30 minut po půlnoci

Tak jsem si říkala, že Zero Dark Thirty je spíš taková chlapská záležitost, ale zřejmě to nebude tak úplně pravda, když jsem zjistila, že režie se ujala Kathryn Bigelow. Vzhledem k tomu, že si vybrala opravdu trochu tvrdý oříšek, tak si s tím poradila docela s přehledem. K tomu je ale zapotřebí mít kvalitní scénář a ve výsledku se dá dosáhnout téměř nadprůměrného filmu. Ono je dost obtížné natočit událost, která se skutečně stala takovým způsobem, aby byla přijatelná pro širší diváckou oblast a ne vždy se to povede. Jen mě vždycky docela pobaví, podle čeho se vybírají filmové agentky, protože jsem snad ještě nikdy neviděla žádnou ošklivku a ať mně nikdo neříká, že i ve skutečnosti jsou to všechno jen takový krásný ženský, jako je třeba v tomhle případě Jessica Chastain. Svou Mayu, které ve Washingtonu říkají zabiják:D, zvládla ale báječně. Závěrečná část byla pochopitelně nejzajímavější a taky nejnapínavější. Ve filmu zazněla jedna věta, která má žel stálou platnost: "Utrácíme miliony dolarů a lidé stále umírají." Jinak ale to bílé Lamborghini................ (19.01.2013)

BIG UP Kathryn Bigelow! Názory, že první dvě hodiny se nic neděje jsou úplně mimo (to co se děje první dvě hodiny je naprosto fascinující sledování vyšetřovací procedury, nevím kdy jindy než teď by tohle mělo být aktuálnější a zajímavější), finální zátah už je jen třešiňka na dortu, která podle mě předchozí dvě hodiny zdaleka nepředčí. Mark Duplass a Gandolfini mimochodem přijemně projasní druhou půlku filmu, hodně mě baví jak umí Bigelow hezky pracovat s profláklímy herci na malém prostoru (a taky mě fascinuje co se poslední dobou děje s Jamesem Gandolfinim). (03.01.2016)

Ano, působí to úmorně, chladně a chvílemi zdlouhavě (až na to, že to takové není) - jenže ono to bylo úmorné, vyčerpávající a zatraceně zdlouhavé. Dekáda mravenčí práce, která se holt nesvěřuje lvům, ale právě těm výkonným, neúnavným a nelítostným mravencům, co v pravou chvíli přestanou být dělníky a ukážou kusadla, protože hon na kriminálníka vyžaduje ne válku, ale dokonale naplánovanou policejní akci. Během onoho desetiletí budete mít dost času na zjištění známých faktů, že idealismus je choroba, která je lehce léčitelná praxí, pokud tedy nemáte imunitu vrozenou a hoši od Al-Kaidy, co spolu mluvěj, jsou tím nebezpečnější, čím blíž jim hoří koudel u plnovousů. Rusovlasá víla Jessica během svého křižáckého tažení drsní (a nejen dík své barvě vlasů kor - co? No koroduje, vy tupci) a exceluje, ačkoli by ji člověk od pohledu do role "motherfucker that found this place" zrovna netipoval, ale stereotyp je nebezpečná věc a nemusíte se jmenovat Usáma, abyste zjistili, že není věcí ani praktickou - stačí mlčky uznat, že "chlapské" filmy mají svou nekorunovanou královnu a její jméno je Kathryn Bigelow. (31.01.2013)

Po letech poslouchání amerických pohádek o zlém Usámovi jsem dospěl k názoru, že se jedná o bájnou postavu, tedy něco jako Kraken, Šemík či neúplatný český politik. Zkrátka mám jisté pochybnosti o existenci této figurky, jejíž totožnost potvrdila expertka CIA po asi dvousekundovém odborném ohledání. Předcházela tomu však více než dvouhodinová konverzační nuda a ani tolik vychvalovaná závěrečná akce utopená ve tmě ve mně nedokázala vzbudit žádnou emoci. Jako uspávadlo to celkem šlo, ale ta inspirace skutečnými událostmi to tradičně zabila. (27.10.2013)

