Piráti na vlnách

Film z lásky a pro radost... nic víc a nic míň. Curtis víceméně kašle na postavy, jejich motivace atd... místo toho předkládá vcelku nesourodou sestavu scének, které nejsou třeskutě vtipné, ani romantické, ale přesto baví natolik, aby těch 130 minut v kině uběhlo bez nutkání koukat na hodinky. Sám jsem se na ně podíval dvakrát. Poprvé v polovině, kdy jsem čekal výraznější zvrat v linii soupeření s vládním kabinetem a podruhé při přetaženém Titanic-like finále, jemuž se sice s trochou vůle daří dolovat emoce, ale ve světle Lásky nebeské jde přece jen o lehký ústupek. 7/10 s tím, že jsem se dobře bavil... ale než jít znova do kina, to radši věnuji čas parádnímu soundtracku. Beztak mám pocit, že film vznikl jen kvůli těm písničkám. (23.07.2009)

Spíš než-li jako celistvý film bych to viděl na slepenec scének, s hodně kolísavou mírou vtipu. Ve škatulce scénáristy Curtis definuje sám sebe, ale jako režisér s nůžkami v ruce krutě přestřelil. Tuhle přehlídku výstavních exotů totiž nestíhá ani představit, natož tak rozvíjet, takže nebýt té herecké partičky, která to táhne hlavně výstředností a vlastním charismatem prohrál by na plné čáře. Udělejte z toho tříhodinový S.E. Cut a nebo rovnou šestidílnou sérii pro televize a je to za plnou, takhle zoufale znuděné dvě hodiny. (23.08.2009)

Tenhle film si měl především vybrat, jestli se chce soustředit na roztomile oplzlé (chtělo by se skoro říct prcičkovské) trable odvázané posádky, problematiku pirátských stanic a vládního boje proti nim, nebo na samotnou hudební složku. Možná, že pod taktovkou jiného režiséra by se propojení všech vrstev zdařilo, Curtis se ale především v druhé polovině začíná opakovat a únavnými skoky pomalu směřuje do patetického cíle. Stěží průměr. A to mám sám djskou minulost a vinyly zbožňuju. (27.08.2009)

Našlápnutá jízda se sympaticky uťápnutými postavami, hýřením bizarních nápadů a všestranným optimismem, potažmo lásce k hudbě, jež se s přehledem přenášejí i na diváka? Nepochybně, ale nikoliv v úplně konzistentní zaručené podobě. I přes stopáž, přesahující dvě hodiny, se totiž netvoří jakýkoliv styčný bod „příběhu“ (ten výchozí funguje pouze jako odrazový můstek) a v důsledku přemíry elánu, hudebních koláží a palubních skopičin se leckdy zapomíná na to nejdůležitější – postavy (nakousnutí a následné odplivnutí, ústící v nedořečenost, zdaleka neplatí jen o nich). Piráti na vlnách tak bezvadně fungují coby extravagancí napěchovaná estráda, jako ucelená crazy komedie s přesnou vypointovaností (running) gagů, gradací a vývojem často politováníhodných postav magorů, jenž si nelze neoblíbit (ale kvůli zmíněnému ani výrazně zamilovat), trošku drhne. 7/10 (44. MFF KV - 11.7.08) (22.07.2009)

Dosť som bol zvedavý na "Pirátov na vlanách". Námet o rockových rebeloch, ktorí šírili túto dravú muziku, v časoch jej zrodu, so svojej lode zakotvenej na otvorenom mori po celej Británii prostredníctvom pirátskeho rozhlasového vysielania som nadšene privítal. V žilách mi koluje rock´n´roll. Ale moje nadšenie veľmi rýchle opadlo. Zhliadol som totiž desnú koprodukčnú skomoleninu o bande špinavých dýdžejov, ktorí slopú, berú drogy, vedú nablblé debaty o sexe alebo sa prípadne bavia rôznymi vulgarizmami. Režia je nudná a herci hnusní. Nepáčilo sa mi to. ** (01.01.2010)