Sociální síť

Jak mi Fincher přijde preciznější, tak mi přijde prázdnější. Už brzy bude nejspíš úplně nejpreciznější a zároveň nejprázdnější. On odchod z kina s pocitem: "Hm, tak mistr vzal zakázku a zpracoval ji poctivě," nesvědčí moc ani o poskytnuté zábavě, natož případné transcendenci. Nejde o filmovou exhibici, ale exhibicionismus. Social Network představuje geniální lidi od počítačů jako dokonale naplňující prototyp nerda, tedy člověka s nulovou sociální inteligencí, kterého nic od počítače nedostane, s tou výjimkou, že mnohem více chlastají a šukají. Mohou sebevědomě a nabubřele žvanit (zdejší Zuckerbeg) nebo být zajíkavě plyšoví (zdejší Saverin - a je jedno, že neprogramuje). Na Harvardu vůbec, zdá se, studuje pouze banda fetujících, mrdajících, chlastajících géniů, kteří pohrdají obyčejným člověkem, leč vymetou každý komín s pěkným okolím - ovšem ta necitlivá banda v mžiku i přes přeplněný společenský život podlehne kouzlu fejsbůku. Obzvláště zrůdným způsobem jsou tu zobrazeny ženy, jež nejsou než kurvy provlhlé od toho, jak si do vagíny neustále strkají jeho "peníze" a "úspěch". S výjimkou Eriky, která má nadzjevně ztělesňovat tu zdravou, nám normálním vlastní opravdovost. Tak se pěkně poplácejme po ramenou a řekněme si: "No jóó, oni jsou možná geniální a mají prachy, ale my jsme stejně lepší jako lidi. Taky šťastnější." Když se to pěkně ozvučí, ohudbí, jezdí se kamerou semhletámhle, hlavně svižně, což se řekne i v střižně a: "Staccatózně žvaň a mel, Zuckereisenbergu!" toto letí, jéje, viďte? Tohle nepovažuji za generační ani žádnou jinou výpověď, ale za podbízivost. *** hvězdy, páč jsem to Fincherovi první půlku filmu žral i s navijákem a teprv pak se udice přetrhla. (02.11.2010)

Představte si ještě ukecanější Zodiac naplněný čistě informačními dialogy, ale bez jakéhokoli napětí a místo sklepní scény dilema „přidá si mě/nepřidá?“. Přesně to je „Facebook“. Všem, kdo tak nadšeně slintají nad „vynikajícím generačním filmem“, bych ráda připomněla dvě věci: a) „Facebook“ není o současné generaci mladých, ale o současné generaci yuppies a b) o těchto lidech natočil Roger Avary v roce 2002 nepřekonatelnou výpověď jménem Pravidla vášně, jež se ve srovnání s „Facebookem“ honosí třemi výhodami: není nudná jako aktualizace facebookové zdi, arogantní sociopati jsou tu výrazně lepší a funkčnější a nakonec má ten film i o čem vyprávět a co říct. „Facebook“ není výpovědí o této generaci, ale jejím produktem a jako takový silně připomíná Ellisova Viktora a jeho výlet po Evropě: I no longer know who I am and I feel like a ghost of a total stranger. (01.11.2010)

Social Network není pouze film o vzniku Facebooku, není to ani film o tom, jak se Mark Zuckerberg stal nejmladším miliardářem všech dob. Bohužel ale ani o tom, jak nás sociální sítě v dnešní době odcizují. Je to vyprávění o osobě Marka Zuckerberga mapující pár let kolem vzniku Facebooku, nezaujatě ukazující na to, jak je dnes snadné přijít o soukromí a o také tom, že lidi jsou svině. Nabité třeskutými dialogy, které proletují takovou rychlostí, že je napoprvé nemáte šanci pobrat ani z poloviny a pokud nemluvíte opravdu hodně dobře anglicky, titulky rozhodně přečíst nestihnete. Žádná z replik nešustí papírem, jsou vtipné, přesné a trefné. Mezi postavami bohužel ale těžko najdete někoho, s kým byste mohli sympatizovat. Zpočátku film trochu svádí oblíbit si geniálního Marka, jenže to je v podstatě hajzlík a ani mezi jeho kamarády nenajdete nikoho alespoň trochu víc sympatického. Nejlepší postavou, nečekaně výborně zahranou Justinem Timberlakem (chlapec by se měl vykašlat na zpívání a začít hrát), je zakladatel Napsteru Sean Parker, z něhož jediného srší emoce na všechny strany. Přes veškerou technickou dokonalost (kamera, hudba, perfektní střih) ale filmu něco chybí k tomu, aby se vyrovnal starším Fincherovým věcem a navíc se nemůžu zbavit dojmu, že to prostě za pár let bude jen "ten film o fejsbůku", na který si moc lidí nevzpomene a kterému hlavně tak trochu chybí srdce. (03.11.2010)

perfektní film, skvěle zrežírován, minimálně na oscarovou nominaci hlavních aktérů zahrán, a hlavně taky napsán. Prostě sem se cítil strašně skvěle hned po úvodní scéně, kde bylo jasně cítit jak dokonalý scénář bude. Na některé scény jsem zíral s otevřenými ústy, prostě sem nevěřil tomu, že i takhle relativně "nudný" film s nudným tématem mně dostane, ale mistr Fincher to znovu zvládl. SAmozřejmě nic zas tak jiného jako Klub nečekejte, ale stále je to vysoký nadprůměr, který by se měl stát pro dnešní tupou mládež povinným. Aby když už celé hodiny jsou na tom podělaném Facebooku viděli, jak to vlastně začalo. Úžasné, a abych nezapomněl ta hudba to samozřejmě taky skvěle doplňuje a bez ní by pár scén nemělo tak dobrou atmosféru, zůstalo by "jen" dechberoucí hraní, úžasná technická stránka a dialogy, které na sebe navazují v absolutně propracovaném sledu a hlavně mají smysl i když často je řeč o věcech, které normálnímu člověku nic neříkaj. PS: Mohl by mi vysvětlit, co měla znamenat ta scéna závodu v Londýně? Nějak mi do celkového vyznění filmu vůbec nepasovala. Ale byla skvělá :) Tenhle film rozhodně uvidím ještě mnohokrát. 95% (02.11.2010)

Pro mě je těžké se na film dívat z pohledu nezaujatého diváka, když jsem měl možnost seznámit se s Markem Zuckerbergem osobně. Takže to vezmu pouze z řemeslného hlediska. David Fincher nepřekvapil (pro mě bohužel) a odvedl prvotřídní práci, která se nějak nepřevyšuje nad ostatními jeho filmy. Díky dobře napsanému scénáři tu máme dvě linie. Jedna z "přitomnosti" a druhá z dob, které předcházeli právě k té přítomné situaci. Film obsahuje vše, co správný příběh obsahovat má a tím si zaslouží plný počet hvězd. A však pro mě to není film roku. (13.11.2010)