Kathryn Bigelow podobně jako v Smrt čeká všude podniká realistickou, snad až dokumentární exkurzi do válečného prostředí, přičemž se nám ji snaží přiblížit skrz emocionálně zabarvenou optiku jednotlivce. Co však v předchozím opusu fungovalo, nyní působí poněkud úmorně. Film neustále osciluje mezi dějově nepříliš vzrušujícím (polodokumentárním) politicky laděným tlacháním a zmiňovaným emocionálně zabarveným thrillerem. Speciální agentka Maya, byť skvěle zahraná Jessicou Chastain, nepředstavuje až tak sympatický charakter jako Rennerův seržant William. Informace jsou nám podávány střídavě z různých období, prostřednictvím postav i médií, zmapování kauzy je tedy všestranné, ale méně divácky zábavné... 7/10 (26.01.2013)

Nefunguje to na mě. Bigelow jen konstruuje umělý a pro mě nepřesvědčivý realismus v atraktivním námětu. Je možná trochu zajímavé řešit ten film jako sociální akt, ale ani trochu jako umělecké dílo. (15.01.2013)

Je to autentické, je to nepříjemné, je to herecky zajímavé, ale ve snaze o zkombinování principů filmu a reality TV to Hurt Lockeru nedosahuje ani po kotníky. (20.02.2013)

Mariňák ukázal válku jako čekání s nejistým výsledkem, Smrt čeká všude jako adrenalinovou drogu, Zero Dark Thirty jako zdlouhavou profesionální práci. To se tady odráží v několika rovinách. Hlavní hrdinka je workoholička, která se už od školy bratříčkovala se CIA a celou dosavadní kariéru vlastně věnovala hledání bin Ládina. Na lásku a přátele nemá čas, vztahy si vytváří ryze pracovní (nicméně Pána Prstenů zná). V Zero Dark Thirty jde neustále o informace, a pokud je film něčeho rekonstrukcí, tak právě řetězce (nepravdivých, matoucích, zpochybnitelných) informací, které nakonec vedly k zabití Usámy bin Ládina . Film proto příznačně začíná tmavým záběrem, kdy pouze slyšíme střípky audio nahrávek z 9/11 - Američané byli tehdy doslova "in the dark". Pátrání začíná z bodu nula, kdy se následně postupuje od "žádných" informací, přes "nepravdivé" a "matoucí" až po "pravdivé" nebo "pravděpodobné". Všechno je nakonec kvantifikováno, přepočítáno na užitek, zbaveno jakékoli osobitosti. Protagonisty definuje pouze jejich profesní úloha v rámci systému, kde navíc někteří fluidně systémem proplouvají a mění pozice; pronásledovaní jsou pouhými čárkami na grafu, rozmazanými pixely na obrazovce nebo odosobněnými kódovými označeními (UBL, Listové Eso apod.). Zásahová jednotka "Kanárků" není souborem jasně definovaných individualit, ale zaměnitelnou horou svalů s odpovídajícím technickým vybavením - je to, jako všechno ostatní, pouze nástroj k dosažení cíle. Nakonec, i v samotném závěru jsou nejdůležitější ukořistěné harddisky, CD, DVD a další záznamová média (=informace) než Usáma, jehož vrchol přijde až ve chvíli, kdy je Mayou vizuálně identifikován. Žádné oslavy, žádný patos, jen vakuum, ze kterého najednou není kam dál. Stručně řečeno, Zero Dark Thirty je maximálně procedurální film, který v tomto ohledu předčí i sterilní chirurgickou Nákazu Stevena Soderbergha, a je to možná o to pozoruhodnější, že nejchladnější hollywoodský film roku natočila žena. P.S.: A už se těším, až budou formalisté vyvracet, jak ten film není "realistický", ale že se naopak drží některých konvencí klasického vyprávění - já si všiml minimálně nápadného zdvojování/opakování důležitých informací (například název místa se objeví na ceduli v záběru a pak navíc v titulku); docela by mě ale zajímalo, jak je to tady z hlediska stavby syžetu. (06.01.2013)

