Noc plná zázraků

Noc plná zázraků je ryzí, krystalicky čistý kýč, který je nutné brát s nezbytným nadhledem a spojit s atmosférou Vánoc, kam láska, přátelství, porozumění a odpuštění organicky patří. Ukázkově dysfunkční rodina k sobě během Štědrého dne najde opět cestu, dva osamělí lidé se do sebe zamilují, sirotek najde novou rodinu, nezodpovědný floutek se ujme své otcovské a partnerské odpovědnosti. Vše do sebe krásně zapadá a všichni jsou nakonec šťastní. Noc plná zázraků je vlastně levnou středoevropskou verzí Lásky nebeské bez přítomnosti přeplacených mezinárodních hvězd a celebrit. Verzí nikoliv ve smyslu doslovného kopírování děje, nýbrž stylu. Snad jen trochu víc sází na sentiment a přítomnost dětských tváří. Láska nebeská mi navíc přišla komediálně rozjuchanější. S reálným životem to nemá nic společného, ze snímku je ale cítit nadhled a pohoda, takže nehleďte na naivitu a přeslazenost. Dejte si tenhle kousek namísto mísy vánočních cukrovinek a když nic jiného, aspoň neztloustnete... Celkový dojem: 75 %. (16.01.2014)

„…takže se opiješ, poznáš někoho, skončíš s ním v posteli, máte šílený sex a druhý den máš fotky na facebooku, jak jste se líbali na záchodě.“ Nečekal jsem, jak moc doslovné je ve skutečnosti označení „Noc zázraků-Láska nebeská v polském kabátě“. Mladší z filmů plně využívá prvků svého staršího vzoru, tak trochu po něm šibalsky pomrkává a místy ho až škodolibě vykrádá. Ať už je to třeba kluk a otec bez ženy či takové zařazení Norah Jones a jejího Turn Me On do soundtracku filmu (a tahle „drzost“ mě popravdě rozesmála a potěšila). Jinak polská verze nabízí podobnou atmosféru, množství romantiky, o něco méně humoru a na druhou stranu více nevtíravého sentimentu (ale přitom hořkosti zároveň). Tak či tak je Noc plná zázraků moc příjemnou a úsměvnou podívanou, jejíž premiérová projekce mě sice nedokázala dostat tak moc, abych jí hned přiklepl plný počet, ale to se ostatně nepodařilo napoprvé ani Lásce nebeské, která si mě plně získala až po více zhlédnutích, takže budoucnost ukáže, jak to u mě dopadne s polským zástupcem. „Dobrý den. Jak vám můžu pomoct?“ – „Přišel jsem za synem.“ – „A za kým konkrétně?“ – „Za samolibým egoistou a arogantním tupcem.“ – „Šéfe, máte návštěvu.“ (24.12.2014)

Čistokrvný vianočný film, plný klasickej vianočnej atmosféry v tom najmodernejšom hábe a o to viac tradičný, že je (takmer) tuzemský. Niekoľko príbehových línií, v ktorých sa (aspoň v jednej) nájde stopercentne každý z nás, okorenené sviežim humorom, trefnou situačnou komikou a tou správnou dávkou nefalšovanej zasneženej romantiky, štipkou sentimentu, to všetko vás naladí na tú pravú vianočnú atmosféru, aj keby ste boli na saharskej púšti. Prirodzení herci, bláznivé charaktery, jednoduché dialógy. O niečo podobné sa Hollywood snaží od vzniku slávneho predchodcu a skúšajú tento koncept natlačiť do ďalšieho špeciálneho dňa (Valentín, Silvester), no všetko len s prvoplánovou vidinou zisku. Poliaci jednoducho vytreli všetkým kocúra. 90%. (30.12.2014)

Tak jsem si řekla, že dám něco veselejšího po polsku, nemusím pokaždé trpět trudomyslností... mno, tak příště zase raději nějakou tu depku, prosím. Příliš uhlazené a podbízivé, bez polského naturelu a proti srovnávané Love Actually tak nějak hodně možné - to znamená málo bláznivé a ve své snaze o dokonalost nesrdečné, jako na objednávku. I kýč musí být sofistikovaný, jinak je z něj hloupý kýč. (30.03.2015)

Baví mě experimentovat s filmy zahraniční produkce zemí, které nejsou veřejností přijímány tak samozřejmě jako záležitosti USA, Velké Británie, Francie nebo u nás i ty naše české. A čím jsem starší a objektivnější, tím více zjišťuju, že spousta kinematograficky nevýrazných končin dokáže plodit pamětihodné klenoty. Pokud pominu Bolka a Lolka, jakživ jsem nezabruslil do čistě polské produkce. A v rámci mého předsevzetí se letos v prosinci věnovat vánoční tematice jsem se sešel rovnou s tím nejpovedenějším počinem našich severovýchodních sousedů. Já osobně nechci brát Listy do M jako středoevropskou variaci na Lásku nebeskou. Protože u mě ji svou čirostí, scenáristickou genialitou a nenuceným dojetím dokonce převálcovaly. U představitelky Doris bych se dokázal přiznat k lásce na první pohled. (07.12.2018)