Odcházení

Odcházení jsem chtěl viděl od první chvíle, co jsem se dozvěděl, že ho Havel plánuje natočit. Už tehdy jsem tušil, že to nebude film pro většinové publikum. Osobně se o něm snažím nějak přemýšlet ještě po týdnu, co jsem ho viděl. Už dlouho jsem totiž asi nenarazil na tak složitý a mnohovrstevnatý film, nad kterým je nutné přemýšlet, a ideálně na něj jít do kina znovu. Kvůli své interpretační mnohoznačnosti a neuchopitelnosti se pravděpodobně nenajdou dva diváci, kteří by si film vyložili stejným způsobem. Při sledování Odcházení se mi na mysl nejvíc dralo srovnání s filmem Kočka na rozpálené plechové střeše z r. 1958. Oba filmy jsou natočeny podle divadelní předlohy, oba dodržují jednotu místa a děje a oba se točí kolem starého muže, který opouští své impérium (na smrt nemocný velký táta vs. vysloužily kancléř). Oba končí v podstatě optimisticky a oba se mi velmi líbily. Uvážím-li, že typický český důchodce v 74 letech chodí tak maximálně po doktorech nebo nákupech, o to více musím ocenit, že se Havel v tomto věku posadil do režisérského křesla a natočil se svými přáteli film o tom, jak by podle něj měla vypadat interpretace jeho Odcházení. Za sebe dávám plný počet - za vytříbenou vizuální stránku, "retro absurdní" poetiku, odvahu jít do toho, a konečně i pro sympatie, jež k Havlově osobě chovám. (18.04.2011)

Překvapivě zjišťuji, že Havel je o poznání lepším estetikem i filmařem, než byl politikem, a stokrát než spisovatelem. Povinné absurdní prvky tentokrát nijak nerozčilují, herectví Abrhámovo i mnohých dalších válcuje fakt, že ve filmu (což není překvapení) jde o hovno, a drobné cameo členů a oblíbenců početného havlovského panoptika nijak nevadí ani neuráží. Estetická mistrnost je zvlášť patrná v noční hudební scéně, tady by se možná i F. A. Brabec mohl přiučit, jak nebýt kýčovitý, ale koukatelný. Pro mě osobně příjemné překvapení, i když vidět Odcházení jednou úplně stačí. Dobrá kamera a příjemná střih. (02.10.2011)

Myslím, že jsem lecos z myšlenek pana režiséra pochopil i pochytil lecjakou narážku. Přesto jsem měl celý film pocit, že se topím. Stále jsem čekal na nějaký pevnější záchytný bod v průběhu odcházení, ale on se po celou dobu nikde neobjevil. Celé to byla taková barevná bažina myšlenek, jistého pozérství, narážek a absurdit, chvílemi balancující nevyváženě ze satiry do dramatu... Všichni zúčastnění se snažili hrát co to šlo, ale i když asi ze svých postav vydupali maximum, stále to bylo takové nijaké. Překvapila mne paní Havlová. Pana exprezidenta si vážím, ale dle mého názoru filmařina byla pro něj neznámá a hlavně hodně hluboká voda.. Na prknech by asi námět vyzněl lépe. Se vzpomínkou na pana Abrháma z jiného snímku jsem nucen konstatovat, že toto byl také svým nechtěným způsobem - Konec starých časů... Dvě hvězdy jen z úcty a za snahu. * * (03.10.2011)

Svým způsobem velice zábavná satira, která ve své panoptikální rozvernosti navazuje na formální řešení filmů Pavláskové, Brabce, Šteindlera nebo Vachlera. Unikátní svět Havlova Odcházení se stává přehlídkou figurek navzdory času, navzdory politickému zřízení a jen si dobírá vše kolem sebe. V dokonalé symbióze ale naopak překvapivě nalezneme skvělé kostýmy a příznačné herecké výkony. Solitéři sic do jednoho rámu nezapadají, leč celkový obraz je až žoviálně vtipný. (18.12.2011)

Ha! Vel! Obrovské překvapení.. po všech možných kritikách (dušujících se, že hodnotí film, ne politiku či Havla samotného) jsem na tento exprezidentův filmový debut šel s jistotou, že se bude jednat o absolutně absurdní hloupost. Vlastně jí možná i tento film je, ale zatraceně hodně mě to bavilo. :) Když pominu nefilmovost tohoto dílka (opravdu to vypadá spíš jako natočená inscenace původní hry - což si troufám tvrdit, přestože jsem ji neviděl), zůstává mi zábavná hříčka, která pravděpodobně svou drzostí rozohnila zmíněné recenzenty a kritiky. "DOST BYLO HAVLA!" :D (03.05.2011)