Alois Nebel

Film je rozhodně zajímavý v kontextu české kinematografie, ale podle mého názoru absolutně nemá šanci uspět v celosvětové konkurenci. Za jedno ta animovaná forma není tak invenční, jak by se mohlo zdát, například režisér Linklater ve svých filmech "A Scanner Darkly" a "Waking Life" využívá rotoskopii za určitým účelem (psychedelické vize a nejistota, snový svět, kde vše a nic je skutečné), stejným způsobem animovaný Nebel pro mě tento přesah postrádá. A za druhé, téma a příběh není tak zřejmý a univerzální, jako třeba v Ostře sledovaných vlacích (onehdy jsem četla, že to někdo přirovnával). Nepojednává nic obecného, spíš se tak nějak noří do nitra jednotlivce - což teda není nic špatného, to vůbec nechci říct - ale kdybych si třeba měla hrát na vědmu a odhadovat oscarové výsledky (na kterých svět nestojí, protože Američané nemají patent na rozum a na vkus, ač se tak tváří), tak bych řekla, že Nebelovi chybí nějaká silná věc, která by mu naháněla výrazné plusové body. Ačkoliv dešťový závěr mě docela pohltil a čím víc nad filmem přemýšlím, tím víc mě asi baví. Ale pořád si stojím za tím, že je to průměrný snímek. (04.10.2011)

8.30 – míchaná vajíčka se slaninou, toast, pomerančový juice, 10.30- (bílý) jogurt s ovocem, müsli, zelený čaj, 12.30- hovězí vývar s pečivem, špagety aglio olio, 3dcl bílého vína (vody), 14.00- jablečný štrúdl se šlehačkou a skořicí, preso, 16.00 mozzarella s rajčaty, popř. šopský salát, voda (jemně) perlivá, 18.30- pečené koleno, křen, hořčice, čerstvé pečivo, točené pivo (3x), proloženo medovými žebry popř. tataráčkem, 22.00- šťopička tulamorky na ledu, doutník…. Co se tím snažím naznačit? Každý máme nějaké ty svoje li(sla)bůstky, přičemž někoho uklidňuje čtení si v jízdním řádu, jiný se uklidňuje při soustu dobrého jídla a hltu kvalitního moku. A byť ty moje jsou na hony vzdáleny těm A. Nebela, v zásadě mám pro ně(j) plné pochopení. S jedním osobním dovětkem k filmu samotnému. Přestože jsem se nejvíce těšil na samotnou netradiční animovanou stránku, je to právě ONA....... a nikoliv (drtivou zdejší většinou nemilosrdně rozcupovaný scénář, který je všechno možné jen ne doslovný, pouze nastiňuje, mnohé se odehrává v jemných náznacích a (skrytých) odkazech (ostatně ne vždy se nejvíce sdělí (planým) tlacháním, ale umět (druhému) naslouchat je skutečné umění), což mnohé (zvyklé na „vedení za ručičku“) může mírně řečeno jemně rozladit), přesto (i) dokážu pochopit výtky typu, že mnohé události a motivy (v) chování jednotlivých akterů by si zasloužili více rozepsat, než v pouhých minutových (resp. sec) náznacích,..... KTERÁ mi brání udělit snímku vyšší hodnocení. Přiznávám ovšem, to je věc osobního vkusu. Přesto si neodpustím poznámku (i vzhledem k velmi zajímavému hereckému obsazení) já bych (v tomto případě a ve světle zdejší zkušenosti) dal jednoznačně přednost klasické hrané verzi. Nebudu chodit okolo (lejna) po špičkách a řeknu to na plnou hubu. Sterilní rotoskopie (možná) zcela nezabíjí snímek a dovedu i pochopit, že v dosti momentech slouží jako (ná)pomocná berlička příběhu (zejména atmosféry, která by se těžko jiným způsobem přenášela, takže bych i dokázal pochopit (přijmout) kombinaci obého, nicméně zcela bez jakýchkoliv pochyb se zde vytrácí geniální minimalismus drtivé většiny herců, což je věc (zjištění) krajně nešťastn(á)é, neopomenuvší a neodpustiteln(á)é Stejně jako si troufám jednoznačně tvrdit, že česky (ne)mluvící, (ne)myslící, (ne)chápající dějinné souvislosti) publikum (ne)může snímek zákonitě plně (d)ocenit. To ovšem již není naše (divákova) starost. 73% (29.05.2012)

NĚMÝ BYL SÁM. VRÁTIL SE, ABY SE POMSTIL..... /// No tak vono dohromady není vo čem vyprávět. V hlavní roli animace a roztaženej, krátkej jednoduchej příběh, jehož unylý tempo se postupně stává votravným. Tolik úsilí, kvůli takový kravině! Za pomocí černý, bílí a šedý barvy říct, že minulost si hajzla najde i v takový prdeli, jako je Bílý Potok, s mezipřistáním na pražským ,,Hlaváku“ a vekslem s Rusákama. Ale furt si říkám ,,hmm, nápad zajímavej, technická dokonalost, atmosféra plná Krobotova hlasu...... a pak přijde konec, pointa žádná a já řvu ,,VRÁTIT VSTUPNÝ!“ Aha....no tak nic. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Komiks tvůrců Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka číst nebudu. 2.) Jsem starej nádražák. 3.) Jsem starej estébák. 4.) Jsem starej. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.04.2012)

Nic pro velké fandy vyprávění, protože tady skoro žádné není, ale na tom film ani vlastně není postaven. Matně načrtnuté postavy, jejichž často kritizovaná motivace opravdu není lehce rozpoznatelná, volně prostupují dějem - několik styčných nás doprovází během celého filmu, mnoho jiných příběh bez většího vysvětlování opouští. Ta hlavní Aloise Nebela zažívá chmurný a tísnivý podzim roku ‘89 kdesi v Jeseníkách konfrontována s vlastními, velmi mlhavými vzpomínkami na rok ‘45, jímž přikládá větší důležitost, než by možná měla. Nebel (a nejen on) vlastně ustrnul v bezčasí socialismu narušeného jen dějinnými událostmi roku ‘89 a postupným (a narozdíl od roku ‘45 poklidným) odsunem sovětských vojsk. Vnitřní klid přitom nacházel v rituálním stereotypu čtení jízdních řádů. Oba zmíněné, pro dějiny československého národa výjimečně důležité roky v podstatě rámují výhradně atmosferickou, vizuálně vycizelovanou podívanou, která je na české poměry pozoruhodná, leč na ty evropské vcelku průměrná. Slabé 4*. (17.11.2014)

Atmosféra, na které Alois Nebel údajně staví, mne obešla velkým obloukem - ano, mlhy, deště a lesy tam mají hezké, s příslibem něčeho zajímavého uvnitř, žel zůstává jen u toho příslibu - a všechno ostatní mě už spíš štvalo. Utahané, na 80 minut neuvěřitelně rozvláčné, přes minimum slov stále plné banalit, bez pořádné kostry i vnitřností. Aloisovi by dle mého zkrátka více slušelo přízvisko Öde. (29.10.2012)