Vpodstatě podepisuju co napsal DaViD´82. Formálně bez výhrad, Bigelow je rozhodně schopná režisérka. Co se týče věrnosti, víceméně to odpovídá informacím, které jsou dostupné (byť např. útok na tábor Chapman proběhl trochu jinak - útočník tam nebyl poprvé a proto nebyl před vjezdem prohledáván, jeho řidič výbuch přežil, ale byl z vápětí zastřelen vojákem, který si myslel, že se na útoku podílel). Ale jsem za to, aby se podobné filmy točily s odstupem, ve chvíli, kdy se dá poněkud lépe posoudit skutečný význam takové události i samotného Bin Ladina. A abychom se jednou nedozvěděli, že smrt Bin Ládina je vlastně správně zobrazená ve Čtyřech lvech. :))) Update: Hmm, zajímavé... (08.07.2013)

Rozumím tomu, že 11. září představovalo pro Spojené státy obrovský šok a otřáslo sebevědomím velmoci tak, jak se to nepovedlo Sovětskému svazu za celou dobu trvání studené války. Chápu tedy i potřebu vyrovnat se s popravou organizátora atentátu uměleckou cestou a rozumím i síle symbolů. Přesto mě zaskočila záplava ocenění z festivalů i reakce českých diváků v komentářích. Abych byl dobře pochopen, ono je svým způsobem umění natočit honbu za nejhledanějším teroristou světa tak nudným, nezáživným a úmorným způsobem. Je až nepochopitelné, že i scény mučení nebo atentátů vyznívají emocionálně naprosto prázdně, žádná pasáž nedokáže vtáhnout diváka do hry, všechno je mechanické, studené a ploché. Přítomnost hvězd tady vůbec nepomáhá, tenhle režijní styl by mohl klidně využít neznámých druhořadých herců a výsledek by byl stejný. Nerozumím ani superlativům na adresu závěrečné akce. Snad jen stojí za zmínku, že vedle šíleně přetažené stopáže nejvíc filmu škodí pramalý odstup od událostí. Ze zobrazeného vyplývá, že tvůrci stejně jako americké instituce vůbec nepochopili, jak se to s Al-Káidou a s Usámou bin Ládinem má. Al-Káida nikdy nepředstavovala vertikálně budovanou, centrálně řízenou organizaci se silným šéfem v čele. Je to spíš něco jako "mezinárodní dělnické hnutí". Společenství lidí spojených ideologií islamismu a čerpajících sílu z konzervativního prostředí islámské společnosti. Usáma byl tak důležitý pro západní svět, ne pro své souvěrce, a v době popravy byl už fakticky dávno ze hry. Celkový dojem: 35 %. (18.05.2020)

Byl jsem na ten oskarový špektákl velmi zvědavý, ale pořád se mi do toho nechtělo, obával jsem se předkládaného amerického entuziasmu, sáhodlouhých rozprav do duší zlotřilým jihadistům a nyní jsem zjistil, že mé obavy byly správné. K tomu všemu mi ještě bylo dopřáno nezajímavých emočních scén nudné agentky, nevěrohodného vyšetřovatele/mučitele, stupidních vztahů v kanceláři, triviální vyšetřování záznamů výslechů apod. Hodina v prdeli a nic jsem se nedozvěděl. Jen, že Abú Abdaláh znamená táta, který honí kurýra. Je ale dost možné, že titulkář byl na houbičkách, když to překládal. Táhlo se to jako tejden před vejplatou, akce prakticky žádná, spousta keců k ničemu, kvantum lží a nesmyslů. Vztah k jakékoliv postavě jsem si neudělal, celou dobu film zpochybňoval a tedy se i bavil nad tím, jak je to vše zkreslené a jak tomu akademici sedli na falafel. Tohle mohlo dostat Oskara snad jen za výpravu. Na druhou stranu, úplně pitomé jako filmy se Seagalem to není a člověk se aspoň podívá, jak si Američané představují válku. No... jako Hurvínek, přátelé, jako Hurvínek. Takže, dvě hvězdy za snahu, jakés takés finále a radost z natáčení pí Bigelowé. (04.07.2014)

