Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (615)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

No, já tedy nevím, ale na 5* mi tento "double" film nepřipadá. Herci a režisér sice odvedli dobrou práci, ale trochu jsem se u tohoto filmu nudil (a to jsem si myslel, že se snad nikdy nemůžu nudit u filmu, ve kterém hraje pan Werich). Pokusím se na film ještě někdy podívat, třeba změním názor (přece jenom, nějaký ten rok jsem ho, resp. je, neviděl). ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Barevný dvoudílný film režiséra Martina Friče o císařově pekaři je dalším dobrým krokem na cestě k české filmové veselohře. Film ve formě satiry vtipně odhaluje snahy hrstky lidí, kteří se zmocnili tajemství ovládání velké energie. Této energie chtějí použít k uskutečnění svých sobeckých a velikášských tužeb, k ničení a zkáze, místo aby ji využili k ulehčení práce a zlepšení životních podmínek všech lidí. Je to přímá obdoba současné situace, která zavládla ve světě po uvolnění atomové energie. Již touto aktuálností řešeného problému si vydobyl film své oprávnění a velmi dobré herecké obsazení a výkony, stejně jako jeho satirické pojetí, jej ještě více přiblíží našim divákům. Filmu jako celku by prospěl vetší dějový spád, jemuž je na závadu rozdělení filmu do dvou dílů. Film se vtipně dotýká celé řady problémů, které jsou v současné době velmi aktuální a s těmito problémy se také částečně vyrovnává. Je to zejména využití velké Golemovy energie a charakteristické vykreslení tábora stoupenců světovlády a převážné většiny prostých lidí, kteří tuto energii začlení do mírové výroby. Vtipné filmové konfrontaci minulosti s dneškem se podařilo dokázat, že podobnost mezi Golemem a atomovou energií skutečně není náhodná, nýbrž čistě úmyslná. Filmový přehled 2/1952 ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Není příliš těžké milovat tuto pohádku pro její komediální aspekt, ale čím jsem starší, tím jsem si vlastně nejistější, co s tou ideovou částí. Werich to zřejmě myslí dobře, a tím je to také v souvislostech smutnější. Jisté je také to, že Kateřina i hraběnka Strádová jsou samice, jaké české pohádky moc nepamatují. Film je také hodně vymazlený po formální stránce, navozování rozličných atmosfér od drastického hororu přes mystické seance a komediální eskapády působí přirozeně a působivě v každé poloze. Kostýmy jsou bez debat dokonalé. Ale největší poklad dozajista představuje přehršel perfektních hlášek. ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Podľa spomienok dvorných dám, ktoré stvárňovali aj vybrané manekýnky, museli sa naučiť dokonca aj také detaily, ako sa správne klaňať, ako to bolo zvykom v tej dobe. (Raccoon.city)
  • Tajemné slovo „agla“ je zkratkou hebrejské věty: „Atah Gibor Le-olam Adonai,“ česky: „Jsi mocný navždy, Bože.“ (Korsak)
  • Možná proto, že zhotovení kostýmu hraběnky Stradové (Marie Vášová) – černé šaty s bílými květy – bylo velice náročné, nezůstalo u jeho použití pouze v jednom filmu. Objevuje se také například ve snímku Byl jednou jeden král (1954), a to ve scéně „první historické neslané vepřové hody“, kde jej měla na sobě nejmenovaná rusovlasá dvorní dáma. (MagyG)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama