Great Expectations
Veľké nádeje
Režie:
Mike NewellScénář:
David NichollsKamera:
John MathiesonHudba:
Richard HartleyHrají:
Jeremy Irvine, Holliday Grainger, Helena Bonham Carter, Ralph Fiennes, Jason Flemyng, Robbie Coltrane, Sally Hawkins, Ewen Bremner, David Walliams (více)Obsahy(1)
Jedenáctiletý Pip je sirotek z chudých poměrů, který vyrůstá u své přísné sestry. Aby si vydělal na živobytí, začne pracovat u velmi bohaté slečny Havishamové. Je to excentrická a podivínská stará panna, která žije v ústraní, nenávidí muže a již roky nevychází na denní světlo. Pip má za úkol dělat společníka její dvanáctileté chráněnce Estelle. Pip se do Estelly zamiluje, ta jím však pro jeho původ pohrdá. O deset let později se na Pipa usměje štěstí, když mu neznámý dobrodinec odkáže velké množství peněz. Pip se stěhuje do Londýna a rozmařilý život ve velkoměstě ho rychle mění v povýšeného snoba. Jako bohatý a perspektivní gentleman se znovu začne ucházet o svou dětskou lásku Estellu. Ale pravda o jeho dobrodiní a záhadně získaném bohatství může zničit vše, na čem mu záleží… (Bioscop)
(více)Recenze (114)
Řemeslně povedené, ale bez duše. ()
No nesmím pokaždé čekat něco víc, mám rád takové téma ale když se mi nehodí doba a herci hrají na půl a hudba je zlá pak dostanu něco takového co je mezi středem dobra a zla. ()
Chudoba cti netratí, peníze kazí charakter, pýcha předchází pád, atd., atd. Prostě Dickens, no. Zvláštní vztahový propletenec na pozadí sociální sondáže napříč společenskými vrstvami. Vcelku standardní adaptace, Newell nepřekvapil. Nicméně, výprava je přepychová, takřka encyklopedická, film působí velmi autenticky, vůbec ne strojeně nebo teatrálně. Dialogy nešustí papírem, postavy jsou živé a nechovají se jak figurky z Člověče, nezlob se. Celé to navíc podpírají tři mocné pilíře Fiennes, Coltrane a Bonham Carter. ()
Vypadalo to nadějně, ale moc mě to neohromilo a možná ani neoslovilo. Jeremy Irvine je jen průměr. ()
Velmi pěkně zpracované klasické dílo jednoho z nejvíce točených autorů - Charlese Dickense. Nejlepší zpracování, které jsem zatím viděla. ()
Pohádka o chudém kováři, který se vydal do světa za štěstím a láskou. Budu citovat velkého klasika Arnolda Jidáše Rimmera: "To byla taková slátanina, že se moje zadnice neskutečně oprudila." Přes dvě hodiny neuvěřitelné tlachající nudy a vaty. Jediné plus je výkon Helenky (Vondráčkové!), která potvory a hnusný ženský bude hrát navěky. Zbytek ansámblu skýtá skvělá jména, ale tolik nudy a nezáživného plkání je na mě moc. Hodnocení OST: Nevýrazná a nudná stejně jako celý film. ()
Příliš moderně teploušská nuda. ~ Proč museli všichni mladí muži vypadat a chovat se jak přiteplelí metrosexuálové v téhle době, proboha??? Stejně tak Helenka mi přijde, že hraje jen potrhlé bláznivky a všude je tak v podstatě stejná. Jinak, pakli-že bych se měl rozhodovat, zda předlohu na základě požitku z filmu číst, tak raději ne a budu nadále žít v blahém nevědomí. ~ Tohle se totiž fakt moc nepovedlo. ~ 1,5* ()
Drsnej film především v první půli, dobré věrohodné zpracování, velmi kvalitní, škoda podhodnocení. Mám ráda takové filmy, kde jsou osudy propletené. ()
