Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Král Přemysl Otakar II. se navzdory slibu nemůže zúčastnit zásnub Beneše z Dubé a Ludmily z Vartemberka, které mají zažehnat vleklé spory mezi dvěma mocnými rody na severu Čech. Vyšle proto svého vyšetřovatele a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu jako svého zástupce. Cestou Oldřich se svým panošem a pomocníkem Otou narazí na stopy přepadení a objeví mrtvoly kupce a jeho vozky. Zatímco Oldřich pokračuje v cestě, velitele Diviše a Otu vyšle po stopách lapků, kteří kočár přepadli. Marktvart z Vartemberka a jeho syn Marek hosta přivítají, netají se však nelibostí nad tím, že nepřijel král osobně. Ota s Divišem objeví stopy, které spojují přepadení kupce s hradem Vartemberků. Při večeři obviní loutnista Arnošt purkrabího Jošta z pokusu o znásilnění jeho dívky a ještě téhož večera je Jošt zavražděn. Beneš obviní ze zločinu Arnošta, Oldřich však trvá na důkladném vyšetřování a pustí se s Otou do pátrání. Téže noci však dojde k další vraždě, jejíž obětí se stane hradní pán Markvart z Vartemberka. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (347)

Aknah 

všechny recenze uživatele

Tolik českých herců v jednom filmu jsem snad ještě neviděla, ale to, bohužel film neudrželo. Nebylo to špatné, jenže díky stopáži filmu a častému stříhání scén se jen těžko hledají nějaké herecké výkony, i přesto, že jsou tu výrazné tváře. Dost mi řešení vraždy připomnělo Jméno Růže, jako zkouška pytle hozeného z okna. Zápletka byla celkem zajímavá, kdo za to mohl, bylo ale předvídatelné. Celý film držel především obličej Karla Rodena. Film měl ale pomalé tempo, tudíž tím ztrácel na kouzlu. ()

