Sejmout zabijáka

Kdyby se pan Danny Greene stihnul ohlídnout za svým životem, než mu bouchla mafináská bomba do ksichtu, nejspíš by se nezaradoval. Přestože se tvářil jako ohromnej chlapák, férovej grázl a mafiánskej dobroděj... Ve skutečnosti nebyl víc než ubohej srab, kterej si založil kriminální živnost na terorizování poctivejch živnostníků - a aby se to nepletlo, byli to rovnou popeláři. Veškerou konkurenci likvidoval tím nejzákeřnějším způsbem, náložemi v autě - neměl ani koule někoho odprásknout z očí do meziočí. A jeho časté pěstní souboje? Ty bych osobně taky nepovažoval za nic jiného než zálibu v ubližování "bližnímu". Danny byl zkrátka špatný člověk, jehož přesvědčení o nedotknutelnosti pramenilo hlavně z faktu, že zabijáci Clevelandských taliánů byli do jednoho amatérský kopyta. Jakákoli snaha o glorifikaci takovýho sráče jde u mě absolutně mimo mísu. No, to by bylo tedy k hlavnímu hrdinovi. A teď k filmu samotnému: 30% děj, 70% kecy vo ničem. Scénárista se při psaní nejspíš levou rukou drbal na zadku a současně se palcem pravý nohy rejpal v nose, protože takovou sérii oslích můstků a nevydařených vypravěčských berlí jsem vážně hodně dlouho neviděl. Jaká byla úhola Kilmerova policajta, kromě toho, že nás svým vojsouvrem uváděl do aktuálního děje nebo se snažil přiblížit nám Dannyho nitro? Celkem: zdlouhavé, nudné, místy k neskousnutí. 30% pro tuctovku, jaká tu byla už tisíckrát, většinou v mnohem lepším podání a se sympatičejším hrdinou, kterej měl aspoň dostatek sebeúcty, aby nemlátil popeláře. (10.01.2012)

Pokud mi bylo v nejbližší době něco velmi nesympatické, pak je to "Kill the Irishman". Film na tak pomalé tempo má neuvěřitelně rychlý spád, a tak se film stává pro introverta jako jsem já (který sice pomalým snímkům holduje, ovšem spád musí mít pomalý a dávající (s)mysl), noční můrou. V čele celého "děnní" je jakýsi nesympatický zrzek, na kterého už doufám v životě nikde nenarazím a akce, která je stejně žalostná, jako tento pokus o Scorseseho mafiánský styl (který ani vyjít nemohl, nýbrž je scénář průhledný a průměrný jako prase), který po chvíli ztrácí divákův zájem. Je to hnus velebnosti! (12.09.2013)

Nepotřebuji k naplnění účelu svého pobytu na zemi žádný další mafiánský film, dokonce ani žádné gangstery a to ani ty oblečené do dresu odborů a už vůbec nechci žádnou hru na „true story". Takže z mého úhlu pohledu nakonec dopadl tento další zbytečně zfilmovaný vzestup a pád gaunera ještě docela dobře a to patrně jen díky snaze reřiséra vnutit nečítankovému hrdinovi pár lidských vlastností. (17.07.2012)

K filmům o organizovaném zločinu jsem si vytvořil poměrně hezký vztah, aniž bych věděl proč. Asi za to může lord Vetinari. Souboj italského a irského podsvětí evidentně sázel hlavně na různé výbušniny, takže si pyrotechnici zřejmě přišli na své. Snímek měl slušnou atmosféru i hvězdné herecké obsazení, ale dost mi vadil Ray Stevenson respektive jeho šílená paruka, kdykoli se objevil v záběru, vzpomněl jsem si na Terence Hilla, což mě silně rušilo. (11.03.2018)

Nemám větších výtek, akorát Danny v podání mně vůbec nesednul jako herec, nesympatie hned od začátku nevěstily nic extra, ale nakonec se to vyšplhalo díky ostatním hercům. Odneslo to tam dost aut, možná víc než lidí, ale řekla bych, že to bylo dobře i když myslím jako laik, že ty finty mohly trochu víc prostřídat. Zkrátka já se nejbližší době do Clevelandu nechystám, tak ať si to tam dají trochu do pořádku, nebo přijedu a bude zle. (20.11.2016)