Jsem romantik a tak především zdůrazňuju, že kvalitní slaďárnu bych si po dlouhé době docela ráda dala. Leč již delší dobu se mi na žádnou nedaří narazit. Nečekám že by současný Hollywood a spol. natočil látku jednoho z největších romanopisců jinak než jako kostýmní povrchní podívanou, minimálně lepší atmosféru bych však uvítala. Film má ponuré černé barvy, polorozpadnutý zámek a opentlenou Estellu, ale tajemná krása tomu všemu pořád nějak chybí. Ačkoli se scénárista opírá o vrcholný román realisty Ch.Dickense, kde jde mimo jiné o napadání pokrytecké středostavovské morálky a odsouzení nespravedlivé justice, v knize jsou navíc dobře psychologicky vykreslené postavy, na plátně je z toho všeho akorát tak místy rozteklá, nepříjemně ulepená, laciná zmrzlina. Z toho všeho co současná tvorba v kinech nabízí dávám 3 hvězdičky především z úcty k dávno napsané a jak se tak říká stále aktuální předloze. ()
Nemůžu si pomoct, ale tohle mě prostě moc nebavilo. Jasně, na jednu stranu je to dáno tím, že Dickense a jeho příběhy dvakrát nemusím, na druhou stranu mi přijde, že nebyl ani pořádně využit potenciál jednotlivých herců a je to takový film, který hezky vypadá, kostýmně je dobrý, ale pod tím nějak není nic. ()
Knižní předlohu jsem četla, tak jsem se na film velice těšila. Charles Dickens umí psát příběhy (sice dlouhé, ale čitelné), ve filmu tedy příběh fungoval. Zpracování bylo velkolepé - nádherné zobrazení okolí kovárny, dům paní Havisham - tak jak jsem si ho představovala. Mrzí mě, jak režisér k určitým částem knihy přistoupil. Připadá mi to, že to natočil, tak jak jsem to kdysi četla. Kniha na mě ze začátku působila nudná a zdlouhavá, po sléze jsem se velice začetla, ale z důvodu časového pressa (měla jsem knihu přečíst na VŠ za týden a zpracovat recenzi), jsem začala číst ob-řádek až ob-stránku... Mrzelo mě, že jsem ke konci na to neměla víc času, proto plánuji si ji znovu přečíst. Takhle na mě působí filmové zpracování Newella. Na začátku až příliš zdlouhavé, ke konci vše rychle zobrazeno - jakoby mu nezbyl čas (tak jak mě). Film je přesto přehlídkou výborných hereckých výkonů - Helena Bonham Carter, Robbie Coltrane, Ralph Fiennes a Holliday Grainger jako Estella. Zajímavostí pro mě je, že Charles Dickens je jakoby předchůdce Rowlingové (píšou obdobné příběhy o sirotcích, všemožně vztahově propletené - jak řekl můj učitel na VŠ: "Nedivil bych se kdyby Voldemort byl otec Harryho, jelikož Dickens by to tak napsal") - tak zajímavostí je, že ve filmu se nám sešla parta z filmového Harryho Pottera :) ()
Záleží, jak máte rádi románovou klasiku, či přímo Dickense. Konzervativní, pietní pojetí. Což je mi asi sympatičtější, než pokusy staré předlohy nějak "aktualizovat". Hezká výprava. ()
Já tyhle filmy ze staré, dobré Anglie nemusím, reputaci v mých očích zachránil pouze Fiennes a a Helena Bonham Carter -ale ta to zvládá vždycky.-) ()
Dickensovská klasika,která i přes dobrého režiséra a dobré herce tentokrát dopadla někde těsně za půlkou cesty.Snímek samotný není vyloženě špatný a i přes stopáž se dá bez problémů odkoukat,ale díky své průměrnosti nedokáže zaujmout natolik aby měl divák potřebu si jej zopakovat...60% ()
Ďalší film od Newella, ktorý podľa mňa vôbec nesklamal - a to aj napriek početným negatívnym recenziám (koniec koncov ako aj pri jeho predchádzajúcich dielach). Adaptácia Dickensovho románu dopadla napokon lepšie ako som čakal. Aj keď to bolo na môj vkus až príliš zapletené všetko a miestami náročné na pochopenie, že kto vlastne hrá v tom celom príbehu akú rolu. Ale keď sa chce, tak človek pochopí všetko a vie si nájsť pekné súvislosti, veď tak ako aj v knižnej predlohe. Takže napriek tej zdĺhavosti celého príbehu a niektorých problémov s hľadaním súvislostí to bolo veľmi vydarené. No a čo treba určite vyzdvihnúť, tak to je vynikajúco vystihnutá historická atmosféra vrátane londýnskej kulisy a skvelo vybratých kostýmoch. ()
Mike Newell se chtěl po rychlokvašeném Princi z Persie spravit na domácí literární veleklasice a dokázal, že už neumí. Asi stopadesáté audiovizuální zpracování Dickensových Nadějných vyhlídek ničím nezaujme a po dramaturgicky solidním úvodu tolik spěchá se všemi důležitými momenty předlohy, že nestihne s řádným dopadem konstruovat žádný z nich. S delší stopáží by to mohla být paradoxně menší nuda, nicméně v sterilním podání sedmdesátiletého pána režiséra by to zas tak velká výhra nebyla. Ať dělají herci cokoliv (Jeremy Irvine jediný skoro nic, jeho mladší bratr Toby ho za pár let trumfne a Holliday Grainger s ostatními jsou přesní), kapku emocí by z toho divák nevyždímal. Chybí správné načasování, rytmus a cokoliv, čeho by se dalo chytit, co by utkvělo v paměti. Jediným pozitivem je herecký návrat Ralpha Fiennese, který se vzpěračskou zarputilostí posílá všechny své scény o dvě patra výš. ()
Já tedy nadějné vyhlídky měla - bohužel mě, ale čekalo spíše zklamání. Dvě třetiny filmu to vypadalo, že děj neexistuje a poté se toho událo tolik, že jsem měla co dělat, abych to pochopila. Navíc se mi jediný charakter nedostal pod kůži a ty sentimentální scény působily spíše směšně. Zpracování a kostýmy bylo tedy bravurní, ač mi některé kulisy silně připomínaly Harryho Pottera. ,, Hey Newelle, máme tu ještě nějaké pláště z Bradavic, neoblíkneme do nich všechny komparzisty?" ()
Predlohu tohoto Dickensovho románu nepoznám, preto mi prišlo prvé zoznámenie s ním trochu komplikované. Hlavne k záveru ako keby chceli tvorcovia vyblafnúť na diváka všetko a chýbala tomu postupnosť. Inak sa námet podobá iným Dickonsonovým dielam, obsahuje viacero jeho klasických znakov. Herecky fajn, taký štandart. V niektorých momentoch ma to však nudilo a nevedel som si k postavám vytvoriť taký vzťah, aby mi na nich záležalo viac. ()
Bohužel ač velké téma, velcí herci i krasavci v rolích teenagerů, tvůrcům se nepodařilo vytvořit souvislý obraz doby a strhnout diváka do svých sítí. Příběh je dosti silný na to, abych chvílemi i zatajoval dech, ale nějak to nepřišlo. Jeremy Irvine je zkrátka slizoun a Holliday Grainger není krásná ani zajímavá. Pak je to předem prohraný boj, který nezachrání ani herecká esa Fiennes, Coltrane a H.B. Carter. Smůla.60% ()
Přepřáhli jsme znovu a ještě jednou a pak už bylo příliš pozdě a příliš daleko, abych mohl jít zpátky, a jel jsem tedy dál. A zatím se už velebně vznesla všechna ranní mlha a širý svět ležel přede mnou. Poctivá adaptace mé oblíbené knihy, dalo by se říct: takhle jsem si to představovala. Mou oblíbenou postavou, která mě děsila i mátla, byla vždycky mumifikovaná slečna Havishamová a musím říct, že žádná herečka by se na její roli nehodila víc než Helena Bonham Carter. Jejím protipólem je Pip, který bere, co život dává, ať je to nečekané, podivné nebo nadějné a neváhá natáhnout ruku i po tom, co je mimo jeho dosah. Nedostupným ovocem je pro něj Estella, smrtící zbraň zhrzené mumie v podobě krásné loutky. Nízká hodnocení se dají vysvětlit tím, že hodně lidí neumí číst, nebo že zatím nemám s čím srovnávat. ()