The Cat and the Canaries.. Cílevědomý, minimalistický, zdánlivě emočně chladný hon na vousatý symbol zla. Uvědomělost toho, co chci natočit, z toho stříká každým záběrem, pokud se na jen chvíli ustoupí ze stezky strohosti, je to jako návrat do osmdesátek s Chuckem Norrisem (opakovaný výbuch vrtulníku z 5 úhlů), chlad kolem mangusty obklopené útočnými jedovatými hady se s posledním záběrem změní v mrazení. Motor napájený cílem před sebou najednou zhasl. Zlo je pryč, ale za jakou cenu? A zástup dalších zel přešlapujících za dveřmi není žádnou útěchou.. Mám za to, že kdyby urputné agentce Jessice Chastain umřelo při 9/11 dítě, nepíše šéfovi počet dní nečinnosti na sklo kanceláře fixou, ale vyrývá mu je do těla nožem.. (24.04.2017)

[imdb: 7.4/10] | me: Bolo by považované za americký hriech, ak by táto téma nebola filmovo spracovaná. A tak tu máme film o tom, čo sa muselo stať na to, aby Usama chytil guľku. Viac než samotný film je zaujimavá hlavná postava (tá reálna), ktorej vytrvalosť a odhodlanie zabezpečili amerike tento protiteroristycký triumf. Film, už ako taký je len jeden z viacerých svojho druhu (Hurt Locker od tej istej režisérky, American Sniper,...) a je otázkou, či tento žáner obľubujete alebo nie. Ak áno, tak ste na správnej adrese, hoci tento kúsok je viac taktický než akčný, čo môže viacero fanúšikov žánru rozladiť :) Mňa nie Can I be honest with you? I am bad fucking news. I'm not your friend. I'm not gonna help you. I'm gonna break you. Any questions? (16.05.2015)

Usámo, Usámo. 75 %. [Kino] (18.02.2013)

Je to celkom dobrá mierne akčne ladená dráma od Kathryn Bigelow. Má pomerne dobrý príbeh o cieľavedomej agentke CIA, ktorá netúži po ničom inom, len dostať Úsamu bin Ládina, čomu úplne podriadi svoj život, ale rokmi pátrania sa čoraz viac približuje k svojmu cieľu. So spracovaním som nadmieru spokojný, ešte úvodná dvadsaťminútovka ma moc nezaujala, venuje sa hlavne mučeniu, pričom sa na kladnú stranu opäť hrajú tí, ktorým to nedokážem veriť ani trochu, ale potom sa to už výrazne vylepší, film sa síce nesie v takom pomalšom tempe, čo sa nezmení až do konca, ale v tomto prípade s tým nemám najmenší problém, k tématike dlhoročného pátrania, ktoré pritom ale očakávane nestojí na dôkazoch, ale hlavne na rôznych domnienkach a teóriách to sedí, dej je stále dostatočne zaujímavý, ani na chvíľu som sa nenudil, postava agentky CIA je podaná výborne po všetkých stránkach a navyše sa film venuje len tomu dôležitému, žiadne zbytočné vedľajšie línie, takže som skutočne spokojný a keby tá stredná časť trvala kľudne aj o hodinu viac, vôbec by mi to neprekážalo. A veľkú pochvalu si zaslúži samotná neutralita filmu, ešte ten úvod je taký rozporuplný, ale mimo toho je to podané najlepšie, ako len mohlo, film sa nesie v takom chladnom duchu, kde každý robí to, čo má, prípadne musí, žiadna hlúpa propaganda. Čo sa týka akcie, som s ňou spokojný, samozrejme jej moc nie je, v priebehu filmu sa nájde pár maličkostí a potom samozrejme celá záverečná časť. Určite to nie je nič, čo by dokázalo výraznejšie nadchnúť, ale pre potreby filmu je to veľmi dobre zvládnuté, či už po obsahovej, ale aj vizuálnej stránke, takže nemám problém. Herecké obsadenie je na tom dobre, skvelá Jessica Chastain, ktorá to celé ťahá, okrem nej sa už jedná len o vedľajšie, až epizódne postavy, ktoré majú priestor v určitej časti a potom už vôbec, za zmienku stoja hlavne Kyle Chandler, Joel Edgerton a Mark Strong. A k tomu ešte Scott Adkins, ktorý má síce len asi dve minúty priestoru a pár viet, ale vždy ho rád vidím. Réžia a technická stránka sú výborné, tentoraz ma Kathryn Bigelow potešila a to po všetkých stránkach. Som nadmieru spokojný, myslím, že potenciál tejto témy je tu využitý takmer úplne naplno, vytkol by som iba pár detailov a konečne si pochvalu zaslúži aj Kathryn Bigelow, v porovnaní s jej predchádzajúcim filmom je toto neporovnateľne vyššia kvalita. 75% (19.01.2013)

