Umělec

Neuvěřitelně milé, filmařsky hravé, potěcha pro oko, sluch i ducha všech staromilců, mezi které se rovněž počítám. Ten tanec na konci byl tak strašně roztomilý, že jsem se usmíval od ucha k uchu. A být žena, tak vraždím pro neodolatelný úsměv Jeana Dujardina. Protože jsem muž, tak mi postačí aspoň platonická láska k Berenice Bejo :o) (02.04.2012)

100 minut čekání na hrdinův hlas, a když konečně přijde, máte větší radost, než z celé snahy vrátit se o pár dekád zpátky do doby, kdy se umělci vyjadřovali víc obrazy než sáhodlouhými dialogy. Všechna čest ústřední dvojce. O něco menší scenáristovi s režisérem, kteří se konvencí a schémat drží až příliš doslovně a ve finále tím pádem přináší skutečně jen hezkou vzpomínku, z níž moje filmové srdíčko úplně nepookřálo. Pokud ale vyjdou Oscaři, truchlit nebudu. Akademie už ušila i větší (neurážející) boty. (09.02.2012)

Mám ráda filmy o filmech, zákulisí showbusinesu a ještě více o dávných časech kinematografie, takže tohle je pro mě trefa do černobílého. Vynikající nápad natočit snímek o filmových 20. letech přesně v jejich stylu funguje dokonale. Herci jsou také přesně jako z počátku minulého století, jen scénář na konci možná maličko přehnaný, ale svým stylem to vyvažuje. (12.02.2012)

Jedním slovem nádhera. Tohle byla cesta časem. Upřímně jsem si vůbec nevěřila, že se zvládnu dívat na němý film po celou dobu se zaujetím, dokonce jsem se bála nudy. OMYL. The Artist mě vtáhl už po několika sekundách, byla jsem naprosto okouzlená. Už dlouho z filmu na mě nedýchala taková láska k filmu. Při sledování jsem se nemohla zbavit úsměvu, dokonce i ta slza ukápla, dojatá jsem byla snad po celou délku. I beze slov lze proniknout k divákům a projevit neskutečné emoce, ty pravé emoce slova vůbec nepotřebují a tento film to dokázal dvojnásob. Krásná hudba a k tomu ta starodávná atmosféra, skutečně jsem se na chvíli v té době ocitla, vůbec jsem nevnímala svět okolo. Fantastická dvojice Jean Dujardin a Bérénice Bejo, při jejich společných scénách mi bušilo srdce stejně jako jim. Krásný zážitek, který si určitě zopakuji na velkém plátně. (21.01.2012)

Úžasný! Myslím ten francouzský drajv, kterým film disponuje. Jakoby jen měl za úkol předat energii - a až posléze okouzlit. Když v polovině zvuk pronikl hlukem ticha; to byla extáze, věru dost nečekaná, přesto skvělé podaná a zahraná. Jean Dujardin hraje pohasínající hvězdu i sebevědomého páva skvostně - vyvolal ve mě ten nostalgický pocit, kdy herci vědomě opisovali gesta a pohybovali se po place v jedné jediné trajektorii. Což se čte jednoduše, koná špatně! A když se v sále opět rozsvítilo a ti tři lidé, kteří tam se mnou byli, odkráčeli, došlo mi, že ten film, tu dobu, nechci opustit. To se mi snad ještě nestalo!! (22.03.2012)