Vražda

Opět musim konstatovat, že Skandinávci opravdu umí! Po delší době zas koukám na nějakej seriál, kde se nemůžu dočkat dalšího dílu :-). Výživná krimi-politická zápletka, velesympatická vyšetřovatelka, novej kolega, velkej prostor pro pozůstalé a zajímavá atmosféra. Vlastně ( evidentně ne náhodou ) naposledy mě takhle bavil Wallender, ikdyž ten koncept je trochu jinej. Jsem rád, že tohle vidim dřív než americkou kopii ( která je tu příznačně lépe hodnocena ). Po třech dílech dávám ****, ale jestli to udrží "drajv" a konec nebude úplně pitomej, bude to na max. .... Tak konec úplně pitomej nebyl ( ikdyž jsem čekal víc ) a protože cca 3, 4 díly před tim poslednim byly doost dobrý, zvedám skutečně na slabších *****. (21.01.2013)

Úvodem bych chtěl poznamenat, že můj komentář možná nebude zase až tak zcela objektivní, nicméně to mi vůbec nebrání k tomu, abych dal plný počet a zařadil tenhle seriál do mojí topky. Jistě, je zde možná celkem hodně podezřelých, pro někoho až příliš, možná by nevadilo seriál o pár dílů zkrátit, ale tohle jsou pro mě všechno naprosto nepodstatné a zanedbatelné detaily. Vůbec, osobně se mně neustále nacházení nových možných pachatelů líbilo, přišlo mě takové lidské, s tím, že i v policii jsou lidé, kteří dělají chyby, jako v každém jiném zaměstnání. Dále už žádné nedostatky nevidím. Ať už to byl naprosto bezchybný dabing, skvěle udělaný konec a nebo třeba výběr herců. Jak Sofie, v roli policejní komisařky, tak Lars v roli komunálního politika a nebo namátkou Bjarne v roli truchlícího otce, tihle všichni herci byli velmi dobří a to jsem vybral jenom zlomek. Do Zločinu jsem se opravdu zakousl na začátku a abych byl upřímný, nepustil jsem ho zcela ani na konci a už se nemůžu dočkat, až začnu s druhou a pak se třetí sérií. (29.06.2014)

"Průběžně mě informujte." Až doteď jsem nechápal, co k nám mráz se severu přináší tak úctyhodného (viděl jsem dvě verze Mužů, co nenávidí ženy a četl jednoho Nesboa), ale tenhle hřebíček uhodil přesně na moji hlavičku. Zločin jako psychologický rozbor příčin, následků, falešných stop a ztráty cenného, to vše se nepohybuje ve vakuu, takže sledujeme i dánskou společnost - s vírou, politikou a multikulturalismem a nejzakousnutější policistkou široko daleko. K tomu poslouchám typický soundtrack, nechávám se unášet na rychlém tempu vyprávění a cítím se jako před deseti lety, kdy jsem seriály vyloženě sosal. A zajímavé je zjištění, že na americkém remaku si udělal jméno autor ceněného Temného případu. Megaspokojenost. (27.02.2015)

Dost průměrné. Jednak je to neskutečně protahované, protože 10 dílů by bylo až až - zvraty v ději a při vyšetřování byly už tak postavené na hlavu, že skutečně, jak píše v komentáři Marigold, už jen chybělo zatýkání mezi členy natáčecího štábu. Druhak bylo chování postav mnohdy až idiotské a scénárista s dramaturgem museli být sťatí. Přesto to mělo i světlé chvilky, jen díky tomu se to dosápalo na celé tři hvězdičky. S jistotou ale budu tvrdit, že na Forbrydelsen II a III už koukat a ztrácet tím tak čas nebudu. (07.09.2013)

Na dánský Zločin jsem poprvé narazil ve dvou pochvalných textech Jana Čulíka coby editora internetových Britských listů, kde se rozplýval nad kvalitami špičkového seriálu, který údajně představuje úplně novou úroveň seriálové tvorby. Duševní pochody intelektuálů bývají nevyzpytatelné, a tak jsem tuto informaci bral s rezervou, protože její autor nedávno dokázal pochválit Bastardy, jeden z největších průšvihů české kinematografie posledních let. Příznivé bylo ale i hodnocení na CSFD (byť s nízkým počtem hodnotících). Nakonec jsem tedy Zločin prubnul, ale ani po čtyřech dílech mi není jasné, v čem spočívá proklamovaná výjimečnost seriálu, protože před mýma očima se odvíjela celkem stardardní televizní detektivka neúměrně rozdělená do 20 dílů, na které nemám trpělivost ani chuť. Pokud kdysi David Lynch natočil Městečko Twin Peaks, o pátrání po pachateli konkrétního zločinu mu vlastně nešlo a divácká přitažlivost spočívala na hypnotické atmosféře a fascinujících proměnlivých charakterech. Dvacet hodin života strávit sledování vyšetřování jediného kriminálního případu je nad mé síly i přes sympatickou vyšetřovatelku a charisma Larse Mikkelsena coby ambiciozního hráče na politickém kolbišti. Mám totiž pocit, že sledování jediného dílu Breaking Bad mi přináší díky lepšímu uchopení a vývoji postav větší uspokojení než čtyři hodiny strávené v přítomnosti těchto Skandinávců. Stephen King tvrdí, že netrpělivý čtenář, který si odskočí na závěr knihy, aby se předčasně dozvěděl pointu, páchá ten nejhorší literární zločin. Já se dopustil podobného hříchu, když jsem si po čtvrtém díle odhadl potenciálního vraha a poté zjistil, že jsem se vážně strefil - což sice možná svědčí o mé genialitě, ale spíš o tom, že přes svoji pověst je Zločin na můj vkus příliš předvídatelný. V tomto případě se nicméně vzdám hvězdičkového a procentuálního hodnocení... (13.02.2013)