Nymfomanka, část II.

Druhá část se více méně děje ve stejném duchu, jako ta první. Jen krásnou S. Martin střídá "v terénu" úžasná Ch. Gainsbourgh. Proč se tato úžasná herečka zrovna upsala tomuto režisérovi, to moc nepobírám, ale je klenotem takových filmů. On Trier umí přemluvit vynikající herce, to ano. Nevím. stojím si za tím, že to nemuselo být až tak kontroverzní, že si tím spíše Trier něco dokazuje.... škoda, ale podívaná to byla. Ovšem jednou a dost... (06.01.2015)

Slabší než první půlka. (02.02.2015)

Lars opět ukazuje, že umí na ženském nadkolení najít i něco hezkého a opravdu umí polichotit. Více mi seděl více skrytý obdiv k ženám, jako např. v Antikristovi, ale i zde je zřejmé, že Lars je znalec žen. Výborně dopadl i kásting, protože Charlotte je opravdu sexy dáma a dodává nymfomance přirozenost a atmosféru. Ve druhém dílu mě již mírně zmáhaly sexuální "klišé", jako je sadomasochismus. A přitom je tolik jiných zajímavých praktik, viz erotické televizní seriály. (12.02.2015)

Slabší pokračování. To už tak nějak bylo o něčem jiném než nymfomanie, ale spíše o jiných úchlkách. No budiž, ale už to nemělo takové grády, i když Trier chtěl asi šokovat ještě více než v prvním díle. (07.04.2015)

Tier to teď přehnal a stala se z toho dlouhá nevkusná nuda. 1* pouze za zajímavý konec. (21.01.2016)

Ten konec to celé úplně zničil, jen podtrhl Trierův cynismus - šlo z toho vytěžit víc. Takhle bylo vše převráceno naruby.. Jinak bych dal 4, to filozofování se mi místy líbilo. Navíc je film velice zajímavě natočen, co se týče režisérského stylu. (19.03.2020)

[3,5*]     "That's not how this goes. Most people don't scream until I hit them."      Pokračovanie, ktoré dalo prvej časti trochu väčší zmysel a ktoré ma zrejme aj vďaka tomu bavilo o niečo viac. Keď nad tým tak uvažujem, to rozdelenie na dva filmy mi pripadá dosť čudné, keďže ani jeden z tých filmov nedokáže fungovať sám o sebe. Joe pokračuje v rozprávaní svojho životného príbehu, Seligman naďalej pozorne načúva (zaujímavý kontrast medzi jej sexuálnou nenásytnosťou a jeho asexualitou), opäť sú použité všakovaké paralely (náboženstvo) a zaznejú aj viaceré zaujímavé postrehy ("If you generalize you can say that the western church is the church of suffering and the eastern church is the church of joy."). Sexuálne scény sú znova stvárnené pomerne odvážným spôsobom, pride aj na sado-maso, sendvič a ďalšie chuťovky ("He joked he would introduce me to the concept of the silent duck." "One hardly dare to imagine the quacking duck."). Film je prešpikovaný celkom podareným čiernym humorom (hádka dovch černochov o pozíciu, objavná metóda na zisťovanie sexuálnej úchylky) a v tom duchu je aj zakončený.      "But you... you've f*cked thousands of men." (24.12.2022)

Možná víc než o nějaké té "ženské sexualitě" je druhý díl o morálce. Jako by odkaz na škodlivou politickou korektnost připomínal Trierovo vystoupení na Cannes. Jako by nás Trier kritizoval za pokrytectví, když odsuzujeme neprojevenou pedofilii. Druhý díl je expresivnější, víc se u něj přivírají oči a je bohužel víc ukecaný, méně příběhový a strašně rozsekaný. Jednotlivé kapitoly k sobě nesedí, i když ten příběhový oblouk á la "s čím zacházíš, tím také scházíš" byl skvělý. Přesto si myslím, že Trier nenechal Nymfomanku, aby si pořádně vymáchala čumák v sajrajtu, za který sice nemohla, ale živila ho. První díl byl nakopávací, druhý se vztekal, ale nekopal. (23.01.2014)

7/10 (10.02.2014)

