Sociální síť

Mistrovské dílo, které zraje s každým opakovaným shlédnutím. Geniálně zrežírováno, Reznorem invenčně ohudebněno, perfektně nastříháno, s bezchybným castingem. Především - pro mě do této doby neznámý - Andrew Garfield mě nadchnul svým mistrovským herectvím (velká naděje pro příštího Spider-Mana), ale lehce autistický talentovaný asociál Jesse Eisenberg za ním nijak nezaostává, tady věřím v obou případech, že minimálně oscarové nominace jsou jisté. Každá doba měl svůj významný film, který jí charakterizoval, šel na dřeň její podstaty a stal se nadčasovým. Fincherovo dílo takovým filmem - v dnešní době rozmachu informačních technologií a nebojácného podnikání mladé generace - je také. (15.01.2011)

Ze začátku filmu mě dost štvaly ultrarychlé dialogy a z nich vyplívající zrychlené titulky, které jsem skoro nestíhal číst. Pak si na ně moje oči zvykly a já si mohl plně vychutnat kvalitně natočený snímek o vůbec nejaktuálnějším fenoménu, ačkoliv pozornost byla soustředěna hlavně na soudní spor. Jinak překvapil mě Justin Timberlake vůči kterému jsem měl před zhlédnutím předsudky jako vůči herci a pak se mi moc líbil výmluvný konec, jenž krásně uzavřel toto velmi zajímavé životopisné drama. Po průměrném Zodiacovi a Podivuhodném případu Benjamina Buttona to vidím konečně zase na 4*, dobrá práce Davide. (31.03.2011)

Rozmach ksichtovníku je živoucím důkazem, že občas z hovna bič upleteš a ještě s ním pořádně zapráskáš. Když se to dokáže prodat, jde kritika stranou. Totéž ovšem platí i o člověku, který takovým bičem mrská. Když už tu užívám tento příměr, neodolám to říct na plnou hubu. Z hovna jsi a v hovno se obrátíš, bez ohledu na miliardy. Koukám, že koncentrace trusového výrazu příliš narostla, rozředíme to proto novou emisí, kde se vyjádříme k filmu jako takovému. Sevřené vyprávění, důraz na herectví a naprostá jistota výrazu. Fincherův perfekcionismus opět sklízí úspěch, po poměrně slabém (ne filmařsky) Benjaminu Buttonovi tak divák dostává další filmovou lahůdku. Film je přesvědčivá studie charakteru, netroufám si ovšem říct, jestli je Zuckberg prototypem uživatele, který sice neumí jednat s lidmi tváří v tvář, ale svůj profil updatuje. Během filmu mě napadlo srovnání Zuckberga s jiným výrazným jedincem, Larry Flyntem. Oba se výrazně zapsali do svého oboru, ale kde je Larry Flynt až překvapivě sympatickým člověkem neodtrženým od reality, je Zuckberg výrazně inteligentní, leč uzavřená a nepříjemná entita (byť občas vyplodí dokonalý postřeh). (02.11.2010)

Nelíbí se mi, že v Hollywoodu mají všeobecně známou krizi a velká režisérská jména pak točí filmy o tom, co je v současnosti in a v módě za tím účelem, že to v současné době plno lidí zaujme a donutí je jít do kina. Taky je ale pravda, že tenhle film zase tolik o Facebooku není, jako o samotném životním příběhu dvou kamarádů, kterým se to všecko trošku zesere, až se začnou soudit. Tenhle film má ale hnedka daleko víc problémů. Třeba mi vadilo i to, že tam herci mluví hrozně rychle, což jsem pak zjistil, je způsobený tím, že scénář byl obrovskej a režisér jim řek, ať to trošku zrychlí, jinak diváci zůstanou v kině přes tři hodiny. Ve výsledku mě ale mrzí, že tak velký režisér, kterým David Fincher, skutečně je, se zahazuje s takovými filmy, které podle mě v budoucnu nebudou mít co říct a jsou takovým hypem současnosti. Nehledě na to, že jeho dalším filmem bude remake. The Social Network je ale pořád velice zajímavý, stojí za pozornost a je třeba se na něj koukat od začátku do konce na plno, protože obsahuje plno zajímavých a důležitých informací, potřebných pro samotný filmový výsledek. Možná právě proto je film tak dobře hodnocený. Pořád ale nechápu, proč to tu lidé tak vysoko hodnotí, když se přitom všeobecně ví, že film samotný tolik podle pravdy není. Teď je otázka, jestli je film víc o skutečnosti jednoho mladýho kluka, co během týdne dokázal nemožný, nebo o fikci, kterou si vymysleli scénáristi v Hollywoodu, aby vytěžili co nejvíce ze současně nejpopulárnější internetové stránky na světě... (28.11.2010)

Unesený nejsem, ale jedna věc se mi na filmu líbila - svým pojetím je totálně "anti-facebook", když klade důraz na "hmotnost" filmového jazyka, na precizní výstavbu dialogů a i rychlé kombinování časoprostorových rovin. Díky tomu působí jako zaujatá, ale s odstupem činěná výpověď o jednom sociálním fenoménu, o skupině lidí, kteří dnes utváří společnost stejně výrazně jako státní aparáty. Časté srovnání s "There Will Be Blood" beru, i když tady Fincher na celé čáře prohrává. Zuckerberg a Plainview jsou postavy společné svou vášní pro prchavou esenci, ale v tomto ohledu dokázal PTA sestoupit mnohem hlouběji než David, který jako by byl občas okouzlený povrchním kouzlení (např. závody veslic, esteticky strhující, ale jaksi mimo koncept) a především limitovaný tím, že Sorkin z pochopitelných důvodů nemůže být v Markově psychologii až tak kontroverzní. Chtě nechtě tak motivace pro celý sociální experiment vyznívá přeci jen dost konstruovaně. Jinak ale všechna čest - na to, že jsem dvě hodiny sledoval lidi, jimž nerozumím a jimiž svým způsobem pohrdám, jsem se výtečně bavil a mnohé pochopil. A bez skrupulí říkám: Zuckerberg je možná podivný hajzlík, ale rozhodně velký frajer. Svou asociálností vystihl něco, co je v lidské psýché a společnosti přítomné od pradávna. (30.10.2010)