je přesvědčena, že jedině takhle je to správně. Pro ně Haprdáns opravdu není. Ocení ho ale ti, co mají rádi ironii, sarkasmus, nadsázku, hru se slovíčky a jejich významy. Kdokoliv z takhle naladěných lidí si Haprdánse coby ujetou verzi Hamleta báječně užije. Osobně mám navíc pocit, že Vyskočilova verze je mnohem blíž tomu, co se mohlo na dánském dvoře skutečně odehrát. Ivan Vyskočil coby znalec lidské duše oloupal patos, romantiku a vznešené ideály. Zbyl jenom lidský fundament a technologie moci, která se vlastně v průběhu staletí moc nemění. Haprdáns si narozdíl od klasického Hamleta vystačí jen s naprostým minimem mrtvol. To, co v politice a v lidských dějinách vítězí, se obvykle považuje za pravdu a vítězi tentokrát stačilo opravdu málo. Celkový dojem: 85 %. ()
Zde prosím pozor! . . . Pokud se hovoří o zde prezentovaném (a hodnoceném-?) televizním záznamu divadelního představení z roku 1988 (vydaném nyní na dvd - X krát divadlo - coby příloha časopisu Reflex), tak režii měl Jiří Věrčák. Ivan Vyskočil (samozřejmě skvělý solitér!) je (pouze ;-) režisérem (sobě ;-)) vlastní divadelní hry... - - - - - (Viděno kdysi dávno v ČST, (ne)komentář zde jako první - 26.6.2008) ()
Reklama