Piráti na vlnách

"How about it then?" Lepšie finále než v Titanicu :-) Z filmu, konkrétne z toho, nakoľko sa venuje ktorým postavám, je cítiť, že nakrúteného materiálu bolo oveľa viac, než sa dostalo do finálneho zostrihu. To ale nič nemení na tom, že je to kúsok, pri ktorom (a s ktorého hrdinami) sa cítite úprimne príjemne. O nič iné tu nešlo a nič viac ani nepotrebujem. (19.08.2009)

Oh, baby! Yeah! Další šleh dobré nálady a vkusně servírované pozitivity od mistra Curtise. Nejpěknější kinozážitek za jánevímjakdlouho. A čert ví, kdo či co za to může... Brilantní obsazení? Velmistr americké herecké elity Philip Seymour Hoffman v roli Vévody? Kouzelně britsky uprděný ministr Kenneth Branagh a jeho nohsled Jack Davenport? Rhys Ifans jako personifikace živočišné rockové esence, legendární DJ Gavin? Aristokratický rošťák Quentin Billa Nighyho? Řada milých, malých, ale bezezbytku skvěle obsazených rolí - ajťáci Chris O'Dowd a Katherine Parkinson, Nick Frost jako Doktor Dave a v (ne)poslední řadě Bob Silver Ralpha Browna a Mark Midnight Toma Wisdoma, aneb John Lennon and Jim Morrison reincarnated? Či snad zabijačkový soundtrack, vybroušený přesně pro nás oldies nostalgiky? Nechybí skoro žádné The. The Kinks, The Who, The Hollies, The Beach Boys, The Troggs, The Tremeloes, The Moody Blues... Když si k tomu přidáte jména jako Jimi Hendrix, Cat Stevens, David Bowie či Leonard Cohen (věřím, že ve scéně se So Long, Marianne se panu režisérovi podařilo jedno z nejvtipnějších užití soundtracku v historii filmové hudby) máte před sebou soundtrack, který vám bude šít se zadnicí od začátku úvodních titulků až do chvíle, kdy zmizí ten poslední v závěrečných. Pokud jste otráveni cukrkandlovitostí mého příspěvku, vězte, že tenhle komentář píšu dobré dva týdny po návštěvě kina a zachycuje tedy můj dojem z filmu v relativně nezkreslené podobě. Mohl-li bych si dovolit být s něčím tak úplně nespokojen, byl by to konec (Vévoda) - myslím, že trochu hořkosladké příchutě na závěr by tomuhle pamlsku neuškodilo a moc pěkně by akcentovalo onu smutnou skutečnost, že tahle éra se už zkrátka opakovat nebude. 90% (07.08.2009)

║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $8,017,467║Tržby Celosvetovo $37,472,651▐ Tržby za predaj DVD v USA $1,411,136 //počet predaných kusov 76,290 ║ Po excelentnej Curtisovej Láske nebeskej je tento počin teda riadny bezduchý útlm, 3/4 filmu takmer nehybný dej, nič zvláštne sa tam neudeje, zábava klasicky Anglicky suchá, až záverom to začne mať čosi do seba ale tú nudu odohrávajúcu sa predtým to nezachráni. Richard Curtis opäť zhromaždil slušné obsadenie, len tu mu to akosi nevyšlo, škoda toto išlo mimo mňa. /40%/ (08.12.2009)

Celovečerní reklama na šedesátá léta. Komerční break však unese řádově několikaminutový tvar s výraznou pointou, dvě hodiny času ze své podstaty ale žádná reklama zaplnit neumí... Curtisův snímek jde proti samé podstatě rockové hudby. Jeho film je čiročirý pop. Ne co se týče hudebního žánru, tenhle film je naprosto vyprázdněný sémantický tvar. Bez hloubky. Ještě že je tam ta skvělá muzika... (04.12.2010)

Už chápu, proč se naprosto nepřitažlivý chlapy stávají dýdžejema rádií. Všichni je milují, i když jsou ošklivý, viď Mareš? :-) Jediný chlap na té lodi, který by stál za hřích, byl překvapivě jediný, který dýdžejem nebyl, pokud se tedy nepočítá jeho příspěvek v podání několikrát zopakovaného a zakázaného slova na „P“ v anglické verzi slova na „F“ … Je jasné, že Rádio Rock bych poslouchala nonstop a to i kdyby bylo zakázané, protože mají velice vytříbený vkus lahodící mému uchu, ale s provozovateli tohoto rádia bych měla menší problém… Ač pan Curtis podal slušnou zábavu s několika dobrými vtipy, bohužel pokulhával s dějem a charaktery hvězdného obsazení, což mě donutilo vidět na filmu chyby. Přes to všechno mě ani trochu nemrzí ty dvě hodiny strávené na této lodi s nepotopitelnou posádkou, které můžu doporučit a už se těším až DVD zapluje do mé sbírky… Díky jednomu Ježíškovi :-* (29.12.2009)