"Ahoj, jmenuji se Lars von Trier, a mám rád intertextuální odkazování, i když moc nevím, jak na to..." První sekvence - propojení mizanscény s výběrem hudby, zvláště pak Stellan Skarsgard odcházející na příjemný podvečerní nákup za doprovodu Rammsteinů - je natočená skvěle, následně film stagnuje a občas hodí do pléna tu lepší, tu slabší vtip. Třemi vrcholy jsou úvodní sekvence, závěr prvního dílu a epizoda s "K". Je dobře, že navzdory masivní propagaci, představuje NYMFOMANKA film, o němž se dá v klidu přemýšlet a není jej při tom třeba stavět do vztahu k tzv. Trierovým provokacím. Ty ostatní blbiny okolo, závorky na plakátech, "Zapomeňte na lásku", pozérské tričko "Persona non grata", bla bla, je nejlépe vypustit, to je jen tyátr okolo. Poznámky pod čarou jsou vtipné, občas i chytré, ale z konceptuálního hlediska mne zklamaly asi nejvíce na celém filmu - možná proto, že jim chybí ten pravý a životný požitek z odkazování, citování, odbíhání od tématu a zpět. Logicky snímek drží pohromadě, konec na dvorku je divný úlet. Rozhodně to tedy není žádná pecka, i když se to dotýká vážnějších věcí, a i když to vlastně není tak hloupé, jak se na první pohled zdá. Nevím, jestli se ten film sám považoval za pecku, nebo jestli se považoval za fórek, nebo jak to je... Nicméně, režisérská verze je nonsens - NYMFOMANKA už nemá víc co říct. Leda by přibylo víc intertextuálního odkazování... to by byl teprve džouk. (01.03.2014)

Po první části, která mě naprosto uchvátila, jsem se nemohla dočkat až zjistím, jak příběh pokračuje. Druhá část mi ale přišla dějově slabší. Většinu filmu jsem se tak trochu nudila a říkala si, kam to hlavní hrdinka dopracovala a co z toho nakonec bude, když už to teď je celkem nezajímavé. To by musel následovat nějaký dramatický konec. Nicméně pocítila jsem uspokojení, když se na závěr vypravěčka a posluchač rozloučili a budoucnost se zdála být světlá. Ale Trier nám opět dokazuje, že tohle v jeho filmech hledat nemáme, žádné růžové brýle. Bum. (19.05.2014)

Jediná dobrá věc byla na konci poprava věrného posluchače. Ale ten zbytek, který je slátaný z filozofických postojů všelijak se hodících a ikon a různých odkazů na všechno, ale všechno možné... proč? Proč je tam toho tolik, proč je tam tolik věcí, které spolu vůbec nesouvisí a vlastně nedávají dokupy vůbec nic? Asi jsem se s von Trierem nepochopili. V některých momentech naopak ano, ale těch bylo po málu. A ten zbytek? Bleah (14.06.2014)

Už mi to přišlo takové utahané, nevím, proč to má celé tolik minut ve dvou dílech, nesestříhaná verze mě děsí už jenom svojí existencí. Některé epizody zajímavé, ale celkově to proti jedničce dost ztrácí. Navíc trochu spankingu a "porno" záběrů, namíň zábavy. Nejvíc se mi líbily asi ty poslední vteřiny ve tmě, takže i když konec divný a nesprávný, tak naprostý konec aspoň že tak (no jo, vyhýbám se spoilerům). Odkazy na náboženství, historii, zjevení... bylo to už trochu dost ulítlé. (25.06.2014)

Nymfomanka je zatím nejsnesitelnější Trierův film - tedy minimálně z těch, co jsem viděl. Ačkoliv je to na můj vkus pořád dost artové, nelze upřít grácii, s jakou je tohle téma natočené. A myslím, že ten naturalismus k tomu prostě patří, jinak by to působilo moc prázdně a ploše. Nicméně, první část se mi líbila víc, byla svižnější a byla tak hezky "suchohumorná". Dvojka je už chladnější, komornější a víc dramatická... a taky rozvleklá. Neskutečně se však skláním před všemi herci, obnaženými, i oblečenými :D (17.09.2014)

Dá se říct, že první film/díl se mi líbil snad o něco víc. Druhý snímek je stejně jako ten první smutným příběhem, kde nejde o sexuálně explicitní scény a ale o povídkové líčení vlastního smutného osudu hlavní hrdinky, která zde popisuje svou životní cestu a způsob, jak se vypořádává se svou úchylkou, která pro ni ale není výhrou, ba naopak spíše prokletím, za které platí vysokou daň. Samotný konec filmu mě nikterak nepotěšil, spíše zklamal. Film doporučuji ke shlédnutí, ale mě osobně ho stačí vidět jednou. Hned tak nebudu mít potřebu se na něj koukat znovu. Verdikt: 3* a 60 - 70 %. (29.11.2014)