Rozporuplné a kontroverzné ohlasy na tento film ma nenechali dlho chladným a musím priznať, že po zhliadnutí, aj počas neho som tiež mal z celkového konceptu filmu zmätené dojmy. Kathryn Bigelow ale potvrdila, že pokiaľ ide o uchopenie látky, tak ju nerozhodí ani fakt, že scenár musela byť dodatočne upravovaný. Film samotný rozpracúva roky závislosti tajnej agentky na dolapení najhľadanejšieho teroristu planéty, je sondou do utajovaných vyšetrovacích metód vládnych agentov, a divák s hlavnou postavou odhaľuje špinavé hry vnútri politického a vojenského zápolenia počas odhaľovania teroristických buniek. Napriek tomu, že nie sme svedkami žiadneho nahliadnutia do súkromného, či osobného života žiadnej postavy, sledujeme psychologickú drámu zameranú na prerod osobnosti hlavnej hrdinky od nesmelého regrúta v radoch tajných služieb až po nenásytného žraloka túžiaceho po pomste a osobnej satisfakcii, kráčiaceho cez mŕtvoly. Je zaujímavé aké rozhorčenie nastalo po odvysielaní skutočného obrazu vypočúvacích metód amerických vyšetrovacích agentúr počas nasadenia vo vojne proti terorizmu, i keď tieto fakty boli dávno jasne známe. Američania jednoducho nechcú počuť pravdu a to vedeli tvorcovia umne využiť. Záver filmu, zobrazujúci finálnu a zlomovú operáciu, je už len zručne odvedenou prácou, na akú sme od Kathryn zvyknutí. Samotný záver však zanechá hlboký dojem, je akýmsi výkrikom do prázdna, keď si hlavná predstaviteľka uvedomí, že naplnenie celého jej životného poslania viedlo nakoniec k tomu, že ostala vnútri prázdna a vykoristená. 85%. (09.03.2013)

Mám ráda politickými událostmi inspirované filmy, ale přesto si Zero Dark Thirty dokážu představit tak minimálně o půl hodiny kratší. Tato dokumentární, odosobněná rekonstrukce je i na mě přece jen až moc chladná a především v úvodu, který krásně reflektuje problémy "nových" válek (tedy těch vedených proti nepříteli, který není ohraničen teritoriem státu, který nefunguje pod hierarchickou strukturou, který je motivován ideologií a který tedy nejde porazit pouze nasazením armády), mi došlo, že zatímco v realitě mohou být snahy o hledání jakéhokoliv vodítka zajímavé, ve filmu tyto věčné porady a výslechy fungují mnohem hůře. A i když druhá polovina a především závěr mé dojmy vylepšují, zůstane mi Zero Dark Thirty v mysli jako film, který si jen tak pro zábavu nikdy nepustím. A to i přesto, že jsem ale jakýmsi zvláštním způsobem ráda, že jsem ho viděla. (31.01.2013)

