Půlnoční kolona

Tenhle snímek má své kouzlo pouze v tom, že někomu možná připomene Prahu sedmdesátých let a někomu vojnu na které tou dobou byl. Jinak je to celé dost o ničem, scénář je zoufalý a ani nasazení zkušených herců tomu zvlášť nepomohlo. Co už vůbec nechápu - proč Petra Olivu daboval Postránecký.... Film asi nejlépe po dramatické stránce chrakterizuje věta jednoho z hrdinů: ,,Bedny na peřiny si v nejhorším koupíme na půčku". Jediné co asi utkví divákovi v hlavě nejvíce je celkem pěkně sestříhaný úvod filmu, kdy během titulků zpíví Karel Černoch velmi hezkou píšeň Jak se tak toulám světem... Hodnotíme ale film a ten byl vážně o ničem. Jedna hvězda tak akorát .* (08.12.2011)

......no komédia -  uff silné tvrdenie - nepravdivé....  :(   ....oceňujem len reálie tej doby a hercov v mladom veku....začiatok sľuboval nejaké povyrazenie vojakov, ktorí sú služobne v Prahe, ale...každý riešil "svoje " od Potměšila ,ktorý ma problém  či si zoberie sedačku na požičku až....no najhoršie dopadol Hanzlík, ktorý sa hodiny hrá pri služobnom aute s nejakým chlapcom "na vojakov" .......jajáááj....moja zaujímavosť:Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur) (19.12.2022)

Komedie ani omylem. Celkem docela velká nuda. Vojáci se v době nečekaného volna snažili zabavit po svém. Někdo šel vymetat pražské noční podniky. Někdo spěchal za svou nastávající. Takže se nedělo nic objevného. V podstatě nemá tenhle film ani pořádný příběh. Při sledovaní jsem si vzpomněla, jak jsme jako malé děti vždycky čekaly na průjezd vojenské kolony a mávaly usmívajícím se vojákům. (28.10.2011)

Nenechte se zmýlit označením komedie, tenhle film totiž nemá ani nějaký pořádný příběh, a drama to není už tuplem. Příhody, které na opušťáku zažívají jsou sice ze života, ale humorné nejsou. Mohly by být a s trochou snahy snad i dramatické, jenže Snaha Brno s.p. zkrachovala už moc dávno. Nehledě už k spíš nudnému a zdlouhavému ději, tak všechno, ale skutečně všechno, co by mohlo být jen trochu zajímavé, ubíjí strašlivá improvizovaná kakofonická hudba, která nás provází naprosto celým snímkem v občas obměňované smyčce. Člověk by čekal, že když tu hraje tolik dobrých herců, že se jim to podaří trochu vylepšit, ale i přes přesvědčivé výkony nepodařilo a tak je z Půlnoční kolony jen nedoplněná kolona na extrasuchý gin. (04.02.2007)

Občas si říkám, jaké by to asi bylo, mít stroj času a navštívit na jedno odpoledne Prahu 70. nebo 80. let. Tímhle filmem je sen tak trochu splněn. O děj moc nejde - sledujeme pět vojáků, kteří musejí v Praze o půlnoci odbavit vojenskou kolonu a až na velitele mají všichni ostatní volno. Jeden řeší problémy s holkou, druhý si hraje na donchuána, ale nemá v kapse ani vindru, třetí si zajde za kamarády na jazz, čtvrtý doma načape sestru při dívčím večírku... A ten pátý sice čeká u džípu, ale i on nakonec dojde zajímavého setkání. Na filmu je kouzelné, jak nám představí Prahu té doby - Karlův most s lešením, nová sídliště, kde se ještě o trávníky starali zahradníci, poetickou vinárnu Viola, kde se recitovaly verše, jazzový klub, Nerudovku, Kampu a mnohá další místa a zákoutí. Sem tam probleskne ta povinná agitace (vojáci, volnočasové aktivity, uklizená sídliště, dostupnost nábytku...), ale celkově je to příjemné jako poklidné a dovolenkové pocourání se po starých, známých místech, z nichž mnohá žel již neexistují nebo se z nich ztratila ta poetika. (22.01.2019)