Webb 

všechny recenze uživatele

V porovnání s jiným historickým filmem z našich končin (napadají mě Bathory) se jedná o určité zlepšení hlavně co se týče scénáristické části, která je ale i tak slabá. I když Bathory zbytečně spolkli tunu peněz, výsledek vypadá na ztvárnění jen o trochu lépe než nízkorozpočtový Jménem krále, které je ale lépe obsazené se svými lepšími hereckými výkony. Kriminální námět má zajímavější, je i lépe podaný, navíc tady nebijí do očí žádné moderní vynálezy a to se počítá. Celkově jsem tady tolik netrpěl jako u Bathory a můžu říct, že se tento nový film velice blízko přiblížil k průměru. Dobrý český historický film jsem ale žádný neviděl a zatím je v nedohlednu. 40% ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Úvodní scény filmu mne neskutečně vyděsily. Jen si to představte - David Matásek, tedy postava velitele Diviše, kterou hraje, najde čepici v trávě a usoudí z toho, že kolem projel vůz těžce naložený zbožím. V lese pak objeví skupina kolem Oldřicha z Chlumu mrtvolu a Matásek, vlastně Diviš, z toho usoudí, že vůz odtáhli k Lipé. Takové deduktivní schopnosti by Sherlocka položily na lopatky. Ještě že o Oldřichovi a Divišovi nikdy neslyšel... Oldřich zastupuje krále na chystaných zásnubách, kde se mají propojit dva klany severních Čech - cestou však objeví zavražděné kupce, na hradě pak dojde k dalším dvěma vraždám. A je na Oldřichovi a jeho důvtipu (a pomocnících), aby vše vypátrali. Naštěstí krátce po onom děsivém úvodu se film dostane do určitých sympatických kolejí - příjezd na hrad (úžasně využitý Točník), přivítání, hostina, reálné interiéry i exteriéry, slušné nasvícení i kamera, to vše oplývá jakýmsi vnitřním kouzlem, návratem do "zlatých časů", čemuž přispívá i hnědé ladění obrazu. Kdyby film stál jedině na těchto atributech, sklidil by nejvyšší počet hodnocení, protože výprava a postavy v pozadí jsou výborně skloubené. Posléze však začne kamera haprovat a být nevýrazná - sice ctí zlatý řez, ale taky řeže hlavy a nedokáže si poradit s akcí v prostoru, aby vynikla a nebyla zahlcena vedlejšími obrazovými motivy. Střih kameře rozhodně také nepomáhá, některé střihy jsou rozhodně podivné, buď brzy, nebo později uplatněné, než by tomu dění v obraze odpovídalo. Nutno říci, že i výběr herců (s výjimkou Markéty Hrubešové) se velice vydařil - Karel Roden se svým zasmušilým pohledem a přesně-třídenním strništěm utáhne hodně a působí velice charismaticky. Jan Dolanský a David Matásek jako jeho společníci působí rovněž uvolněně a jako že si roli užívají, jejich herecký projev patří po Rodenovi k tomu nejlepšímu ve filmu. Plus uměřené herectví Kláry Issové, která svoji postavu ztvárnila skutečně uvěřitelně a bez velkých patetických gest. Pak však přicházejí další herci, kteří sice typově jsou dobře vybraní, ale nedokázali se zbavit právě onoho okázalého patetismu, který může fungovat v nekonečném televizním seriálu, ale na plátně působí směšně, zvláště ve vypjatých scénách. Neubránil se tomu můj oblíbenec Jirka Dvořák v úvodní miniroličce krále Přemysla Otakara II., Jan Kanyza, Martin Štěpánek, David Prachař byl zcela tragický, Miloš Vávra jako purkrabí Jošt, bohužel ani Lukáš Vaculík, který vše vsadil na své krásné modré oči (ať žije Hugh Grant)... Někde mezi osciluje role na prosťáčka v podání Saši Rašilova a hospodská Sandry Pogodové, zcela tragická je služtička jakési Evy Ujfaluši, která se snaží na rozdíl od Vacuílka ohromit ještě obrovskýma kozama, a pak již zmíněná Markéta Hrubešová, které její prohlášení ve filmu věřím asi stejně, jako když v Tescoma s chutí tvrdí, jak úžasný recept dnes budeme vařit. Její pokusy hrát obličejem jsou opravdu tragické - buď jsou přehnané, jako na rytířském turnaji, nebo křečovité, jako třeba když se modlí u těla zesnulého manžela. Ale popravdě - někdy jsem si říkal, že to snad ani není neumětelstvím herců, jako těmi strašnými dialogy, které byli nuceni odříkávat. Přitom příběh je tak řiďoučký a od začátku jasný, že vlastně celých 74 minut není o co hrát! Všem je nám jasné, kdo je vrah, s lehčím zapojením mozku i přijdete na to, jak se dalo dostat ze zamčené místnosti, víme, jak jsou rozhozené vztahy navenek i skrytě, takže závěrečný soud a odhalení jsou takové nijaké. Vlastně celý film je v podstatě bez napětí. Tam, kde by napínavý být mohl - falešně obviněný hráč na loutnu se musí skrývat - je vše rychle zameteno pod stůl, aby se divák snad nedej Bože o něho nestrachoval. Netuším, nakolik za tu plytkost může Vlastimil Vondruška, autor knižní předlohy (a dalších knih ze série o Oldřichovi z Chlumu) a scénáře. Možná by filmu pomohl dramaturg, který by tlačil na klikatější způsoby vyprávění, větší tajuplnost a dokonce i pár žánrových obrázků, které by umocnily atmosféru místa a doby. Podobně selhává i hudba, jež se snaží o určitou majestátnost, ale osciluje mezi keltskými motivy a středověkými poutními písněmi (ještě že producenti - Tři bratři - nedali takový prostor Traxlerům jako v jejich filmu O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli), sem tam se nesměle pouští do mnišských chorálů, které by se sem však ale hodily ze všeho nejvíc a klidně se mohlo v této oblasti přitlačit na pilu. Celkově nejde o špatný počin, má hodně náběhů do skutečně kvalitního díla, ale žel jenom náběhů - skřípe v oblasti plytkého scénáře, některých nevěrohodných hereckých výkonů, lepšího prokreslení postav i prostředí, hudby, jež by příběh umocnila (jen vzpomeňte na Jméno růže nebo rovněž z televizní produkce na seriál o bratru Cadfaelovi!). A protože jde o žánrový film, je mi to osobně líto několikanásob, neb po českých žánrových filmech volám už dvacet let. () (méně) (více)

