Hamlet

David Tennant, ten hlavní důvod, proč jsem si Hamleta vůbec pustil, tu nakrásně předvádí, že je pro něj divadlo vším, jeho princ dánský, to je radost pohledět (vždycky jsem měl slabost pro psychopaty :-), ovšem samotná látka je na mě natolik silné kafe, že jsem si jí musel dát na pokračování s odstupem... jednoho roku :-) Zbytek hereckého ansáblu za Tennantem nikterak nezaostává, naopak, zkrátka klasická shakespearovská látka v přednesu takovém, aby ho mohl překousat i současný konzumní divák. A pokud jste to z mého komentu nepochopili, tak ano, Tennant je jako Hamlet skvostný. (18.11.2014)

Jestli si myslíte, že shakespearovské hry modernizované do současného prostředí nemohou fungovat, tak vás "Hamlet" z roku 2009 přesvědčí o tom, že to fungovat může. Patrick Stewart je vyloženě pro roli Claudia narozený, David Tennat zase přesvědčil, že Hamleta zvládne. Trochu moc dlouhé, ale dá se to snést. (04.04.2017)

Monstrózní kus, který Tennant táhne mezi ty nezapomenutelné zážitky a zároveň bojuje s ostatním obsazením, které ho v pár případech bohužel vráci o krůček zpět. Patrick Stewart mne přesvědčil pouze v roli starého Hamleta, Leartes nijaký a Rosencrantz s Guildenstern nepotřební a taktéž nijací. ALE tohle zpracování Hamleta má obrovské množství scén, kde mražení v zádech přestává byti pouze nadužívaným slovním spojením. A tím vážně nemyslím pět nebo šest scén. Tím myslím cca 157 minut ze 180ti minutové stopáže. Opravdu to se mnou hýbalo. Při tom i po tom. Půjčím si slovo - rezonující. Kralevic je sice srandovní slovo, ale Tennant je kralevic. Nedovedu si představit, co by to se mnou dělalo živě. Prasknul bych, jen bych ho viděl. Jdu se podívat do slovníku, jestli jsem groupie. A mimochodem - zapomněli natřít záclony. (24.11.2014)

Musím přiznat, že jsem si Hamleta dávkovala, nemohu se ztotožnit s názory ostatních, že ty tři hodinky utečou jako voda. Ale to nevadí, každá scéna, kde slyšíte známé i méně známé věty (a říkáte si- jo tak to je z Hamleta!) zahřejí na duši, obzvláště když tomu všemu vévodí neskutečný dánský princ David Tennant. Jsem moc ráda, že jsem díky momentální tennantománii toto zpracování viděla, člověk si aspoň připomene, jaký machr Shakespeare byl, a že neuměl jen pobavit v komediích, ale že uměl vyjádřit obyčejné lidské pohnutky a emoce tak, že se na něj nedá zapomenout.. (11.10.2013)

Naprosto perfektní. Absence hudby podle mě filmu prospěla. David i ostatní skvělí. Celý film jsem měla pocit, jako bych starého krále zabila sama - taková vina a těžkost. Pozorovala jsem s očima dokořán a s otevřenými ústy, ale bez jakéhokoliv náznaku emocí. Až při poslední větě se mi náhle do očí vylily slzy. Výjimečný snímek. (18.03.2011)