Za lepší život

Vcelku dobré drama se zajímavým tématem. Nicméně závěrečné drama bylo trochu zbytečné ne. Všichní ví, že vyhoštění jsou do 14 dnů zpět. Fajn tomuto to trvalo 4 měsíce, ale i tak. Určitě zajímavý pohled na dnešní ameriku a její odvrácenou tvář. Nicméně ať jsou mexičani jakýkoli, tak bez nich by amerika zbankrotovala. (02.05.2012)

Jak je vidno, tak Hispánci to na jihu Spojených nemají zrovna růžové. Santiago Muñez je jeden z vyvolených el Mexicano (zde je nutné zdůraznit, že Santiago chvilkově zazářil ve snímku Góóól!). Demián Bichir jest pro mne nejpříjemnějším článkem celého filmu. Těžko polemizovat o udělení Oscara za Damiánův výkon. Nejspíše si sošku odnese daleko více profláklý George Clooney, jehož výkon byl s výkonem Damiána dosti srovnatelný. Každopádně, já jsem na výsost spokojen. Prosté, leč výstižné. 86% (25.02.2012)

LA tak, jak ho mnoho lidí nezná. Příběh otce a syna, kteří současně, ale ne společně, bloudí životem a přemýšlí o budoucnosti. Dost mě překvapil charakter mladého syna,který mě svými postoji a myšlenkami mnohokrát zaskočil, jelikož jsem očekávala, že se zachová jinak. Ač se to nezdá, film ve mě vyvolal silné emoce a soucit, jelikož sice každý bojuje za sebe, ale jsou i tací, kteří přitom nepřichází o svou hrdost a úctu k lidem a k životu. (28.01.2012)

Zajímavá sonda do problematiky imigrantů versus hostitelská země. Působivé scenérie, důraz na charakteristiky postav, kulervoucí příběh, procítěné hraní neokoukaných herců, pro našince exotika jak prase. Celkově efektní a funkční. Pokud jde o můj osobní postoj k jedné či druhé straně barikády, není jednoznačný. Vím, že bych se v těch místech nacházet nechtěla, riziko různé újmy (nejen krádež auta) je přímo úměrné neustálému přísunu nových ilegalistů. V globálu se není co divit pohnutkám přistěhovalců, ani striktnímu přístupu Ameriky. Obojí je v současnosti nezvladatelné a neudržitelné, žádné uspokojivé řešení nevidím. Snažím se chápat a nejintenzivněji mě napadá slovo lítost. (04.10.2012)

Žijeme si náš obyčejný, fádní život uprostřed Střední Evropy v malé české kotlině, kterou z jedné strany obepínají Krušné hory a ze strany druhé Beskydy. Když se zatopí Holandsko, vadit nám to nebude. Když se potopí i Německo, o to líp, budeme mít moře. A pořád u toho budeme pít to typické české pivo, na které je každý hrdý a málokdo se v té naší zemi v něm opravdu vyzná. A to si říkáme odborníci na pivo...No a na ten náš život, který nám beztak půlka Evropy závidí a zbytek nechápe, neuvěřitelně nadáváme. Nadáváme na politiky. Nadáváme, že odhlasovali tohle a tamto. Že to jsou zmrdi, co jenom kradou jeden halíř za druhým. Vlastně stejně tak, jako čeští fotbalisti, kteří zrovna nedávno odhlasovali, že si nechají proplatit půlku prémií, které mají být pro případný postup na fotbalové EURO 2014. Jsme vychcaný, chceme víc a ve výsledku nebudeme mít nic. A v jednom kuse si stěžujeme a nadáváme. Přitom nám ale vůbec nedochází, že může být hůř. Že může být tak hrozně, že lidé na druhym konci světa na černo utíkají ze své země, aby se jim žilo líp. Utíkají do USA, protože ta nabízí nepřeberné množství možností a hlavně nabízí chuť žít. V tomto světě, který si vůbec během našeho běžného rejpání neuvědomujeme, se denně dějou věci, které nedokážeme pořádně ani pochopit. Věci neuvěřitelně emotivné a smutné, které stojí za to vědět a uvědomit si. Za lepší život totiž bojují i postavy tohoto filmu a musím říct, že bylo něco krásného, ale zároveň něco tak smutného sledovat právě jejich perfektně napsané postavy. Nejsmutnější na tom všem je, že tohle není jenom pouhý film...ale krutá realita. A to by si každý Čech u píva měl uvědomit, než spustí další blamáž nekonečných nadávek. Jen více takových filmů do nás...čecháčků. (12.09.2012)