Román pro muže

Obrazově povedená reklama na Tatry, u které je ale příliš cítit, že Viewegh tohle psal pro Donutila, na kterém má stát a padat celý projekt. Naštěstí tomu tak není, a větší pozornost na sebe strhává (internetová modelka a) někdejší šmudla Pauhofová, která tak podobně jako jedním filmem Zuzana Kanóczová podle hesla "cherche la femme" vizuálně válcuje scénář. Mimochodem, podobně slabomyslný, a rovněž od Viewegha. Slabinou českého filmu je často zbytečná snaha tvůrců hnát všechno co nejvíc ad absurdum, a slabinou Románu pro muže je potvrzení tohohle pravidla. Důkazem toho budiž dva jiné české filmy loňského roku, kritiky nejoceňovanější Pouta i objektivně nejlepší Občanský průkaz. (19.02.2011)

Já jsem se na tenhle film tak těšil! Výsledný dojem je ale strašně rozporuplný. Ano, bavil mě o poznání víc než jiné české filmy z poslední doby - třeba u tolik oceňované Kawasakiho růže jsem usínal nudou, kdežto Román pro muže jsem si místy skutečně užil. Já bych jednoduše tak strašně chtěl, aby někdo natočil skutečně oddychový pohodový český film, u kterého by se dalo vypnout a prostě se jen pobavit, ale aby to nebylo blbé, podbízivé, lacině vulgární, prolezlé product placementem a s topornými hereckými výkony. Chci tak moc? Na tomhle filmu mi asi nejvíc vadilo to, že scénář nestojí za nic. Všechny postavy jsou prostě debilně napsané a k reálným lidem z ulice mají asi tak blízko jako sám Viewegh, který se postupem doby začal uzavírat do svého sociálního skleníku z prachů za prodané knížky. Román pro muže je podle mě typicky česky nevydařený pokus o kombinaci vážného s komickým, kdy pořádně nefunguje ani jedna složka a ve filmu jdou spíše proti sobě. Přičtu-li k tomu místy vyloženě blbé dialogy a celkovou nepřesvědčivost filmu jako takového, který byl očividně natočen výhradně s komerčním cílem, pak nemohu nevyjádřit své zklamání. A přitom se mi tam tolik věcí líbilo - ten film má třeba úžasnou kameru, většina záběrů je skutečně lahůdka. Vtipný abecední trojlístek Anety, Bruna a Cyrila v podání Vandy Hybnerové, Miroslava Vladyky a Miroslava Donutila se mi líbil moc, všichni jsou výborní. Pro Táňu Pauhofovou si pak slova chvály nechávám stranou, ta slovenská zrzečka je anděl, s okouzlujícím úsměvem a skvěle vystavěnou figurou. Velká škoda, že zatím nedostala nějakou výraznou roli, kde by mohla svůj talent ukázat naplno, většina filmů z její dosavadní filmografie byla velmi slabých, což je ostatně i případ Románu pro muže. Btw. knihu jsem nečetl a ani po tom nijak netoužím. (13.09.2011)

Tam, kde Román pro ženy bavil roztomilou demencí jednotlivých postav, se jeho mužský kolega snaží být až trapně drsný a jen recykluje čecháčkovské bláboly z internetových diskuzí. Kostra příběhu je na první pohled zajímavá, ale kromě Bruna si žádná z hlavních ani vedlejších postav výrazně nepotvrdí svou důležitost v příběhu. Čich na herce zachraňuje mnohé. Donutil je snad jediný herec, kterému u nás odpustím ty rádoby drsné proslovy. Český gangsta podnikatel Budař a jednoduchá fotbalová hvězda Čapka určitě pobaví. Milovník BMW má alespoň pěknou kulisu. (31.03.2012)

Michal Viewegh je jeden z autorů, od kterých bych si za absolutně žádných okolností knihu nekoupil. A přesto už jsem narazil na spoustu filmových adaptací jeho knih. Tenhle film je jedna z nich. Kdyby zde nebyl vždy a všude skvělý Miroslav Donutil, kdyby zde nebyla vysoce koukatelná Táňa Pauhofová, kdyby zde nebylo pár slušných vtípků, tak bych to asi po chvilce vypnul. Naštěstí tu vše výše zmíněné bylo, takže jsem to zdárně dokoukal. Nebyl to teda žádný trhák, ale to od českých filmů poslední doby snad ani očekávat nelze. * * (14.05.2011)

Mám tu jeden vztyčený ukazováček pro všechny, kteří nemají v lásce tvorbu Michala Viewegha. Stejně, jako já. Román pro muže jsem sice bohužel nedokoukal, protože šofér autobusu záhadným způsobem během zastávky ztratil DVD (...), ale z těch dvou třetin, které jsem viděl, mohu s klidným svědomím prohlásit, že se jedná o neporovnatelně zábavnější a hodnotnější snímek, než jakým je kupříkladu Román pro ženy, taktéž z dílny našeho komerčně nejúspěšnějšího spisovatele. Zásluhu z největších na tom má Miroslav Donutil, který si roli zazobaného a arogantního státního zástupce užívá podobným způsobem, jakým exceluje v divadelní hře Sluha dvou pánů. Nerozumím proto zdejší kritice. Ne všechno české je blbé, páni a paní kritici s kritičkami. Kruh tohoto komentáře bych mohl uzavřít vzkazem pro zmíněné kritiky; mám tu jiný vztyčený prst... P.S: 14. srpna 2011 pokojně dokoukáno v letním kině (i když vyhořela promítačka...), tudíž udílím zasloužené hodnocení. (09.04.2011)