500 dní se Summer

Znáte ten pocit? Ten pocit, že celý svět si tančí společně s vámi? Ten pocit, že ta holka od vedle je ta pravá? Ten pocit, kdy chcete utéct před celým světem? Ten pocit, kdy nálepky či vztahy vám střihají křídla? Ten pocit, že konec se nemůže nikdy změnit v začátek něčeho nového? Ten pocit, kdy vzpomínky jsou jako opium? Ten pocit, že jste uvízli v pasti života a jediného člověka, který se vám to snažil říct, jste nakonec nenáviděli? Ten pocit, že druhého nemůžete milovat ani by jste se rozkrájeli? A znáte ten pocit, kdy se díváte na film a víte, že je to jeden z těch mála jedinečných filmů, kterému se podařilo všechny ty pocity vměstnat do své stopáže? No, znáte ten pocit? (01.12.2009)

"Ak sa Tom niečo naučil, tak že prostej svetskej události nemožno pripisovať nebytočnú dôležisoť. Súhra náhod. To je to, čím to všetko je." Veľká pravda a argumentom budiž každá jedna minúta so Summer (aspoň v hlave). Kto zažil, nemôže ísť pod 4*. A ano, Levitt a Deschanel minimálne na hrad. 90% (14.02.2010)

Růže jdou rudé, fialky modré... jdi do hajzlu děvko. I po druhém a ještě intenzivnějším shlédnutí mám se Summer stále pár nedorozumění. Ať se snažím sebevíc, tak tomu nedokáži přijít na kloub. Souhrn několika věcí, co jsem si z filmu odnesl, ale absolutně netuším, jestli mám nebo nemám pravdu. Sakra. 1. Špatně jsem pochopil 500 Dní se Summer, což ale nedává smysl, když jsem si to nehorázně užil, takže to mohu rovnou zavrhnout. 2. Špatně jsem pochopil Absolventa a nebo jsem přeci jen možná nepochopil dobře počínání Summer... Proč to sem vůbec pletu? 3. Holky jsou mrchy, ale stejně je milujeme nade všechno ostatní a jsme ochotni jim odpustit cokoliv (téměř... Heleno, you bitch). Pak je tu ale taky možnost, že přeci jen do ženského světa nevidím a ve skutečnosti je to úplně jinak! 4. Ten film je jako lék a to mi asi nikdo nerozmluví. Vidět to po rozchodu, tak by to určitě pomohlo a usnadnilo průběh následujících Dnů. Bohužel, díky tomu má snímek i svou stinnou stránku, jako třeba že... 5. Po filmu si člověk může hodně uvědomit a vykašlat se na partnerku/a, protože zkrátka život je svině a on/ona to do té doby neviděl/a. Výsledek? Jsem z toho na větvi (toho stromu nalevo od počtu dní). Zmítá mnou minimálně 500 různorodých pocitů a ani jeden z nich nedokáži určit. Jistě ale vím, že na tohle fenomenální dílo jsem čekal celý život! (23.11.2009)

„Na svete sú dva druhy ľudí... Muži a ženy.“ Takéto dobré filmy by som mohol/vedel/chcel pozerať každý deň. Ani neviem, či ma viac potešila skvelá „technická stránka“ (rozdelenie plátna, hraný film plynulo prejdúci do kresleného, melodráma do muzikálu), v romantických filmoch nečasté (ale niečo by sa našlo) „rozdelenie síl“ (chlapec zodpovedný, dievča nie) alebo prirodzené herecké výkony. Zooey Deschanelová je „len“ veľmi dobrá, ale to, čo predvádza konečne pre dobro veci/divákovo skrotený pošuk Joseph Gordon-Levitt („Takí normálni mimozemšťania“, HALLOWEEN: H20, RANA ISTOTY, POČIATOK), je sila, pretože obyčajnosť zvládnu zahrať len herci, ktorí sa dokážu VEĽMI krotiť a nepreháňať. Pôsobivé, milé, hravé, smiešne, svieže, rozkošné, smutné, smutné hlavne – ale s pár milimetrami ďalšej nádeje do dňa s číslom 501. KEĎ HARRY STRETOL SALLY pre divákov, narodených povedzme po roku 1990. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (23.12.2010)

Taková sonda do jednoho vztahu a jeho vývoje od počátku až do jeho konce, celý je to vyprávěný ohromně zajímavě a nápaditě a hlavně na tom se film snaží stavět, sice sem teda trochu postrádal smysl příběhu, ale některý pasáže byly tak geniální a originální (rozpůlení obrazovky a sledování očekávanýho vývoje a reality zároveň), že pod 4* nemůžu jít, i když první polovina mě moc nenadchla. (05.11.2009)