Takhle se buduje mýtus... _____ Tenhle film BUDE mít i za pár let co říct, protože se samovolně stane "oficiálním" znázorněním událostí. Až někdo bude chtít vědět, jak dopadli bin Ládina, tak se prostě podívá na Zero Dark Thirty. Vzhledem k tomu, že Ládinovo tělo bylo údajně svrženo do moře, může tenhle film přinést divákům určitý pocit zadostiučinění (a to i přesto, že svým hrdinům ne), který se v reálném životě dost možná nedostavil, právě proto, že tělo tak nápadně rychle zmizelo - a sice tehdy, když uvidí téměř v reálném čase, jak přesně probíhal zátah na tohle "ztělesněné zlo". Přesto rozhodně nepovažuji snímek za propagandistický, nechutně americký či točený na zakázku Pentagonu, jak zde někteří píšou, protože to by bylo jeho vyznění mnohem jednoznačnější. (SPOILER: Například to, že útočili na základě ne 100% ověřených informací, o waterboardingu nemluvě. A nemám dojem, že by film dopadení bin Ládina jakkoliv ospravedlňoval, na to si udržuje od událostí příliš velký odstup, ačkoliv ano, ještě předtím, než se tak stane, dojde k několika bombovým útokům na civilisty a zemře několik agentů CIA. A příběh také končí ve chvíli, kdy by lidé ve filmu měli začít jásat..) Nebo snad mám film prohlásit za propagandistický už jen kvůli tomu, že se vůbec věnuje dopadení bin Ládina, což může být samo o sobě naprosto vymyšlené? Jenže přípravy k natáčení začaly vznikat v době, kdy bylo k dopadení bin Ládina ještě relativně daleko, a měl být dokončen s tím, že bin Ládin jako přízrak nadále uniká - byl by film i přesto propagandistický? Ale pokud má někdo i přesto dojem, že je tenhle snímek propagandistický, tak ať se podívá na Code Name: Geronimo a tyto dva filmy si porovná... Tolik k vyznění. A co filmařské kvality? První, vyslýchací půlhodina si asi odskočila z jiného filmu, včetně několika nefunkčních a vyloženě WTF scén, ale zbytek stopáže to dostatečně vynahrazuje, a to i diváckou atraktivitou. (20.01.2013)

Kathryn Bigelow vypracovala svůj domácí úkol zatraceně dobře! PS: Jessica Chastain je jak Brad Pitt v sukních! (09.02.2013)

Nemá to ty koule co SMRT ČEKÁ VŠUDE, ale je to mnohem zajímavější. Pilná včelka Maya hned po opuštění hnízda (vysoké školy) dostala za úkol najít vousatého zloducha co shodil dvě věže světového obchodního centra. Maya ho hledala, všem nadávala, že jí nedávají dostatek prostředků, našla ho, poslala tým co ho zrušili. Ukápla slza. Konec. Doufám, že jsem vám tím, že SPOILER zabili Bin Ládina neskazil konec. :) Jessica Chastain slušně odtáhla celý film i s jednorozměrnou postavou, která žije jen prací a pokračuje tak ve své zdárně se odvíjející kariéře. Co se týče ostatních z hereckého ansáblu, tak jedničkou snímku je boží Jason Clarke, který si diváka získá už úvodním výslechem. Mark Strong znovu válí, jeho nástup je jednou z nejpamětihodnějších scén filmu. Kathryn Bigelow zvládla všechno co měla, ale jako celek je to moc dlouhé a taky se dlouho šlape kolem horké kaše. Vím, že to tak bylo i ve skutečnosti, ale příběhu to škodí. Jinak solidní práce, nic víc. Je super, že jsi silnej a já to respektuju, vážně, ale na konci se všichni zlomí. Je to biologie. (15.01.2013)