Arachneuss 

všechny recenze uživatele

Ultra-stylový plakát... a to je asi tak vše. Jménem krále bych si bez problémů dokázal představit jako televizní minisérii, kde ostřílený Roden cestuje mezi tuzemskými hrady 13. století, řeší na první pohled zapeklité vraždy či hádanky, na konci každého dílo odhalí pravdu ve stylu Hercule Poirota a viníka odsoudí k trestu smrti. V takovémto případě bych se nebál Nikolaevovo nejnovější dílo ocenit velmi nadprůměrně. Bohužel se jedná o film, který se ještě navíc úplnou náhodou dostal do kin, kde jsem jej naneštěstí (já se opravdu těšil) neměl možnost shlédnout. Zápletka je až moc přímočará, rozpočet na pořádnou výpravu nulový a díky otřesně krátké stopáži nedostanou herci (vyjma Rodena) dostatek prostoru, tudíž jakákoliv šance o vytvoření si k jejich postavám vztah je mizivá. Jménem Krále pouze potvrzuje pravidlo, že historické žánr je v současné české kinematografii mrtvá záležitost. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Případy bratra Cadfaela potkávají světskou realitu "železného a zlatého" věku českého království - a odehrávají se samozřejmě mezi šlechtou, protože kdo by se díval na příběhy bezprávné chudiny;) Není to kombinace špatná, bohužel došlo ke katastrofálnímu omylu ve formě, která byla příběhu Oldřicha Z Chlumu odkudsi shora (nebo lépe řečeno zpoza peněz) přidělena. Už stěží hodinu a čtvrt dlouhá stopáž signalizuje, že nejde o plnohodnotný celovečerní film, a výprava, práce s kamerou atd. tento dojem jen dotvrzují. Je škoda, že si zodpovědní neuvědomili limity svých možností, protože jako televizní seriál by byly příhody spravedlivého sympaťáka Oldřicha z Chlumu, královského vyslance, dohližitele, koronera a kdovíkoho ještě, příjemným zpestřením programové skladby. Jenže toho se díky neodvratitelnému neúspěchu bohužel nedočkáme, a tak se diváci mohli v nejhorším případě za multiplexových 170,- Kč dívat na to, jak se mezi sebou šlechta třináctého století přetahovala o moc, jaké zájmy byly ve hře, a jak se kdysi praktikovala kriminalistika. Z posledně uvedeného je vám asi zřejmé, že Jménem Krále je na průměrného diváka cílená a scénáristicky dosti prostá záležitost, která stojí skutečně jen na hereckých výkonech. A ani v tomto ohledu nejde o špičkové dílo, jen o slušně odvedenou práci. 60%, a to jenom proto, že jsem film viděl tam, kam patří, tj. v televizi a zadarmo;) ()

Galerie (34)

Zajímavosti (9)

  • Hlavní postava filmu Oldřich z Chlumu je literární fikce autora a nikdy nebyl správcem na Bezdězu. (Mytologie)
  • V německé distribuci byl film uveden pod názvem "Knights of Blood", v překladu "Rytíři krve". Velkým písmem je na plakátu uveden Karel Roden. Ten se však ve filmu ve zbroji vůbec neukáže, takže na obalu lze vidět postavu Davida Matáska s digitálně doplněným zakrvaveným mečem. Postava je doplněna velkou skupinou bojujících rytířů před hradem a dále fotografiemi rytířů na koních v plátových zbrojích. (p3tris)
  • Autor předlohy Vlastimil Vondruška nebyl spokojen s hradem Točník jakožto s filmovou lokalitou, neboť byl vystavěn později, než je rok, ve kterém se příběh odehrává. Producentům navrhoval jiné hrady, ovšem nebyl vyslyšen, neboť Točník je blízko Prahy, což bylo vyhovující pro filmový štáb. (JT19)

Související novinky

Zemřel herec Martin Štěpánek

Zemřel herec Martin Štěpánek

16.09.2010

Narodil se jako nejstarší syn z druhého manželství herce Zdeňka Štěpánka. V mládí k herectví neinklinoval a v nultém ročníku se připravoval na studium medicíny. Odtud ale nakonec přešel na DAMU. Od… (více)

Reklama

Reklama