V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Dánsko / Německo / Francie / Belgie. (30.08.2015)

Viděna rozšířená režisérská verze - opravdu spíš rádobypsychologický příběh o ženské sexualitě než erotický film, ale tady ta verze je okořeněná tvrdým pornem - viz. sendvič se dvěma černochama se záběry na průnik - síla, ale jedná se o montáž. Hodně zajímavý snímek, ale spíš svou šokujícností. (05.10.2015)

Druhá nymfomanka už bola pre mňa ťažko stráviteľná. Nechutná, nepríjemná, staršia verzia Joe úplne odpudivá a v kruhu tohto všetkého prázdne zívnutie. Už žiadne asociácie, inteligencia konverzácie dvoch hlavných hrdinov sa hrotila na silu a záver celý film úplne položil. (26.01.2016)

Director's cut - ani tahle verze nepřesvědčila. Čekal jsem, že se příběh nějak vyvine, ale v podstatě je to stále to stejné, jenom delší. První část měla více kapitol, navíc více zajímavých kapitol, druhá má pouze tři a na výsledku je to znát. Zajímavé části jako ta s panem K. se věčným opakováním podobného brzy ohrají. To pravé přichází až s příchodem pana L. Příběh se ubírá dosti zajímavým směrem, navíc je tu více vedlejších postav a scéna "prozrazení", která je jednou z nejlepších. Právě od této části je to zase Lars von Trier, minimálně do scény finální... Příběh Joe se uzavírá, jak se ocitla na zemi vhodně vysvětluje, ale to co následuje, tomu nemohu uvěřit. Konání Seligmana se z jistých důvodů patrných z dosavadního dění tak trochu pochopit dá, přesto mu to ale nevěřím. Převládá ve mně pocit, že je přece jiný, že to takhle být nemělo, že by to takto především ve skutečnosti nebylo... jenže, jaký jiný konec tomu dát? Ano, Trier zase donutil přemýšlet, tedy je snad vše v pořádku? Není, ten pocit je jiný, než bývá po jeho dílech obvykle. 60% (25.08.2017)

První část jsem nechtěl hodnotit bez druhé, ale možná jsem měl. Většina filmů rozdělených vedví, co se mi z poslední doby vybavuje, staví na kontrastu, na rozdílném přístupu, filmařském, vypravěčském, jiném. Ne tak Nymfomanka. Obě části využívají tak k uzoufání stejné postupy, a jsou stejně rozvláčné, bez jakékoliv gradace, že to umoří snad kohokoliv. Napodruhé už ano. Možná kdyby byl mezi díly aspoň půl roku odstup… Občas některá scéna zaujme, ale faktem bohužel je, že Trier se opakuje. A to nejenom v rámci dvou dílů Nymfomanky. Neustálé odbočky ke školometskému přirovnávání a symbolismu otravovaly už v půlce jedničky, režisér měl znát míru. --------------- Přestože je scénář zajímavější než minule, je dvojka kupodivu sterilnější, nudnější a vlastně i zbytečnější. Jednička působila daleko uceleněji. Také díky absenci pointy si to nemohla pointou podělat (závěr už je vyložený výsměch divákovi). Přibylo "nechutných" scén (i když často ne sexuálních), ale paradoxně vám nejspíš celý snímek nezůstane v hlavě příliš dlouho. --------------- Navzdory řečem o "studii ženské sexuality" druhý díl překvapivě ještě více klouže po povrchu a útočí spíš na jakési nevyhraněné primární pudy či podvědomé struny. Byť nejsem ženou (což Trier koneckonců také není), odvažuji se dohadovat, že pravděpodobně v tomto případě nejde o tak docela typickou ženskou sexualitu… --------------- Defoe a Skarsgard potěší, připomínka Antikrista rovněž, ale byla ta "dvoudílnost" skutečně nutná? Pomyšlení na to, že je každý díl ještě průměrně o tři čtvrtě hodiny delší a vidím obě části zároveň mě téměř děsí. Pokud jste z jedničky neskákali nadšením do stropu, z dvojky radostnější neodejdete. (09.01.2014)