Jezero smrti

Svůj účel plní tohle hixploitation dobře - vzplanete u něj spravedlivým hněvem vůči hnusným buranským dětským (!) záporákům a zato, co provedli slušným středostavovským hrdinům z města, jim budete přát co nejbolestivější smrt (dalece přesahující přiměřený trest). Taky si budete klást otázku, co byste v té které situaci udělali vy, zanadáváte si nato, jak jsme vykastrovaní civilizací a jací jsou ti dnešní fakani malí zmrdi a zatrne vám při pár chuťovkách (mučení Stevea). Ale hlavně, hlavně se narozdíl od řady podobných titulů (HOSTEL, WOLFCREEK), nebudete ani na chvíli nudit, byť konec na můj vkus poněkud vyšuměl. (02.02.2009)

Ostrované vrací úder frantíkům, kteří na poli exploitation v poslední době neměli konkurenci. Děje se tak v tradičních kulisách hlubokého lesa, kam si vyrazí mladý pár na romantický víkend, přičemž neterorizuje upocený buran, nýbrž parta nevychovaných spratků. Děj podle jasného mustru narušuje několik působivých zlomů, výborná dvojice hrdinů, zvrácený šéf party s visáží hokejisty Jiřího Hudlera a hlavně neskutečný závěr, který celou beznaděj posouvá ještě dále. Některé momenty (trn, hrátky s ohněm, závěr) mě nutí jít na plný počet, ale mírná pachuť z mixu Frontiére(s) a Ils mě drží na čtyřce, byť hodně razantní. Jen tak dále! (04.01.2009)

Prej zabili půlku štábu....bastardi. A víte co? Já bych se tomu ani nedivil, ty kluci byli ještě něco víc než na vodstřel, a věřím, že si to neříkám jenom já, ale tohle bylo fakt hodně přehnaný, ale popravdě taky dost realistický. Možná hodně o náhodě, jenže taky o smůle, protože co se mi během filmu dělo, to nedokážu ani já sám popsat. Tak cca od půlky filmu jsem čekal na závěr jak na smilování, proč? Protože to bylo hodně přehnané. Hodně v ději sehrála náhoda, která takhle po hromadě se nestane snad nikomu, ale budiž, měl jsem toho docela plný zuby, jestli něco je hrozný, může být ještě horší, a přesně to je cíl tohoto filmu, horší může být ještě horší a to ještě horší, a tak dále. Nedokážu popsat atmosféru filmu, ta mi zas tak zázračná nepřišla, ale samotné role mi přišli hodně děsivé, čekal jsem cokoliv, ale tohle skutečně ne. Až do samotné chvíle, kdy se to opravdu rozjelo jsem čekal cokoliv, ale tohle? Krom toho, že tenhle horor je především hodně přehnanej, nerealistickej ukrývá v sobě jednu velkou pravdu a upozornění, čímž vlastně ukazuje možné i když právě nereálné dopady. No, i když možné je opravdu cokoliv. Po tomhle filmu opravdu jo. Řekl bych, že jako horor si svůj účel splnil, sice ho splnil jinak, než bych očekával, ale přece ho splnil. (26.01.2009)

Ze zacatku jsem moc nechapal, co tu ma bejt tak vyjimecnyho, klasicka situace, par lidi v lese, tentokrat navic jen dva, takze jsem necekal ani zadny velky vyvrazdovani, ale nekdy po pulhodine zacne jizda, ktera skonci az s koncem filmu. Navic tu je naprosto perfektni zaporak, coz se opravdu jen tak nevidi, aby nekoho nahanela parta deti, i kdyz je fakt, ze tu je klasicka situace s sefem party a ostatnim se do toho moc nechce. Jenze krome tohohle se film muze pochlubit naprosto spickovou brutalitou, ktera navic vypada realisticky a je to proste masakr a pak pride paradni konec. A navic tu jsou i slusny herci. Neco takovyhleho by americani asi nenatocili. Ale na druhou stranu , ze bych se nejak bal, to se rict neda, nejakou mrazivou atmosferu to moc nema a napinavy to je jen misty, ale i tak jsem si to maximalne uzil. (23.01.2009)

Děkuji Jamesi Watkinsi, píši si další důvod, proč nejezdit stanovat k jezeru!! Budu upřímná, k tomuhle závěru jsem dospěla až když jsem konečně (na třetí pokus) film dokoukala do konce. Protože jak bývá hororovým zvykem, postavy jednají bez špetky rozumu a pud sebezáchovy jim taky nic neříká (možná jim křivdím, až se dostanu do nějaké situace, kdy mi půjde o život a přežiji, dám Vám vědět, zda je takové jednání normální). Ale tady se to dá i omluvit, kdo by se dětí bál, že? (evidentně nikdy nebyli v ČR) Při prvním střetu s těmi grázlíky bych chlapečkovi ukázala, co si myslím o tom jeho nářadíčku a poté bych sebrala dementního přítele a jela pryč, ale jak by řekla moje maminka: „Je to přeci film. Herci hrají, co mají na papíře. Nemůžou za to, že má papír trhliny.“ A tak se tam objevuje ještě několik situací, z kterých zůstává rozum stát. Jenže jako by pan scénárista tušil a z ničeho nic mě uzemní několika scénami, kdy jsem konečně začala terorizovaný litovat. Udělala se mi lehce nevolno a dokonce filmu se mi v hlavě opakovala věta: „Toto se už bohužel neděje jenom ve filmu.“ Takže přiznávám, že Jezero smrti má své temné stránky, které posouvají můj pohled na horory o stupínek výš :o) (07.06.2010)